KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Chov vysokoužitkových a zdravějších dojnic

13/01/10

V chovu dojnic je nutné dosáhnout denní užitkovosti minimálně 15 kg mléka po dobu 3,5 laktace. Selekce na vysokou mléčnou užitkovost však nesmí jít na úkor parametrů plodnosti.
 

Příčinou zhoršené plodnosti a zdravotního stavu u dojnic s vysokou laktační užitkovostí není primárně mléčná užitkovost, ale u špičkových vysokoužitkových plemenic výrazněji vyjádřený deficit energie na začátku laktace. Pouze nepřímý vztah mezi mléčnou užitkovostí a plodností/zdravotním stavem vytváří příznivý předpoklad pro plemenářský pokrok: chov vysokoužitkových a zároveň zdravějších plemenic proto není jen snem. Genetický potenciál mléčné užitkovosti ještě dosud nebyl vyčerpán. Chov plemenic s vyšší mléčnou užitkovostí a zároveň výborným zdravotním stavem v budoucnu však bude vyžadovat další výzkum např. v oblasti neuroendokrinních a gastrointestinálních regulačních mechanismů příjmu krmiva, molekulárních mechanismů odlišné schopnosti dojnic využít přijaté živiny nebo patofyziologických mechanismů negativní energetické bilance. Lepší pochopení molekulárních příčin sledované negativní genetické korelace mezi laktační užitkovostí a zdravotním stavem resp. plodností a tím možné optimalizace formulování chovného cíle představuje důležitý předpoklad pro budoucí chov dojnic vyznačujících se vyšší užitkovostí a lepším zdravotním stavem.

Z ekonomického pohledu musí průměrná mléčná užitkovost za den života u dojnice aby byly amortizovány náklady a dosaženo zisku dosáhnout hranice minimálně 15 kg mléka za každý den života. To odpovídá celoživotní užitkovosti ≥ 30 000 kg mléka při dosažení produkční doby v délce 3,5 laktace. Krávy s vysokým nástupem mléčné užitkovosti a tím také vyšším deficitem energie po porodu vykazují nejvyšší efektivnost užitkovosti, tj. užitkovosti na den života ve srovnání s kravami s nízkou užitkovostí na začátku laktace a tím i nízkým energetickým deficitem.

 
Selekce na vysokou mléčnou užitkovost však nesmí být v rozporu s chovem zdravějších krav. Jak bylo prokázáno v epidemiologických studiích, více než dvě třetiny všech vysokoužitkových dojnic vykazují normální zdravotní stav a plodnost. Pozornost je v této souvislosti věnována na živinách závislém řízení funkce proliferujících lymfocytů resp. vývoji folikulů u skotu, kdy jsou pozorovány velké rozdíly v individuální užitkovosti dojnic při stejné krmné dávce. Existuje velká variace individuálních schopností dojnic využít energii a živiny a tudíž i možné rezervy s ohledem na lepší porozumění strukturální účinnosti krmné dávky a distribuci energie a živin v chovu vysokoužitkových a zdravějších dojnic. Porozumění kinetice odbourávání živin a mikrobiální aktivity v bachoru je stejně důležitým předpokladem jako objasnění a kvantifikování vzájemných interakcí s úrovní mléčné užitkovosti.

Optimální management, podmínky krmení a chovu jsou esenciální pro využití genetického potenciálu a tím pro chov vysokoužitkových a zdravějších dojnic. Srovnávací studie zemědělských podniků prokázaly, že při přibližně stejné úrovni mléčné užitkovosti se mohou signifikantně odlišovat parametry plodnosti. Existují dojnice s 305 denní užitkovostí mezi 10 000 a 12 000 kg mléka v podnicích a dobrými parametry plodnosti stejně jako krávy s 305 denní užitkovostí mezi 5 000 a 8 000 kg v podnicích a velmi špatnou plodností. Zvláštní význam má také zlepšený selekční management zejména na začátku laktace.

 
SCHWERIN, M. Die Zucht hochleistender und gesunder Milchkühe – nur ein Traum? Züchtungskunde, 2009, roč. 81, č. 6, s. 389 – 396

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zařazeno v Konzultační dny