KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Kouzlo úspěchu je v poctivosti

28/10/09

Zdroj: AK ČR

Vítězové většiny regionů, kde tamní regionální agrární komora s okresními pobočkami organizovaly soutěže nejlepších potravinářských výrobků a nápojů, jsou už známí. Stejně tak i Pardubický kraj s pořádající společností Agrovenkov a tamní agrární komorou mají jasno. Nejlepší masné výrobky podle poroty umí Pavel Hubený z Bylan.

Řezník se jménem Hubený nám trochu nešlo k profesi, ale když se mistr tohoto proslaveného cechu objevil před svou výrobnou, bylo vše jinak. „Zrovna se hubnu a mám za čtrnáct dní dvacet kilo dole,“ smál se statný muž mladistvého vzhledu, jemuž je 47 let. Rozhodl se, že přece jen – čeho je moc, toho je příliš, a tak se pod dozorem odborníků začal krotit v jídle a víc se pohybovat. „Ono je v provozu pohybu je dost, ale když jsem ještě pracoval v závodě masného průmyslu v Žamberku, dokázal jsem po směně spořádat toho tolik, že se z hubeného kluka záhy stával tlouštík,“ přiznal se Hubený. Má svou provozovnu od roku 2004 a nyní prostřednictvím Jednoty Hlinsko zásobuje svými výrobky kolem šedesáti v regionu. Má už také své tři prodejny, vlastně třetí brzy zahájí provoz v Chrudimi. U výrobny zřídil první v Bylanech na Chrudimsku, odkud pochází a kde se svou ženou vyučenou v oboru začínal. Nyní ještě přibral dva řezníky. S pomocným personálem tak v sedmi lidech zvládá takřka zázraky. Kouzlo úspěchu je jediné. „Nešidím naše výrobky, a proto asi lidem chutnají,“ s úsměvem dává recept na úspěch Pavel Hubený. Než by výrobky šidil, tak radši prý nic dělat nebude, a když jste poctivý, tak se záhy v okolí roznese, kde je to nejlepší a kam stojí zajet i několik desítek kilometrů.

I když byl v den naší návštěvy pátek, tak se dveře prodejny nezavřely a jedno auto za druhým parkovalo hned u prodejny a nakupovalo se mnohdy i ve velkém. To, když přijeli zákazníci z dálky pro kvalitu na rodinou oslavu. Jedni chtěli zabíjačkové dobroty, druzí vynikající klobásy a další – a těch bylo nejvíc, nakupovali uzené a šunku. Ta vítězná má jednu velkou přednost, nejenže lahodí chuťovým buňkám, ale je i vzhledná a má co říci i obdarovanému. Malý, tak tři čtvrtě kilogramový bochánek je navrchu zdobený jakousi světlou hvězdičkou z jemně vyuzeného špeku a samotná šunka se jen krájí jako máslo. „Jak uzené, tak šunka se mohou hned jíst. Není třeba je ještě vařit,“ pousmál se řezník, který má i své finty a taje, které při výrobě dobrot zná jen on sám a nanejvýš jeho spolupracovníci. Nadarmo soutěž nevyhrál a nestal se vítězem.

„Netušil jsem to, až když za mnou přijeli z Agrovenkova a prozradili vítězství, měl jsem velkou radost. Je to i určitá satisfakce, protože na velké výdělky to dnes v řezničině není, i když si lidé stále myslí, že jsme všichni hned bohatí, jsem až poslední, pokud jde o vyplácení peněz.,“ říká Hubený a věří, že se to přece jen časem srovná a vylepší. Pochválil ještě Jednotu, s níž prý má ty nejlepší zkušenosti a k jinému supermaketu by už nešel. Jednota nechce na zalistování, na letáky, oslavu výročí, prostě to množství peněz, které jiné řetězce tahají z dodavatelů naveliko. A chválil i agrární komoru a její soutěže. Ze svazu řezníků vystoupil, nemělo to prý valný efekt, ale s komorou chce spolupracovat, tam vidí zájem a stále se něco děje, a to je i jeho parketa – nestagnovat, ale jet dál.

Eugenie Línková