KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Po krizi přijde konjuktura

28/10/09

Zdroj: AK ČR

Jestli si někdo myslí, že naše zemědělství má své nejhorší za sebou, pak se opravdu hodně mýlí. Pravda, určité náznaky oživení se objevují, jako zkracující se doby splatnosti faktur za odebrané mléko některými mlékárnami. To je však velmi málo a jako světlo na konci tunelu bych to v žádném případě nepovažoval. Jsou jiné indikátory, které hovoří o pokračujícím období krize.

Cena za vepřové maso je opět pod hranicí 30 korun v živém. Trh s obilovinami a řepkou se prakticky zastavil. Jediné, co má český zemědělec v tuto dobu jisté, jsou dotace na rok 2009.

V českém i evropském zemědělství panuje značná nerovnováha. Spotřeba potravin stagnuje, možná i klesá. Naproti tomu výroba díky uplatňování nových technologií, genetiky, chemie a dalších intenzifikačních faktorů neustále roste. Vývoz přebytků na trhy třetích zemí svízelnou situaci neřeší. Evropské potraviny jsou v mnoha případech nekonkurenceschopné. Zářným příkladem je situace na trhu s mlékem.

Přebytky mléka evropských farmářů se dařilo až do nedávné doby řešit vývozy. A to zejména s pomocí bohatých subvencí. V okamžiku, kdy se subvence snížily, přestalo být evropské mléko a výrobky z něj pro obchodníky zajímavé a výrobu postihla krize nebývalých rozměrů. Bohužel, čím dál víc na východ, je krize hlubší a důsledky fatálnější. Ač Evropská unie podle údaje nevládní zemědělské evropské organizace COPA už letos snížila produkci mléka o šest procent, stále to s trhem nic neudělalo.

Jaká jsou východiska. Otázek je mnoho, odpovědí málo. Navíc problematika je natolik složitá, že není možné v rozsahu jednoho úvodníku obsáhnout všechno. Nicméně mi dovolte uvést alespoň následující. Jsou v podstatě dva způsoby řešení, lépe kombinace obou. 

Za prvé. Zemědělci musí nemalou část své produkce, především rostlinné, umístit mimo potravinový řetězec. Nabízí se energetické využití. Velmi podrobně je propracován způsob využití v bioplynových stanicích. Tady ale zemědělci narážejí někdy až na zuřivý odpor různých občanských sdružení. Mám s tím své vlastní zkušenosti. Proti obstrukcím je však jen velmi malá legislativní obrana. Nezbývá, než se obrnit trpělivostí. Přitom zkušenosti z provozu normálně fungujících stanic jsou z pohledu zátěže na životního prostředí veskrze pozitivní. Další výzvou by mohla být výroba alternativních peletek z odpadů rostlinné produkce po sklizni, z cíleně pro tento účel vypěstovaných plodin, jako je například krmný šťovík a další plodiny. Občané se pomalu učí tímto palivem topit, a to i v klasických kotlích ústředního topení. Navíc se začínají na trhu objevovat i automatické kotle, které „umí“ velmi dobře alternativní peletky spalovat.

Za druhé. Zemědělci musí svou výrobu neustále zlevňovat. Důkazem toho, že je to možné, jsou tolik diskutované náklady na výrobu jednoho litru mléka. Jsou chovatelé, kteří vyrábí mléko za 7,50 Kč/l a někteří i za méně, jsou však i takoví, kterým nestačí ani 9 Kč/l.

Dnešní doba není jednoduchá. Určitě bude nemálo podnikatelských subjektů, které toto složité období nepřežijí. Ale tak jako po každé konjunktuře přichází krize, tak po každé krizi přijde konjunktura. A to je informace, která by nám měla pomoci překonat dnešní dobu.

Jindřich Šnejdrla
viceprezident AK ČR