KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Peníze pro veškerý skot  

19/01/10

Rok 2009 byl pro producenty mléka nejobtížnějším za poslední dlouhou řadu let. Propad úhrady za mléko byl až nepředstavitelný. Cena za litr mléka kolem 5,80 koruny je cenou představující zhruba 69 procent nákladů a propad tržeb představuje neskutečných zhruba šest miliard korun.

Řada chovatelů již od začátku roku poukazovala na nepříznivý trend, který přešel v krizový stav. V průběhu roku došlo k aktivizaci různých skupin významných producentů mléka, které se na různých úrovních všemi možnými prostředky snažily na velice nepříznivou situaci ukazovat a navrhovaly i nutnost řešení tak, jak se to uskutečnilo v řadě zemí Evropské unie. Snaha o zvýšení podpory dojených krav v roce 2009 však nevedla k žádnému výsledku.

V závěru loňského roku jsme se dozvěděli o výrazné podpoře KBTPM (krav bez tržní produkce mléka), vyšší o 3280 Kč proti ostatním  přežvýkavcům v rámci plateb TOP-UP, stanovené MZe  již v únoru 2009. Do obhajoby tohoto řešení se zapojili i představitelé svazu marginálních oblastí, aniž předložili jakékoli ekonomické zdůvodnění. Je neuvěřitelné, že tato velmi malá skupina chovatelů skotu vystupovala pouze s obecnými, a tím těžko diskutovatelnými a neobhajitelnými argumenty. Je nepochopitelné, že tato skupina ale dokázala zřejmě s úspěchem lobbovat za své zájmy. Přitom jediný argument prakticky použitelný byl, že je možné mimořádně podpořit navíc KBTPM. Výsledky lobbingu této skupiny však navozují řadu otázek, jak je to možné?

 

Porážkové prémie a dodatkové platby

Do roku 2002 Česká republika vyjednávala podmínky vstupu do Evropské unie. Tyto podmínky obsahovaly limity, kvóty a platby, které bude Evropská unie poskytovat českým zemědělcům, a také byla vyjednána možnost národního dorovnání platbami TOP-UP. Je třeba připomenout přijaté produkční limity a kvóty a výši plných přímých plateb:

  • Kvóta na mléko 2,740 miliardy kilogramů mléka byla spojena s kompenzační platbou na mléko od 1,22 do 1,05 Kč/kg podle kurzu koruny. Nutno připomenout, kompenzační platba za mléko je jedinou platbou, kterou máme od samého začátku přiznanou na sto procent.
  • Porážkové prémie
    • dospělý skot: od 1418 Kč (60 % PP) do 2000 Kč/kus (100 % PP),
    • býci: od 3723 Kč (60 % PP) do 5000 Kč/kus (100 % PP),
  • Dodatkové platby
    • skot – od 155 milionů korun (60 % PP) do 220 milionů korun (100 %),
    • KBTPM – 90,3 tisíce kusů  a platba od 3000 Kč/kus do 5000 Kč/kus.

Česká republika nakonec však přijala systém zjednodušených plateb (SAPS a TOP-UP). Tímto systémem byly platby na chovatele skotu rozděleny na všechny zemědělce přes stejný podíl připadající na každý hektar zemědělské půdy. Tím byli velice znevýhodněni právě chovatelé a producenti mléka.

Z toho je zřejmé, že při plných přímých platbách nebo při systému platby na farmu (SPS – uplatňované převážně v EU-15) chovatel dojných krav s užitkovostí 8000 kg mléka by mohl obdržet přes 8000 Kč za kompenzační platbu za mléko na dojnici a až 2000 Kč jako porážkovou prémii za krávu a jalovici a až 7000 Kč za vykrmeného a poraženého býka. Z toho jasně vyplývá, že o většinu přímých plateb chovatelů mléčného skotu se dělí všechny ostatní podnikatelské skupiny v zemědělství, výrazně producenti obilí.

 

Co takto zdeformované přímé platby přinášejí?

Klesají stavy mléčného skotu, rozšiřuje se produkce obilnin a rostou stavy KBTPM, zejména po schválených vládních nařízeních č. 155 ze dne 18. června 2007 a č. 112 ze dne 26. srpna 2008, o stanovení některých podmínek poskytování národních a doplňkových plateb k přímým platbám, kdy zmiňované vládní nařízení z roku 2008 platí i pro rok 2009.

Ministerstvo zemědělství ČR vedené ministrem Gandalovičem v roce 2008 tak způsobilo další snížení plateb pro producenty mléka a naprosto neopodstatněné navýšení plateb KBTPM – za dva roky (2008 a 2009) ve výši asi 6200 Kč. Odpověď na otázku, proč klesají stavy dojných krav a rostou stavy KBTPM, je jasná – asi se to vyplácí! Přitom Česká republika by s ohledem na 50% zastoupení červeného strakatého skotu pro svou potřebu hovězího masa žádné krávy bez tržní produkce nepotřebovala a na kopcích stejně jako v sousedních alpských zemích by se mohly pást dojné krávy, samozřejmě při podstatně vyšším zatížení VDJ na hektar trvalých travních porostů.

Nespravedlivé přerozdělení dotací přináší i pro Českou republiku jednu velice nepříznivou věc, a to je záporná obchodní bilance, ve které se výrazně promítají vysoké dotace na plochu a KBTPM. Dotuje se obilí, které se vyváží, dotují se KBTPM a vyváží se mladý zástavový skot a v konečném důsledku se za leden až říjen roku 2009 vyvezlo za osm miliard korun obilovin (vývoz suroviny) a za 4,1 miliardy korun živých zvířat (vývoz suroviny). Naproti tomu se dovezlo za 13,1 miliardy koruny masa a drobů nepochybně i z českých surovin. Při poškození producentů mléka o snížené přímé platby je kategorie mléka jedinou kategorií, kde stále převládá vývoz těchto výrobků – 10,7miliardy korun vývozu proti 8,5 miliardy korunám dovozu, bohužel ale již z důvodu vývozu syrového kravského mléka.

Je nutné, aby pro rok 2010 došlo k přehodnocení plateb, aby bylo možno co nejvíce produkce zpracovat v České republice a umožnit vyvážet naše výrobky, které při správném rozdělení dotací budou více konkurenceschopné.

Je jasné, že právě v rámci konkurenceschopnosti je třeba, aby zejména producenti mléka bojovali za vyšší ceny, ale především musí dojít k přerozdělení přímých plateb TOP-UP ve prospěch mléčného skotu, protože dotace jsou stabilní a stabilizující faktor, ale cena bude vždy podléhat výkyvům nabídky a poptávky.

Ing. František Halásek
Zemědělský svaz ČR
územní organizace Třebíč