KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Až sedm tisíc krav může skončit na jatkách

04/05/09

Zdroj: AK ČR

Bezprostředně po demonstraci jsme se Jana Veleby, prezidenta AKČR optali na několik záležitostí souvisejících s protesty zemědělců.

Ve středu 29. dubna čeští zemědělci protestovali, co je k tomu vedlo?

Od roku 1989 se stavy krav snížily z 1,25 milionu kusů na  něco přes 559 tisíc kusů. Z tohoto množství jsou dvě třetiny dojných krav a zbývající třetina jsou krávy  s masnou užitkovostí, které se nedojí.. Základem zemědělství vždy byly dojnice a produkce mléka má u nás tradici a také velmi dobré podmínky.Přitom podle našich odhadů by během tohoto pololetí  mělo jít na porážku šest až sedm tisíc dojnic.Jejich chov se nevyplácí, ceny za mléko jsou více než dvě koruny pod náklady a na dluh nejde  dlouho podnikat.Nejde jen ale o české protesty obdobné akce se děly pod vedením Německého svazu chovatelů mléčného skotu. Celkem se protestovalo ve 13 evropských zemí.

 
 
Jedním z důvodů nespokojenosti je i nátlak jednoho českého obchodního řetězce, který chce údajně snížit ceny dodávaných mléčných výrobků o 15 procent. Je tomu tak?

V těchto dnech se nám dostal do rukou dopis rozesílaný  zástupcem Kauflandu  potravinářům. Dost rasantním  a přikazovacím způsobem se dožaduje co nejrychlejšího snížení cen a to buď  u jednoho výrobku třeba na polovinu a u dalších o pár procent nebo naráz u všech o 15% a to pokud možno od 5.května tohoto roku. Jako  důvod slouží i pád farmářské ceny mléka a na něm chce tento řetězec vydělat.Tlak na mlékárny je přitom stejně  smrtící jako tlak na chovatele dojnic.Z hlediska potravní bezpečnosti to znamená vymýcení domácí  produkce a její nahrazení zahraniční. To si žádná moudrá vláda ale nedovolí a neměla by ani naše.Jeden praktický příklad.V roce 2000 bylo saldo  zahraničního obchodu s mléčnými výrobky plus 4,1 miliardy korun,vloni to bylo pouhých 10 milionů korun. Znamená to jediné, náš vývoz je minimální a dovoz strmě stoupá.

 
Veřejnost má v živé paměti nedávné protesty v Praze, změnilo se od té doby postavení zemědělců? Dosáhly protesty něčeho konkrétního?

Pan ministr Petr Gandalovič, který  do zhruba 8. května řídí rezort zemědělství na naše požadavky  slovně reagoval,ale skutek utek. Dokonce i peníze určené z pozemkových úprav na možnou pomoc  chovatelům dojnic se přemístily jinam a má se jimi řešit v obcích  snížení dopadů DPH. Starostům je dobré pomáhat,ale ne v tomto případě brát peníze z balíčku určeného  k potřebám zemědělství a likvidovat tím pracovní místa na venkově. Jinak k druhé části otázky mohu říci, že se nestalo nic a ministr s námi i nadále prakticky nekomunikuje.

 
Měly středeční protesty také nějaký konkrétní cíl? Čeho chcete dosáhnout?

Máme tři požadavky a jeden vlastní návrh, jímž začnu.Chceme vytvořit mléčný fond. Do něho by se skládali sami zemědělci a  firmy které se sedláky spolupracují. Z něho bychom financovali propagaci českých mléčných výrobků, informace spotřebitele, zkrátka bychom chtěli i tímto způsobem podpořit rozvoj spotřeby mléčných výrobků.Tento fond například v Německu iniciovala sama ministryně zemědělství Ilse Aigner,obdobný fond funguje i na Slovensku, u nás je to vzdáleno zájmu pana ministra Gandaloviče. Naopak česká vláda vloni na popud pana ministra zrušila  podporu školního mléka a tím jsme se v Evropě stali výjimkou.

Požadavky máme  čtyři. Stejně jako u cukrovky bychom chtěli zavést ke kvótě minimální cenu mléka. Za druhé požadujeme legislativu, která zabezpečí korektní podnikání obchodních řetězců a do třetice  považujeme za nutné co nejdřív přijmout koncepci českého zemědělství.Ač je to k nevíře, žádná prakticky neexistuje a upozorňuje na to jak AKČR, tak PKČR, naposledy sám prezident PKČR Miroslav Toman na nedávném Žofínském fóru. A chtěli bychom urychlit výplaty doplňkových přímých plateb  tak zvané TOP UP, je to dorovnání 30 % plateb z národních zdrojů k platbám z EU. Nechceme nic jiného, než co bylo  vyjednáno před vstupem do EU. Tyto peníze bychom měli rádi v zemědělství během srpna 2009.Chtěli bychom,aby farmáři co nejdříve dostali hotové peníze a pomohli si naplnit  finanční toky, které „díky“ nízkým výkupním cenám pomalu vysychají.

 

Pakliže Vaše požadavky nebudou vyslyšeny, co hrozí zemědělcům a co hrozí české veřejnosti?


Hrozí jediné, zúžení prostoru pro podnikání v českém zemědělství, které má  pro to jak půdní, tak klimatické podmínky a staneme se prostými dovozci potravin. To má samozřejmě  dva důsledky.Jednak když zmizí domácí konkurence, tak lze ceny libovolně zvyšovat a potom v době  krizí, válečných situací, zemětřesení, je z historie známé, že kdo má domácí produkci , je na tom dobře, jinak přichází bída a tu si nepřejeme, ani ji nechceme založit dalším generacím. Je to v neposlední řadě ztráta toho nejdůležitějšího co venkov odjakživa živilo a to je zemědělství  se vším tím, co s ním tak úzce souvisí.

Eugenie Línková