KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Cena za obilí: Nechme se překvapit

20/07/09

O sklizni obilí pravidelně informuje především burza Chicago Board of Trade. Ta v úterý 14. července sdělila světu, že hodnota pšenice vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních šest týdnů. Za takovým zhodnocením stály spekulace.

 

 

Farmáři sunou cenu obilí uměle nahoru

Američtí farmáři se totiž rozhodli podržet obilí co nejdéle ve skladech. Důvod je jediný, producenti tlačí na cenu a snaží se ji zvýšit. Proč? Rozzlobilo je, že cena po dobu sklizně šla den za dnem dolů a klesla až o 22%. Pád ceny ovlivnil jediný důvod, dobrá úroda plnila sklady až k prasknutí, a to avizuje pokles cen, což se stalo. A tak farmáři zareagovali, jak je běžné, podrží obilí na skladech co nejdéle a vytvoří umělý nedostatek. A trh na tuto skutečnost už zareagoval. Cena potravinářské pšenice se nyní podle chicagské burzy vyhoupla na 3742 Kč za tunu.. Kdo chce, ať počítá. Jeden bušl je v přepočtu 27,2 kilogramu a když bušl pšenice stojí 5,42 dolaru a kurz dolaru vůči koruně je 18,6, pak nám vyjde tuna zhruba na této korunové úrovni. To je zatím cena světová.

Naši zástupci skladů a potenciální kupci obilí nyní nabízí mnohem méně a snaží se na cenu co nejvíc tlačit, to dělá ostatně každý obchodník. Nyní je ale na našich zemědělcích, aby správně odhadovali své možnosti a i oni tlačili na cenu. Není divu, že na tiskové konferenci se tentokrát zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR striktně vyhnuli jakýmkoli číslům, aby jim neměl kdokoli možnost vyčítat jakési diktování cen. Navíc ceny obilí zdaleka ještě nejsou dané a může je ještě ovlivnit mnoho aspektů. Například evropská obilnice Ukrajina odhaduje letošní určitý propad ve sklizni a ani u nás a v okolních státech se s žádným rekordem nepočítá.

 

Unie chce zabránit dovozům americkým krmiv


Co ale může do hry výrazně vstoupit, je pondělní prohlášení některých zástupců Evropské unie, že budou striktně bránit dovozům amerických krmiv se sójou, která takřka ze sto procent obsahuje GMO. „Zemědělství Evropské unie hrozí vážná krize kvůli velmi rozšířenému krmivu ze sóji pro dobytek, které se dováží do Evropy ze Spojených států. Německé úřady v krmivu objevily stopy po geneticky modifikovaných plodinách, které nejsou v unii povoleny, a tak teoreticky hrozí úplný zákaz dovozu. Evropská unie totiž v tomto případě uplatňuje politiku nulové tolerance. Pokud by ovšem unie dovoz zakázala, znamenalo by to nejspíš raketový růst cen krmiva a celá situace by mohla vyústit v krizi, která nemá v evropském zemědělství obdoby,“ přinesla toto varování zahraniční média v uplynulé úterý.

 

Zemědělská komisařka nesdílí obavy z GMO

„V takovém případě by současná krize na trhu s mlékem vypadala ve srovnání s těmito problémy jako naprostá prkotina,“ řekla již uplynulé pondělí, bezprostředně po zveřejnění těchto unijních záměrů, po jednání ministrů zemědělství EU v Bruselu eurokomisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Ta se již delší dobu snaží přesvědčit své kolegy v komisi i členské státy, že nulová tolerance ke geneticky modifikovaným potravinám unii poškozuje. Stejně mluví i zemědělci, kteří tvrdí, že unie není v tomto případě konkurenceschopná.A to se nebavíme o případných dovozech krmiv z Brazílie a Argenitny, kde sója, ale i kukuřice je z valné části GMO. Pokud pomineme, že hrozba GMO je dost uměle vytvořeným strašákem lobbisty chemického průmyslu, který tím chce zastavit až čtyřicetiprocentní propad využití chemických prostředků proti škůdcům na těchto plodinách, je závěr jediný. Prudce by vzrostla poptávka po krmivech s obilím, a to by znamenalo jediné, nárůst jeho ceny.

Nechme se tedy překvapit. Důvodů, proč právě nyní neříkat závěrečnou možnou cenu u pšenice, ječmene a třeba i řepky je, jak vidno, hned několik.

Eugenie Línková