KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Značení původu masa  

16/06/09

Zdroj: AK ČR

Opakovaně sleduje Český svaz chovatelů masného skotu za pomoci regionálních a okresních agrárních komor značení hovězího masa nabízeného v regálech obchodních řetězců. Výsledky šetření zveřejnil na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR v minulém týdnu v úterý. Akce probíhala v termínu od 25. dubna do 15. května po celé České republice.

 

Šetření proběhlo v České republice stejným způsobem podle jednotných pravidel, daných metodickým návodem zpracovaným Českým svazem chovatelů masného skotu (ČSCHMS) v 33 obcích – Benešov, Blansko, Brno, Bruntál, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hodonín, Rychnov n. K., Hradec Králové, Náchod, Jičín, Chrudim, Jeseník, Jindřichův Hradec, Liberec, Chrastava, Žatec, Most, Nymburk, Opava, Plzeň, Říčany, Česlice, Přerov, Příbram, Rakovník, Svitavy, Tábor, Uherské Hradiště, Staré Město, Vsetín, Znojmo, Žďár nad Sázavou.

Svaz získal zpět odpovědi z 35 okresních agrárních komor, zpracováno z nich bylo 32, zbytek zaslaných odpovědí neodpovídal zadání a byl ze zpracování vyřazen .Celkem šlo o 298 zpracovaných vzorků.

 

Obchodní řetězce, kde proběhlo šetření

  • Albert – odebráno 13 vzorků, z toho dva byly původem z České republiky (CZ).
  • Billa – odebráno 31 vzorků, z toho 30 CZ.
  • COOP – odebrán jeden vzorek, který byl původem z ČR.
  • Hyperalbert – odebrány tři vzorky, žádný z nich nebyl CZ.
  • Hypernova – odebráno 20 vzorků, z toho 3 CZ, zbytek převážně Polsko (PL) a Irsko (IE).
  • Interspar – odebráno 15 vzorků, z toho 10 CZ.
  • Kaufland – odebráno 125 vzorků, z toho 31 CZ, zbytek převážně Německo (DE) a Rakousko (AT).
  • Lidl – odebrány 4 vzorky, z toho 4 CZ.
  • Maso Novák – odebráno 12 vzorků, z toho 12 CZ.
  • Makro – odebráno 7 vzorků, z toho 6 CZ.
  • Penny – odebráno 10 vzorků, z toho 9 CZ.
  • Tesco – odebráno 57 vzorků, z toho 13 CZ, zbytek převážně PL a IE.

Závěr: U největších obchodních řetězců s největším podílem na českém trhu (Kaufland, Tesco a Ahold – Hypernova, Albert, Hyperalbert) je zastoupení hovězího masa původem z ČR nejnižší, naopak u menších diskontních prodejen (Billa, Penny, Lidl) spíše či zcela převládá nabídka hovězího masa původem z České republiky. Tento výsledek se shoduje s nálezem šetření, které samostatně organizoval ČSCHMS v loňském a předloňském roce.

 

Původ hovězího masa

Původ hovězího masa (podle údaje o narození zvířete): Rakousko – 38; Česká republika – 121; Německo – 42; Irsko – 34; Nizozemsko – 1; Polsko – 35; Spojené království Velké Británie a Severního Irska – 3; nejasný či neuvedený původ – 24.

Závěr: Z celkem 298 vzorků je 121 vzorků českého původu (40%), 155 zahraničního (52%) a 24 nejasného či neuvedeného původu (8%).

 

Chyby ve značení

Nejvíce nedostatků z hlediska úplnosti a správnosti povinně zveřejňovaných informací bylo zjištěno u řetězce Kaufland (např. jiné označení země porážky a čísla jatek, nesoulad mezi číslem zvířete a jeho původu, chybějící schvalovací číslo jatek a/nebo bourárny). Chyby obdobného charakteru byly také shledány u řetězců Tesco a Ahold, drobné chyby se pak vyskytovaly v menším měřítku i u ostatních řetězců. Nejčastěji se však objevuje chybné uvedení věku zvířete či jeho kategorie s cílem nabízet maso především z kategorie „mladý býk“. Do této kategorie může být zařazen pouze skot samčího pohlaví do věku 24 měsíců. V praxi se však často ukazuje, že i starší zvířata jsou mnohdy „omlazena“s cílem zvýšit jejich kvalitu.

