Při výběru materiálu pro stájové podlahy v chovech prasat je nutné zejména zaměřit pozornost na dobrou stabilitu zvířat při pohybu a příznivou vodivost tepla. Takovou ideální podlahu ale není vůbec snadné najít. Tuto skutečnost prokázal aktuální výzkum saského Zemského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii ve spolupráci s Německou zemědělskou společností (DLG).
 
V rámci výzkumu byla porovnávána klouzavost zcela nových roštů z výroby a již používaných roštů v chovech  prasnic – roštů suchých, mokrých popř. znečištěných exkrementy. Na flexibilních površích (gumové, polyetylénové) ztrácela zvířata jistotu pohybu ve větší míře než tomu bylo na tvrdých površích z litiny nebo tvrdé umělé hmoty. Vedle objektivně změřitelné kluzkosti byla sledována také subjektivní jistota zvířat při pohybu. Z tohoto hodnocení vyšly podstatně lépě starší, zkušené prasnice, které v případě, že byly vystaveny obtížným podmínkám  – znečištěné, mokré podlahy ve stáji – se tímto problémem dokázaly vyrovnat, zatímco mladé nezkušené prasnice to nedokázaly.
 
Jak zvířata akceptují lehací plochu závisí především na teplotě povrchu v této části ustájení. Při teplotě podlahy okolo 20 0C upřednostňují prasata ve výkrmu nezaroštované betonové podlahy, dále pak perforované betonové podlahy z umělých hmot a pak až betonové perforované typy podlah. Komfort ležení zvířat zvyšují roštové podlahy s vymezeným prostorem bez perforace.
 
Teplotní komfort je pro prasata důležitější než komfort ležení, teplotní stres zatěžuje organismus prasat mnohem výrazněji. Krátce před a po porodu upřednostňují prasnice teplejší podlahy, ale od sedmého dne laktace naopak vyhledávají podlahy chladnější. 
 
Wenn der Boden zur Rutschpartie wird DLG-Mitteilungen, 2009, č. 2, s. 10