KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Ve Francii mají dohodu o průměrné ceně mléka na rok 2009, ale protesty pokračují

17/06/09

Zdroj: Ing. Stanislav Jaš

Ministr zemědělství Francie a nový europoslanec, pan Michel Barnier, před týdnem prohlásil: «Krize s mlékem nekončí». A to navzdory tomu, že se 3. června 2009 zástupci producentů a mlékáren ve Francii dohodli na průměrné ceně mléka na rok 2009 a na podmínkách stanovování ceny mléka v budoucnosti.

Tato nově vyjednaná základní cena mléka je stanovena od června mezi 260 až 280€ za 1000 litrů mléka. Producenti požadovali více, mlékárny naopak méně (210€). Na uzavření dohody měl zásadní politický vliv právě ministr Barnier, který se v celé věci angažoval po třech týdnech veřejných protestů producentů mléka po celé Francii.

 

Ministr přiznal, že jde o celoevropskou krizi. Samotná Francie svoji národní kvótu nepřekračuje a není ani v situaci nadvýroby mléka. Jde především o krizi poptávky, a tu je potřeba řešit. Zemědělství, výživa ani výroba mléka nemohou být ponechány napospas liberálním zákonům trhu.

 

Mnozí producenti mléka nicméně s touto dohodou o ceně mléka na rok 2009 zásadně nesouhlasí a protestují dále. Požadují opětovné zasednutí všech zainteresovaných k vyjednávacímu stolu. Velice aktivně v protestech vystupují mladí agrárníci, kteří prohlašují: „Není to žádná dohoda, je to ztrátová nákupní cena, kterou nám vnutil stát a která ani nepokryje výrobní náklady. Životaschopnost mléčných farem a zahájení činnosti mladých chovatelů mléčného skotu jsou ohroženy“.

 

Vše ale není tak, jak se to na veřejnosti prezentuje. Ve skutečnosti došlo ke stanovení třech různých nákupních cen syrového mléka pro rok 2009. Konečná cena bude záležet na tom, jak mlékárna dodané mléko zhodnotí, respektive jaké procento průmyslových mléčných výrobků (sušené mléko, syrovátka, máslo) z něho vyrobí. A právě tyto rozdíly v základní ceně mléka se nelíbí mnohým producentům mléka, protože ti nemohou ovlivnit rozhodování o struktuře výroby mlékárny.

 

Oficiálně se totiž věc neprezentuje jako o stanovení ceny mléka, ale o stanovení „indexu trendu vývoje mléčného trhu“. Tento index bude zveřejňován organizací CNIEL každý trimestr.

Budou se používat tři vzorce:

  • 1. vzorec: 20 % PV + 20 % GEE + 60 % VBS (cena syrového mléka 280€/1000 l)
  • 2. vzorec: 30 % PV + 20 % GEE + 50 % VBS (cena syrového mléka 272€/1000 l)
  • 3. vzorec: 40 % PV + 20 % GEE + 40 % VBS (cena syrového mléka 262€/1000 l)

Přičemž PV = variační index cen průmyslových mléčných výrobků; GEE = variační index cen sýrů Gouda, Eidam, Ementál; VBS = variační index cen mléčných výrobků určených pro běžnou spotřebu (dohodou bylo stanoveno, že tento index se prozatím bude rovnat 0).
První cena mléka je tedy stanovena pro mlékárny, jejichž činnost spočívá převážně (60% a více) ve výrobě mléčných výrobků určených pro běžnou spotřebu (např. jogurty, sýry apod.). Tyto výrobky přináší velké marže. Zároveň tyto mlékárny vyrábí nízké množství (20 %) průmyslových mléčných výrobků (máslo, sušené mléko), které podléhají výraznější konkurenci na světovém trhu a jejichž cena se za poslední měsíce silně propadla. Producenti mléka, kteří dodávají takovému typu mlékárny, dostanou za rok 2009 průměrnou cenu 280 euro za tisíc litrů mléka.

 

Další cena syrového mléka se vztahuje na mlékárny, které vyrábějí o něco méně mléčných výrobků určených pro běžnou spotřebu (50%) a o něco více průmyslových mléčných výrobků (30%). V takovémto případě budou dodavatelé syrového mléka dostávat 272 euro za tisíc litrů.

 

Poslední cena mléka je stanovena na 262 euro za tisíc litrů a dostanou ji ti producenti, kteří dodávají syrové mléko mlékárnám, které vyrábějí přibližně stejné množství průmyslových mléčných výrobků (40%) jako výrobků určených pro běžnou spotřebu (40%).

 

Bylo také dohodnuto, že v září 2009 dojde k přehodnocení stanovených indexů a tím i cen. Ty by mohly být navýšeny, pokud se ceny průmyslových mléčných výrobků na světovém trhu mezitím zlepší. Dohoda obecně potvrdila klíčovou roli, kterou při stanovování parametrů pro potřeby fixace cen mléka sehrává mezioborová organizace mléčného sektoru CNIEL (francouzská zkratka pro Národní mezioborové centrum pro mléčnou ekonomiku). V rámci této organizace, která ve Francii seskupuje producenty mléka, družstevní a soukromé mlékárny a které v současné době předsedá zástupce Svazu výrobců mléka pan Henri Brichart (ten je zároveň předsedou Výboru pro mléko na Copa-Cogeca v Bruselu), došlo k závazku vypracovat do 31. 12. 2009 národní pravidla pro smluvní vztahy mezi producenty a mlékárnami. Od roku 2010 by tak ve Francii měl existovat národní rámec pro řízení výroby mléka pomocí smluvních ujednání. Tento rámec pro smluvní vztahy by měl být založen na jednotném mechanismu stanovování ceny mléka a vzájemných závazcích mezi dodavateli a odběrateli (či jejich seskupeními) na dodávky určitého objemu mléka. Je zajímavé, že Francouzi tak v podstatě budují již nyní systém, který by mohl po roce 2015 nahradit mléčné kvóty. Je to plně v souladu s diskusí, která proběhla a dále bude vedena na celoevropské úrovni v rámci Copa-Cogeca.

