KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Biotechnologické plodiny jsou připraveny na druhou vlnu růstu

02/04/09

Zdroj: AK ČR

 

z podkladů z tiskové konference k GMO pořádané dne 1.4.2009 Agrární komorou ČR

Globálně posilující politická vůle

NAIROBI, KEŇA (11. února 2009) – Biotechnologické plodiny, na pozadí velice úspěšného roku 2008 a posílené zvýšenou politickou vůlí uspokojit poptávku po potravinách, jsou připraveny na druhou vlnu svého významného rozšíření, která podle International Service for the Acquisition of Agri-Biotech Applications (ISAAA, Mezinárodní služba pro získávání agro-biotechnologických aplikací) nastartuje trvalý globální růst přetrvávající až do konce druhé dekády komercializace GM plodin (2006 až 2015).

Jak uvedla ISAAA ve své roční zprávě Globální stav komercializovaných biotechnologických/GM plodin v roce 2008, pěstitelské plochy GM plodin ve světě se meziročně zvýšily o 10,7 milionů hektarů, na jejich pěstování se podílelo o 1,3 milionu farmářů více a počet zemí, které mají k této technologii přístup, se rozšířil o tři.  ISAAA sleduje globální trendy v rozvoji biotechnologických plodin již od roku 1996.

Ve své zprávě ISAAA uvádí, že minulý rok pěstovalo 13,3 milionů farmářů v rekordních 25 zemích 125 milionů hektarů biotechnologických plodin, což představuje šestý nejrychlejší růst ploch za 13 let, kdy se tyto plodiny komerčně pěstují.

Nejpozoruhodnější událostí loňského roku je začátek pěstování biotechnologických plodin v afrických zemích, jako je Egypt a Burkina Faso. Afrika je považována za „rozhodující hranici” pro rozvoj biotechnologických plodin, a to proto, že má asi největší potřebu řešit palčivé zemědělské problémy a rozvojem těchto technologií může i nejvíce získat. V roce 2008 Egypt vysel 700 hektarů Bt kukuřice a Burkina Faso 8 500 hektarů Bt bavlny. Přidávají se tím k Jihoafrické republice, která již od roku 1998 využívá výhod plynoucích z pěstování geneticky upravené bavlny, kukuřice a sojových bobů.

 „Výhledy budoucího růstu jsou povzbuzující,” řekl Clive James, předseda a zakladatel ISAAA a autor zprávy. „Pozitivní zkušenosti v těchto nových regionálních opěrných bodech na jihu, severu a západě Afriky pomohou ukázat cestu sousedním zemím, aby se tak učily na jejich příkladu. Kromě toho se političtí lídři globálně stále více dívají na biotechnologicky upravené plodiny jako na klíčovou součást řešení kritických sociálních problémů, souvisejících se zajištěním potravin a udržitelným rozvojem.”

Například v roce 2008 lídři G-8 poprvé plně ocenili význam biotechnologických plodin a vyzvali k „urychlení výzkumu a vývoje a zvýšenému přístupu k novým zemědělským technologiím, aby se podpořila zemědělská výroba; budeme propagovat vědecky založenou analýzu rizika, a to i v případech hodnocení osiv, které byly vyvinuty prostřednictvím biotechnologií.”

Také Evropská Unie uznala, že biotechnologické plodiny „mohou hrát důležitou roli při zmírňování dopadů potravinových krizí.”

Čínský premiér Wen Jiabao řekl „abychom vyřešili potravinový problém, musíme se spoléhat na velká vědecká a technologická opatření, spoléhat na GM.”  V důsledku toho se Čína zavázala investovat v průběhu následujících 12 let dalších 3,5 miliardy USD do již probíhajícího výzkumu a vývoje. Například už jen biotechnologická rýže, která již byla vyvinuta a otestována na polích v Číně, má potenciál zvýšit dostupnost potravin a čistý příjem na hektar o téměř 100 USD pro přibližně 440 milionů lidí v zemi.

