KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Staré země plní unijní sklady

10/11/09

Zdroj: AK ČR

Ke čtyřem důvodům, proč jsou v celé Evropě problémy u produkce mléka, přibyl další. Na tiskové konferenci, kterou nedávno pořádala Agrární komora ČR, jej specifikoval MVDr. Ivo Paulík z firmy Fides Agro. Uvedl důkazy toho, že se v některých starých zemích Evropské unie ze státních rozpočtů podporují určité zemědělské komodity, na nichž má stát zájem.

Mohou to být prasata, jinde mléko a nebo krmné plodiny. Tím, že staré země unie tak pomáhají svým zemědělcům, prohlubuje se ztráta konkurenceschopnosti u farmářů nových zemí,České republiky nevyjímaje.

Jak jsme v minulém čísle Zemědělce při údajích z této tiskové konference uvedli, vliv na vzrůstající nezájem produkovat mléko ve specializovaných farmách má především nízká farmářská cena. Za druhé je to neúměrný tlak řetězců na co nejnižší ceny, což se promítá do cen v mlékárnách, nejvíce na to ale doplácejí prvovýrobci. Za třetí to je růst výroby takzvaných mléčných výrobků vyprodukovaných na bázi palmového oleje. Takové zboží ale nepatří mezi mléčné výrobky. I když jsou zdravotně zcela v pořádku, jsou to náhražky a musí být ve zcela jiných regálech než mezi mlékárenskými produkty. Za čtvrté je to i nízká spotřeba mléčných výrobků v řadě zemí Evropské unie a nadprodukce, jíž se prezentují především některé staré země EU.

 

Útlum produkce v nových zemích EU

Podle grafu, který Ivo Paulík na tiskové konferenci ukázal, většina starých členských zemí, především ale Německo, Dánsko, Belgie, Nizozemsko a Rakousko produkují víc a víc mléka, zatímco u nových zemí dochází nejen k útlumu,ale i prudkému poklesu produkce. Česká republika není výjimkou. Mnohem hůř s poklesem stavů krav jsou na tom na Slovensku. Až na Polsko, kde naopak produkce mírně vzrostla, jsou všechny nové země na tom špatně a vybíjení krav je tam na pořadu těchto dní.

Přitom podle národní kvóty a přepočtu produkce mléka na její domácí spotřebu bychom měli vypít mléka víc, než jaká je skutečnost. V současné době je spotřeba mléka v České repubiky  na úrovni 244 litrů mléka, kvóta je ale kolem 2,7 miliardy litrů, což by odpovídalo tuzemské spotřebě 260 litrů na hlavu a rok. Rozdíl ale není tak markantní jako u zemí EU-15. Největší producent mléka v přepočtu ke spotřebě je Irsko, kde by každý Ir s ohledem na produkční kvótu měl de fakto vypít 920 litrů mléka za rok nebo Nizozemec 695 litrů. Přitom právě v těchto zemích se produkce nesnižuje, naopak roste, a to je i důvodem velkých zásob některých mléčných produktů, jako je především sušené mléko. Jeho je nyní v zásobách Evropské unie tolik, že to znamená roční produkci od šesti tisíc krav. V praxi to znamená, že podpory na intervenční skladování narůstajících zásob, které EU vyhlásila, opět končí především ve starých zemích. Je to právě takové množství dojnic, o kolik se uvažuje snížit stavy v České republice, upozornil Paulík.

 

Dobročinné účely zákony zakazují

Proč by se ale měly neustále snižovat stavy krav v nových zemích, když právě staré na jejich úkor zvyšují produkci ,ptá se stále hlasitěji Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR. Proč mají na špatnou agrární politiku Evropské unie donekonečna doplácet nové země, říká. Proto i v České republice zemědělci protestují proti této špatné politice EU a z těchto důvodů byli nuceni uchýlit se i k nepopulárnímu vylévání mléka na pole.

Jak se mnozí občané dotazovali, nemohli toto mléko věnovat na dobročinné účely, zákony to zakazují, a jestliže nechtějí rezignovaně čekat na konec svých farem, ozývají se různými způsoby, vylévání mléka je jedním z nich. Pravděpodobně při stylu komunikace ministerstva zemdělství, na nějž si zemědělci stěžují, to nebude tento způsob protestů ani poslední.

Eugenie Línková