KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Návrh podmínek  Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) od roku 2010

24/11/09

Zdroj: MZe

Podmínky Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) od roku 2010
                                              ( návrh z 5. 11. 2009)
 
1. Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:
a)      strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 30. listopadu, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo
b)      půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.
Ø      GAEC 1 se týká  nejproblematičtějších ploch s ornou půdou na kterých by z hlediska zabránění eroze měly být travní porosty, popřípadě víceleté pícniny
Ø       v ČR se tento standard bude týkat cca 60 tis. ha
 
2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy jako silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice. Porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče, nebo bezorebné setí. V případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin.
Ø      nový přístup pro vymezení erozně ohrožených ploch. Nadále se nebude uplatňovat průměrná sklonitost nad 12°.
Ø      při vymezení těchto ploch se berou v úvahu rovněž délka svahu po spádnici, faktor přívalových dešťů, erodovatelnost půdy, atd.
Ø      tento přístup umožňuje stanovit erozní ohroženost na určité části půdního bloku a předepsaný management nebude muset být uplatňován na celé výměře, jak tomu bylo dříve.
Ø      vymezení erozně ohrožených půd bude uvedeno v LPIS, kde si bude moci každý zemědělec zkontrolovat, zda se ho podmínka týká, či ne.
 
 
3. Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:
a)     aplikování tuhýchstatkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) podle jiného právního předpisunení stanovena minimální dávka. nebo
b)     pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.
Ø     na vymezené výměře lze kombinovat plnění požadavku jak z písmene a) tak b). Např. 10% zaoraná sláma, 5% aplikace hnoje, 5% pěstované pícniny.
Ø      např. sláma je tuhé statkové hnojivo, avšak na ní se nevztahuje minimální předepsaná dávka 25t/ha
Ø     bude-li žadatel plnit tento požadavek zapravením ponechaných produktů (např. sláma, chrást), musí je evidovat v evidenci hnojení, jinak k tomu nebude SZIF přihlížet (nesplnění podmínky).
 
 
4. Žadatel zajistí, že se nebudou na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky.
 
5. Žadatel zajistí, že se nebudou na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny a plnění podmínky bodu 7
 
6. Žadatel  nezruší, případně nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu  se souhlasem příslušného orgánu.
Ø      druhy krajinných prvků definovány v NV č. 335/2009Sb. (mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina).
Ø      zahajuje se zákres krajinných prvků v LPIS v souladu s novelizovaným zněním zákona o zemědělství (§ 3aa ).
Ø      novelizovaný zákon o zemědělství umožňuje vyplácet podpory na krajinné prvky, které jsou součástí půdního bloku.
Ø       kultura rybník vyznačena v LPIS (v souladu se zákonem o zemědělství § 3i )
 
7. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
 
8. Žadatel zajistí, že se nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.
 
9. Žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
 
10. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.
 
11. Žadatel na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu sousedícím s útvarem povrchových vod zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak – platnost od 1.1.2012
 

Zařazeno v Aktuality, Zpravodaje IC