„Biotechnologické plodiny přispívají ke globálnímu zajištění potravin dvěma zásadními směry,” řekl James. „Zaprvé, zvyšují výnosy, které zlepšují dostupnost a nabídku potravin. Zadruhé, snižují výrobní náklady, což v konečném důsledku pomůže snížit ceny potravin. S ohledem na 9,2 miliard lidí, které bude potřeba v roce 2050 nasytit, hrají biotechnologie velmi důležitou roli při napomáhání uspokojení rostoucí poptávky.”

 Biotechnologie také začínají nacházet řešení na rostoucí výzvy související se suchem, které lze pozorovat v subsaharské Africe a Latinské Americe. Sucho samo o sobě představuje největší omezení pro zvyšování produktivity zemědělské výroby. Například Argentina v současné době čelí tak hroznému suchu, že farmáři již zaznamenali ztrátu na úrodě pšenice. Plodiny, které jsou vůči suchu odolné, zejména kukuřice, jsou již blízkou realitou. Očekává se, že prodej takto upravených osiv začne ve Spojených státech do roku 2012 nebo i dříve, a do roku 2017 budou tyto plodiny dostupné i pro Afriku.

ISAAA odhaduje v roce 2015, koncem druhé dekády komercializace GM plodin, se tyto budou pěstovat již v celkem 40 zemích světa na rozloze 200 milionů hektarů.

 

Další ukazatele naznačující novou vlnu rozšiřování biotechnologií zahrnují:

  • Bolívie, devátá země Latinské Ameriky, která pěstuje biotechnologické plodiny, a osmý největší světový producent sojových bobů, v roce 2008 pěstovala 600 000 hektarů GM sóji tolerantní vůči herbicidům, čímž svým pěstitelům umožnila přístup k výhodám, které její sousedé Brazílie a Paraguay požívají již léta.
  • Došlo k prudkému nárůstu GM plodin s kombinovanými geny, které se pěstovaly na 22 milionech hektarů, a očekává se, že právě kombinované geny budou silným hnacím motorem budoucího růstu.
  • V USA a Kanadě se v roce 2008 poprvé vypěstovala cukrová řepa tolerantní vůči herbicidu. Téměř 258 000 hektarů, 59 procent z celkové plochy v USA, bylo již v prvním roce oseto touto novou biotechnologickou plodinou. To představuje nejvyšší úroveň přijetí při zavedení nové plodiny vůbec, což je signálem silné poptávky pěstitelů po této technologii.
  • Brazílie a Austrálie pěstovaly nové biotechnologické plodiny, které byly již dříve schváleny v jiných zemích. Brazílie, třetí největší producent kukuřice na světě, v roce 2008 osela 1,3 milionů hektarů Bt kukuřicí, zatímco Austrálie poprvé pěstovala řepku olejnou, která je tolerantní vůči herbicidům.
  • Nehledě na fakt, že Francie v roce 2008 nepěstovala žádné biotechnologické plodiny, sedm dalších zemí EU zvýšilo jejich pěstování o 21 procent, a tím opět překročily rozlohu více než 100.000 hektarů, což je milník, který byl poprvé dosažen v roce 2007. Bt kukuřici v loňském roce v EU pěstovalo Španělsko, Česká republika, Rumunsko, Portugalsko, Německo, Polsko a Slovensko.
  • Počet pěstitelů, kteří využívají výhody biotechnologií, může brzy prudce stoupnout. Prvotní zprávy z Číny naznačují, že používání Bt bavlny za účelem kontroly výskytu škůdce můry bavlníkové také potlačuje výskyt tohoto hmyzu u jiných plodin jako je kukuřice, pšenice a zelenina, přičemž umožňuje potenciálním 10 milionům dalších pěstitelů, aby měli z technologie prospěch.

Další informace a souhrou zprávu naleznete na www.isaaa.org.

Zpráva Globální stav komercializovaných biotechnologických/GM plodin v roce 2008 je plně financována dvěma evropskými filantropickými organizacemi: filantropická jednotka v rámci jedné z největších španělských bank Ibercaja a nadace Bussolera-Branca z Itálie, která podporuje otevřené sdílení vědomostí a znalostí v oblasti biotechnologických plodin, aby tak napomohla procesu rozhodování v globální společnosti.