 

Je tak nadmíru jasné, že ústřední vůdčí úlohu při stanovování ceny mléka ve Francii bude v budoucnosti hrát právě organizace CNIEL, jejíž činnost je posvěcena zákonně a jejíž vedení je v současné době v rukou producentů mléka. Je to francouzská odpověď na stále větší evropskou deregulaci společné zemědělské politiky. A můj osobní názor je ten, že Francouzi „mají recht“. Sektor výroby mléka totiž potřebuje určitou míru regulace, ať se to našim liberálním ekonomům líbí nebo ne. Slovy francouzského producenta mléka a předsedy organizace CNIEL, pana Henriho Bricharta: „Mléčná farma není továrna na šrouby, potřebuje stabilitu, rovnováhu na trhu a značnou míru předvídatelnosti“.

 

Navzdory dohodě o ceně mléka protestní akce neutichly. Nyní se změnily z blokád mlékáren a silnic na blokády nákupních centrál obchodních řetězců. Od 11. června do soboty 13. června zablokovali zemědělci vedení producenty mléka polovinu nákupních centrál obchodních řetězců po celé Francii. To odpovídá počtu 41 centrál blokovaných 7.000 zemědělci po dobu nejméně 48 hodin. Pouze oblast Paříže a Lille byla ušetřena. V některých oblastech dokonce hlásí, že obchodní řetězce vyčerpaly své zásoby již v pátek a nebudou moci v pondělí 15. června svým zákazníkům nabízet např. pečivo. Je zajímavé, že velká část francouzského obyvatelstva se zemědělci sympatizuje.

 

Tímto nekompromisním přístupem iniciovaným hlavním zemědělským svazem FNSEA si zemědělci vynutili krizovou schůzku zástupců FNSEA a mladých agrárníků s ministrem zemědělství a státním tajemníkem pro průmysl a spotřebu a příslib provedení okamžitých namátkových kontrol ministerstva financí v obchodních řetězcích. Účelem kontrol mám být hledání pravdivých informací o maržích. Ve středu 17. června pak za společný stůl zasednou zástupci celé potravinové vertikály, státní správy i spotřebitelů, aby se dohodli na konkrétních závazcích.

 

Je nutno připomenout, že ve Francii je od podzimu 2008 zákonem zaveden veřejný monitoring cen a marží v potravinové vertikále. Zavedená pravidla však jsou soustavně porušována za strany některých zpracovatelů a především obchodních řetězců, které záměrně data nenahlašují. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže provedl od roku 2008 na 80.000 cenových šetření, která umožní zhodnotit vývoj marží u potravin ve Francii od roku 2007. Výsledky šetření mají být zveřejněny v červenci 2009.

 

Ve svém tiskovém prohlášení a v dopise zaslaném všem poslancům a senátorům volá organizace FNSEA po vytvoření národní systému regulace marží obchodních řetězců, protože stávající francouzský systém monitoringu cen a marží v praxi nefunguje. Neposkytuje dost průhlednosti. Zatímco údaje o dotacích zemědělců jsou veřejně přístupné na internetu, údaje o cenách a maržích nejsou k nalezení. „Nebude sedláků bez výdělku, ani výdělku bez férových cen. Protesty bojujeme za svoje živobytí a svoji budoucnost. Jsme připraveni se nechat slyšet a budeme ostražití, dokud nedosáhneme naplnění našich cílů v následujících týdnech“, říkají předák FNSEA, Jean-Michel Lemetayer, a prezident mladých agrárníků, William Villeneuve.

 

Ministr se rovněž zavázal, že v reakci na současnou krizi v sektoru výroby mléka uvolní z národního rozpočtu 30 miliónů euro na snížení finančních výdajů pro splátky úvěrů a snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Tímto dal jasný signál, že chce zlepšit kritickou finanční situaci francouzských producentů mléka.

 

"V případě rodinné farmy s kvótou 280.000 litrů mléka odhadujeme při současných cenách mléka roční ztrátu na 15.000 euro.  V celostátním vyjádření jde o více než 1,3 miliardy euro. Z tohoto pohledu je i oněch 30 miliónů euro pomoci slíbené ministerstvem směšných“, říká jeden producent mléka.

 

Ministr Barnier také na nátlak Svazu producentů mléka rozhodl, že zmrazí v roce 2009 navýšení národní kvóty o 1%, tak jak bylo dojednáno v Bruselu v rámci zdravotní prověrky SZP (Healt-Check). Toto množství zůstane v národní rezervě do doby, než se situace na trhu s mlékem dlouhodobě zlepší.

Autor: Ing. Stanislav Jaš

Zařazeno v Mléko a maso