Ekologičtí zemědělci chtějí dosáhnout zrušení únorového nařízení vlády, které stanovilo několikanásobně vyšší počty stromů v ovocných sadech jako podmínku pro čerpání dotací z fondů EU. Ovocnáři tvrdí, že tato "změna podmínek během hry" je pro ně likvidační, protože na dotace nebudou schopni dosáhnout. Pokud se o nápravu nepostará současný či budoucí ministr zemědělství, zástupci sadařů se chtějí obrátit na Evropskou komisi a Ústavní soud, řekl dnes novinářům právník zemědělců Stanislav Polčák.
    Pokud se podle Polčáka nařízení nezmění, ekologičtí zemědělci budou muset "proti smyslu agroenviromentální politiky EU" dosázet stromky do svých sadů. V opačném případě skončí, protože bez dotací se v ekologickém hospodaření neobejdou. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že podmínky změnilo kvůli spekulativnímu zakládání ekologických sadů v letech 2007 a 2008. Tyto sady nesplňovaly cíl podpory a vysazovány prý byly kvůli získání dotace. "ČR zodpovídá za to, že prostředky poskytované v Programu rozvoje venkova budou vynaloženy v souladu s deklarovanými cíly," sdělil dnes ČTK mluvčí MZe Petr Vorlíček.
    Změnu podmínek v Programu rozvoje venkova vláda podle senátorky Soni Paukrtové v rozporu s právem EU neprojednala s EK. Potvrdil to i ministr pro legislativu Pavel Svoboda, připustil nicméně jako možný rovněž výklad ministerstva zemědělství, že "nebylo třeba tuto změnu projednávat s komisí", uvedla senátorka. Ekologičtí zemědělci proto požadují minimálně pozastavení účinnosti vládního nařízení.
    Zemědělci podle něj budou mít nově nárok na dotace v případě, že zvýší počet stromků na hektar na minimálně 150 u peckovin a skořápkovin, na 200 u jádrovin a na 800 u bobulovin. Dosud podle zemědělců stačilo například u jabloní jen 60 stromů. MZe tvrdí, že tato změna nebude mít pro ekologické sady likvidační následky. V Česku je totiž evidováno zhruba 500 hektarů ekologických sadů s jabloněmi a hrušněmi, přičemž do kategorie s méně než 400 stromy na hektar spadá pouze 94 hektarů. "Limity pro minimální počty v nařízení vlády jsou však nastaveny ještě mírněji," podotkl Vorlíček, podle kterého limity odsouhlasila Ovocnářská unie ČR i svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
    Změnu podmínek pro přiznání dotací ministerstvo zdůvodňovalo kromě ochrany před spekulativním zakládáním ekologických ovocných sadů podle Paukrtové také obavou z nedostatku peněz v programu na výplatu dotací. To však ani podle Nejvyššího kontrolního úřadu nemůže být důvodem pro nastavení nerovných podmínek pro zemědělce, kteří dotace dosud na své sady dostávali, dodala senátorka.
    Zbyněk Piro ze Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty naznačil, že o dotace nežádali jen sadaři, ale i ti, kteří své pastviny po obvodu osázeli ovocnými stromky. Podle zemědělce Zdeňka Miklase z obce Poteč na Zlínsku dělá ministerstvo spekulanty i z poctivých ovocnářů, aniž se snažilo opatření namířit jen proti nepoctivcům.
    "Na ministerstvu zemědělství neexistuje něco jako zdravý selský rozum," míní Miklas. Situaci je podle něj třeba vyřešit do 15. května. Do tohoto data je totiž třeba podat žádosti o dotace z jednotlivých programů. Při nesplnění podmínek místo 25.000 korun dostanou třeba jen 3000 korun, podotkl Miklas.