Závěr: Vzhledem k tomu, že největší počet vzorků pocházel z obchodů Kaufland, je statisticky neprůkazné zjištění o největším počtu chyb v tomto řetězci. Obecně lze však říci, že množství chyb (zásadního charakteru i méně závažné) je v průměru poměrně vysoké a neukazuje na zlepšení stavu proti minulosti.

 

Dohledatelnost původu masa

Dohledatelnost původu zvířete, respektive masa, je základním principem, proč jsou obchodníkům legislativou dány povinnosti zveřejňovat informace o původu hovězího masa. V praxi se však zcela jednoznačně ukazuje, že drtivá většina obchodníků tyto informace uvádí pouze z povinnosti, než aby byly využitelné pro běžného spotřebitele. Je to dáno zejména tím, že obchodníci mají možnost identifikaci zvířat uvést dvěma způsoby – buď uvedením registračního čísla zvířete (ušní číslo) či registračním číslem skupiny, takzvanou šarží, přičemž pouze první z nich, a to ještě pouze v případě zvířat českého původu, v praxi umožňuje spotřebiteli praktickou možnost snadno si původ zvířete a další informace o něm dohledat (původ zvířat původem z ČR lze najít na webu www.hovezimaso.cz). Pokud obchodník uvede pouze číslo šarže, je to pro zákazníka naprosto nic neříkající údaj, který nemá možnost si nijak ověřit. Stejně tak je tomu v případě uvedení čísla zvířete zahraničního původu, i v tomto případě je dohledatelnost pro českého spotřebitele téměř nulová.

Závěr: Z celkem 298 vzorků bylo 121 původem z České republiky a z nich pouze u 58 byla identifikace uvedena pomocí ušního čísla zvířete. Tedy pouze u 58 vzorků ze všech (tj. 19, 4%) by bylo možné prakticky dohledat jeho původ.

Celý systém tak spíše funguje jako plnění zákonné povinnosti než jako servis pro zákazníka. Je pouze několik zpracovatelů a obchodníků, kteří naopak jdou nad rámec legislativních povinností a navíc dobrovolně uvádějí další informace o původu zvířete jako je třeba jméno posledního chovatele či zcela zřetelné uvedení českého původu masa (např. formou vlaječky).

 

Výsledky průzkumu

Z uvedeného průzkumu vyplývá, že nabídka hovězího masa ze zahraničí se u obchodních řetězců v průměru pohybuje nad úrovní 50 %. Velkou měrou se na tom podílí řetězec Kaufland, kde převládá maso z Německa a Rakouska a markety patřící pod společnost Ahold, kde dominuje hovězí maso z Irska a Polska. U této společnosti je to dáno zejména faktem, že její hlavní zpracovatelská kapacita se nachází na území Polska a veškeré hovězí maso (či jeho drtivá většina) nabízené v České republice pochází z tohoto závodu.

Neuspokojivě lze také hodnotit z hlediska spotřebitelů minimální přínos z povinnosti hovězí maso označovat, neboť se v praxi ukazuje, že pouze asi 19 % lze fakticky dohledat.

Celkově je značení hovězího masa obchodníky brána pouze jako „nutné zlo“ plynoucí z legislativy (která se mnohdy dodržuje částečně nebo dokonce vůbec) a ne jako marketingový prostředek pro zákazníka, který by měl vzbudit v zákazníkovi důvěru v nakupovaný výrobek. To je bohužel však velkou měrou dáno také nezájmem českých spotřebitelů, který pramení z nevzdělanosti zákazníků, kteří značení nesledují a následně jej nevyžadují po obchodnících. Ti toho vhodně ve svůj prospěch využívají. Tento trend chování obchodních řetězců je patrný již delší dobu a nejeví se žádné známky zlepšení (proti předchozímu šetření ČSCHMS), v některých aspektech je situace ještě horší než v minulosti (např. ve větší míře je i českými zpracovateli využívána možnost označit zvíře pouze číslem skupiny a prakticky tak zamezit zákazníkovi dohledat jeho původ).
(Autorčlánku zpracoval data ze zjištění a vyhodnotil výsledky.)

Kamil Malát ředitel ČSCHMS