KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Urychlený vývoj vakcíny proti chřipce prasat

13/10/09

Nová metoda RNA Backbone umožňuje zkrácení celkové doby nutné k vývoji vakcíny proti H1N1 chřipce prasat.

Po zjištění výskytu A/H1N1 chřipkového viru na jedné kanadské prasečí farmě prohlásil americký vědec působící na Iowa State University, že je připraven začít vyrábět vakcínu proti H1N1 chřipce, určenou pro prasata. Dr. Hank Harris použil technologii, s jejíž pomocí je možné podstatně rychleji vyprodukovat vakcínu v porovnání s tradičními metodami.

Technologie zvaná RNA Backbone byla vyvinuta pro humánní použití ve společnosti Alphavax sídlící v Severní Karolíně. Její hlavní výhodou je výrazně rychlejší výroba vakcíny. Dr. Harris tuto metodu adaptoval pro využití u prasat. Vakcína v současné době prochází schvalovacím řízením a mohla by získat souhlas U.S. Department of Agriculture v roce 2011. Technologie využívá elektrický proud ke kombinování RNA Backbone materiálu s relevantní genetickou informací z aktivních chřipkových virů během procesu nazvaném elektroporace (elektrické pole vyrobené v kondenzátoru permeabilizuje různými způsoby buněčné stěny, např. může dojít ke změně konformace tj. prostorového uspořádání atomů v molekule u membránových složek; při permeabilizaci dochází k uvolňování intracelulárních částí indukovaných změnou tlaku a osmotickým jevem a také může dojít k přestupu látek z vnějšího prostředí do buněk – barvy, DNA, ionty).

 
Harrisova nová rychlejší metoda výroby vakcíny se již osvědčila při vzplanutí nákazy virem porcinního reproduktivního a respiračního syndromu (PRRS). Jeho RNA Backbone metoda umožnila vyvinutí vakcíny v průběhu pouhých dvou měsíců od propuknutí nákazy. Tento výzkum byl podpořen z finančních prostředků speciálního programu amerického ministerstva zemědělství s názvem Small Business Innovation Research Program. Tradiční produkční metoda vyžaduje pět až šest měsíců u humánní vakcíny a 11 až 12 měsíců u vakcíny pro prasata. Standardní metoda výroby vakcín pracuje s živými viry, které kultivuje ve vejcích nebo buněčných kulturách a následně je inaktivuje. Nová metoda s živými viry nepracuje, pouze s geny z originálního viru, které jsou snadno dostupné, jdou vyrobit synteticky. Genetická výbava nového A/H1N1 viru byla již zmapována a je k dispozici na internetu ve veřejné doméně.     

 
Tento vědec se také společně s dalšími kolegy věnoval tvorbě pasivního imunizačního programu proti PRRS. Vědci s úspěchem používali hyperimunní plazmu s vysokým titrem protilátek neutralizujících virus k imunizaci selat proti PRRS. Došlo k opoždění virémie, snížení titru živých virů a velkých plicních lézí a také zpoždění transmise virů dom organismu neimunizovaných selat.     

Harris speeds up vaccines Feedstuffs, 81, 2009, č. 25, s. 17

Zdroj: Agronavigátor.cz