Chladné a vlhké počasí panující od října napomáhá klíčení sklerocií palušky především v ječmeni. Na stanovištích příznivých pro napadení je proto potřeba počítat se zvýšeným tlakem. Sklerocia klíčí při teplotách 0 až 13 °C, vlhké půdě a až 100% denní vzdušné vlhkosti. Paluška travní může napadat také pšenici, žito nebo tritikale trpící stresem.

Při časném napadení se žloutnoucí rostliny vyskytují většinou hnízdovitě již od konce listopadu. Napadené listové plochy zcela zbělají, později jsou listy a listové pochvy pokryty šedobílým myceliem. Na jaře se v myceliu tvoří červenohnědá sklerocia, která mohou v půdě přežívat až čtyři roky. Kořeny silně napadených rostlin na jaře odumírají, takže rostliny lze snadno vytáhnout z půdy. Ztráty na výnosech dosahující 10 až 15 % nejsou žádnou vzácností.

Doporučená opatření:

• Moření osiva (např. Baytan).
• Fungicidy proti palušce nejsou na podzim povoleny. Vitalitu rostlin zlepšují listová hnojiva. Na stanovištích nedostatečně zásobených fosforem jsou vhodná fosforečná listová hnojiva. Nelze je však mísit se síranem manganatým nebo hořkou solí (nebezpečí vysrážení).
• Paluška se vyskytuje často na silikátových půdách s nedostatkem hořčíku. Zde je vhodná aplikace hořké soli na list (5 kg/ha). Aby byly živiny dobře rozvedeny rostlinou, mělo by být ošetření provedeno při teplotě vyšší než 8 °C.
• Na jaře by potom mělo být porostům dodáno dusičnanové hnojivo.

Top Agrar, 2010, č. 1, s. 44

Zdroj: Agronavigátor.cz