Mezinárodní služba pro získávání agro-biotechnologických aplikací (ISAAA) je nezisková organizace s mezinárodní sítí center, která jsou navržena tak, aby přispěla ke zmírnění hladu a chudoby díky sdílení znalostí a aplikací biotechnologických plodin. Clive James, předseda a zakladatel ISAAA, v posledních 25 letech žil a/nebo pracoval v rozvojových zemích Asie, Latinské Ameriky a Afriky, přičemž věnoval úsilí otázkám zemědělského výzkumu a vývoje se zaměřením na rostlinné biotechnologie a globální zajištění potravin.

 

Pro více informací, prosím, kontaktujte: Colleen Parr na tel.: + 1 214 665-1334, nebo prostřednictvím e-mailu na colleen.parr@fleishman.com

###

 

Role biotechnologií z hlediska trvale udržitelného rozvoje

Kromě pomoci v otázkách zajištění dostatku potravin mají biotechnologické plodiny důležitou úlohu při snižování dopadů zemědělství na životní prostředí a udržitelnosti výroby potravin. Například insekt rezistentní rýže představuje potenciál, ze kterého může mít prospěch až jedna miliarda lidí na světě. 

  • Biotechnologické plodiny přispívají k vyšší disponibilitě a cenové dostupnosti potravin, za 12 let od roku 1996 do roku 2007 zvýšily produkci o 141 milionů tun.
  • Biotechnologické plodiny pomáhají zachovávat biodiverzitu tím, že šetří půdu. Na produkci 141 milionů tun plodin, které byly navíc vyprodukovány díky GM plodinám, by bylo potřeba dodatečných čtyřicet tři milionů hektarů půdy. Pro 70 procent těch nejchudších obyvatel světa, kteří jsou přímo závislí na zemědělství a mají příjem 1 USD na den, mohou biotechnologické plodiny představovat jeden z nástrojů přispívající k ekonomické udržitelnosti a zmírnění chudoby. V rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách představuje zemědělství značnou část HDP. Zvýšení produktivity zemědělství díky biotechnologickým plodinám je evidentní, například:
    • Výzkum v Indii, Číně, Jižní Africe a na Filipínách ukazuje, že biotechnologické plodiny již zvýšily příjmy na hektar ze 115 USD na 250 USD. Globálně mělo v roce 2008 prospěch z biotechnologických plodin více než 12 milionů drobných farmářů chudých na zdroje.
    • Schválení insekt rezistentní rýže má potenciál přinést užitek více než 250 milionům domácností v Asii, tedy zhruba 1 miliardě lidí.
    • Globálně byl pouze v roce 2007 čistý ekonomický prospěch farmářů pěstujících GM plodiny 10 miliard USD (6 miliard USD v rozvojových zemích a 4 miliardy USD v průmyslových zemích.) V období od roku 1996 do roku 2007 byl ekonomický přínos biotechnologií 44 miliard USD, který byl rovnoměrně rozdělen mezi rozvojové a průmyslové země.
    • Biotechnologické plodiny výrazně snížily negativní dopad zemědělství na  životní prostředí, a to díky snížení spotřeby pesticidů, úsporám fosilních paliv, došlo také ke snížení emisí oxidu uhličitého a snížení výskytu půdní eroze v důsledku rozvoje bezorebných technologií. V letech 1996 až 2007 snížilo pěstování biotechnologických plodin aplikaci pesticidů o 359 000 tun aktivních látek.
    • Vývoj plodin tolerantních vůči suchu, má také obrovský potenciál zvýšení výnosu tam, kde jsou zdroje vody omezené. Přibližně 70 procent sladkovodních zdrojů na světě je používáno pro zemědělské účely. Očekává se, že kukuřice odolná na sucho bude k dispozici v USA v roce 2012, nebo dříve, a v subsaharské Africe do roku 2017. 
    • Výhody pro životní prostředí, které jsou spojeny s  pěstováním biotechnologických plodin, napomohly snížení emisí skleníkových plynů. Jen v roce 2007 představovaly úspory oxidu uhličitého 14,2 miliard kg, což je ekvivalent odstranění 6,3 milionů automobilů z provozu na silnicích.