KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Kontrolovaný požadavek SMR – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

16/06/09

Přehled odpovědí na často kladené otázky

Kontrolovaný požadavek SMR 4 – Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
 

Musím dávat ke schválení vodoprávnímu úřadu polní složiště hnoje mimo nitrátovou oblast?
Ano, ke schválení je nutno zpracovat havarijní plán dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Podle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, mají uživatelé závadných látek některé zvláštní povinnosti. Dle tohoto zákona mají uživatelé závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (havarijní plán). Havarijní plán slouží k prevenci úniku závadných látek do vod a současně připravuje uživatele těchto látek na případ havárie. Pro zpracování havarijního plánu jsou informace, návody a vzorové zpracování uvedeny např. na www.agroporadenstvi.cz, www.agroporadenstvi.com. Důležitou informací je, že i u půdních bloků ležících mimo ZOD jsou nastavena vybraná opatření nitrátové směrnice, pokud je uživatel zařazen do programu AEO z Programu rozvoje venkova PRV. Povinností uživatele v AEO je dodržovat tzv. „malou nitrátovku“ v příloze č. III Nařízení vlády č. 79/2007 Sb.

Co vše se započítává do limitů k plodinám?

Podniky hospodařící ve zranitelných oblastech jsou omezeni v celkovém množství aplikovaného dusíku na hektar k zemědělským plodinám (nařízení vlády č. 108/2008 Sb.). Stanovené dávky jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb. V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů započítává 40 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu celkového dusíku. Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů. Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 2 vyhlášky č. 274/1998 Sb. U luskovin je možná pouze podpůrná dávka dusíku do 70 kg N . ha-1.

Plnění kapacity jímek na statková hnojiva s ohledem na dobu zákazu hnojení?

Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak (vyhláška č. 274/1998 Sb. a NV č.108/2008 Sb.).

Co je a co není vodní tok (vzhledem ke skládkování hnoje na zemědělské půdě)? Mohu si sám rozhodnout co je vodní tok a co ne?

Vodní toky jsou povrchové vody tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo po převažující část roku, a to včetně vod v nich uměle vzdutých. Jejich součástí jsou i vody ve slepých ramenech a v úsecích přechodně tekoucích přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo zakrytými úseky. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Uživatel pozemků nemůže sám rozhodnout co je a co není vodní tok , který je k pozemku přilehlý. Definice je dána legislativními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb.).

Jak zjistím pásma ochrany zdrojů podzemních vod?

Informace k pásmům ochrany zdrojů podzemních vod příslušné k vašim pozemkům získáte na vodoprávním úřadě, kde jsou podrobné mapové podklady. Informace získáte také na mapových podkladech v LPIS na portálu Farmáře (www.farmar.mze.cz).

Možnost pastvy v okolí vodních útvarů?

Kolem vodního útvaru je povinnost udržovat min. 3 m ochranný pás. Břehy vodního útvaru je nutné chránit oplocením. Legislativně tato pravidla vycházejí z Nařízení vlády ze dne 3. března 2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Co tato povinnost znamená ?  

Vysvětlení podává kontrolovaný požadavek SMR 4/6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce minimálně 3 m od břehové čáry ? 

 

Kde můžete získat informace:

  • Zranitelné oblasti i akční program jsou vyhlášeny v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb.
  • Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách je uveden v § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění.
  • Komentované znění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je vydáno jako odborná publikace a je k dispozici na Agenturách pro zemědělství a venkov (bývalé Zemědělské agentury) a na www.mze.cz
  • Požadavky na vedení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech jsou uvedeny výše u SMR3 (používání upravených kalů), kontrolního požadavku č. 5.
  • Webové stránky www.mze.cz
  • Portál Farmáře : www.farmar.mze.cz

Zařazeno v Aktuality, Zpravodaje IC