KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Exotičtí brouci míří na sever

25/02/10

V důsledku klimatických změn se očekává rozšíření škůdců z východní a jižní Evropy; největší hrozbu představuje bázlivec kukuřičný.

 

V příštích letech bude při pěstování obilovin a kukuřice třeba počítat s častějším výskytem škůdců, kteří se dosud objevovali jen ojediněle. Jedním z nich je dlouháč Tanymecus dilaticollis. Tento brouk je již v Rumunsku na listině nejzávažnějších škůdců. Jak dospělci, tak i larvy poškozují vzcházející rostliny a způsobují tím značné ztráty na výnosech. Také tento brouk je příkladem teplomilného druhu, který se z východní, kontinentální Evropy neustále šíří do střední Evropy.

Z východní Evropy pochází také hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides), který může působit významné škody i u nás, např. po víceletém nepřetržitém pěstování pšenice. Dosud spíše ojedinělé škody budou na základě klimatických změn přibývat, protože brouk preferuje suchá léta a vyšší teploty.

Za nejvýznamnějšího škůdce následujících let je považován bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera). Od 90.let minulého století, kdy byl z USA zavlečen do Srbska, nezadržitelně postupuje na sever a na západ. Kromě prvního zavlečení do Srbska probíhalo v posledních 20 letech na sobě nezávislé šíření z USA do Evropy, a to minimálně do čtyř oblastí (okolí Milána, Paříže a Londýna a Alsasko). Předpokládá se, že takové oblasti v příštích letech ještě přibudou.

Simulační modely z USA ukazují, že škůdce se díky klimatickým změnám rozšíří dále na sever a podmínky pro jeho vývoj v příštích desetiletích budou až po Kanadu příznivější. Přeneseno na Evropu to znamená, že všechny významné pěstitelské oblasti kukuřice poskytnou ideální podmínky pro vývoj bázlivce kukuřičného.

V napadených regionech vyvolává škůdce další problém: Požer larev na kořenech podporuje napadení rostlin houbami, podobně jako u zavíječe kukuřičného. Nejnovější studie University Göttingen ukazují, že s vysokým tlakem larev a vysokým potenciálem napadení houbami rodu Fusarium v půdě stoupá kontaminace mykotoxiny.

Navzdory očekávání se tento problém vyskytuje i u transgenních linií kukuřice, které vytvářejí v kořenech toxin specifický vůči larvám bázlivce. Kořeny těchto Bt-rostlin larvám nechutnají a proto se do nich zakusují opakovaně, na mnoha místech. V důsledku toho vzniká více vstupních bran pro houby a tím také stoupá nebezpečí mnohonásobně vyšší kontaminace toxiny. Nejnovější poznatky kromě toho ukazují, že kukuřice není jedinou hostitelskou rostlinou bázlivce. Kdo se zabývá myšlenkou na pěstování např. ozdobnice čínské jako alternativy, měl by od toho raději upustit. Studie v USA ukazují, že tato rostlina je pro larvální vývoj bázlivce ještě vhodnější než kukuřice – znamenalo by to tedy z deště pod okap.

Top Agrar, 2010, č. 1, s. 54–56

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zařazeno v Rostlinná výroba