KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Adaptace na možné změny klimatu

24/04/09

Zdroj: www.agroweb.cz

Je velmi pravděpodobné, že v nadcházejících letech bude svět čelit klimatickým změnám. Lze očekávat, že se dotknou v nemalé míře právě zemědělství a na ně navazujících sektorů. Opatření na zvýšení odolnosti zemědělství Evropské unie vůči změnám klimatu a jejich propojení na další politiky přináší Bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu, kterou vydala Evropská komise v uplynulých dnech. Kolem tohoto dokumentu se také točilo neformální jednání ministrů zemědělství unie, jež se pod českým předsednictvím uskutečnilo v uplynulém týdnu v Praze.

 

Bílá kniha uvádí důsledky klimatických změn pro agrární sektor a společnou zemědělskou politiku (SZP). Navrhuje také opatření, která by měla pomoci dopadům klimatických změn čelit. Jejím cílem je podle komise zapojit do diskuse o potřebných opatřeních nejen všechny členské státy, ale také evropské zemědělce.
Podle komisaře pro životní prostředí Řeka Stavrose Dimase některé dopady klimatických změn pociťujeme již dnes. Zmíněná bílá kniha, jak uvedl, zahrnuje dvojí přístup k řešení otázky klimatických změn. „Do roku 2013 budeme shromažďovat informace, integrovat adaptační opatření do jednotlivých politik Evropské unie a řešit financování,“ vysvětlil komisař s tím, že druhá fáze, tedy vlastní realizace potřebných opatření, by měla na první navázat. Nepůjde ale jen o otázku Evropské unie a s ní sousedících zemí, jíž se konkrétně právě zmíněná bílá kniha zabývá. Klimatické změny se patrně daleko dramatičtěji dotknou některých rozvojových zemí. Pro globální řešení a jeho financování Brusel podle Dimase věří, že vedoucí role se v tomto směru ujmou (nebo spolu ujmou s unií) Spojené státy americké a že k nim se přidají i další velké a rostoucí ekonomiky, jako je třeba Mexiko nebo Čína.
Dopady nebudou  patrně všude stejné
Podle Jacqueline McGlade, výkonné ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), se změny dějí rychle a jejich dopady jsou v zemích unie různé. „Minulost již není dobrým ukazatelem pro budoucnost,“ poznamenala s tím, že je třeba pracovat rychleji a mobilizovat obyvatelstvo. Jak dále uvedla, je nyní nutné zmapovat situaci s vodou (globální údaje by měly být do poloviny příštího roku) a s využitelnou půdou (celkové podklady by měly být do konce letošního roku).
Dopady klimatických změn se budou lišit i v rámci Evropské unie. Nejzranitelnější budou pobřežní, horské a zátopové oblasti. To podle ministrů unie znamená, že většinu adaptačních opatření budou muset přijmout jednotlivé členské státy na své úrovni. Tyto aktivity by však přesto měly být koordinované. Důvodem je to, že dopady nebudou samozřejmě respektovat hranice států, ale budou se – například v případě povodní – šířit i mimo ně, tedy třeba po celém povodí. Navíc některé sektory unie, zejména zemědělství, vodní hospodářství či rybolov se řídí společnými politikami. A třetím důvodem je podle stále ještě šéfa evropských ministrů životního prostředí Martina Bursíka solidarita členských zemí unie. Pro navržení účinných adaptačních opatření je také zapotřebí zlepšit informační systém, a to jak z pohledu údajů, které jsou o dané problematice k dispozici, tak z hlediska vzájemné výměny poznatků. Bursík také uvedl, že bude třeba přehodnotit existující politiky a legislativu. Zmínil se přitom zejména o společné zemědělské politice, rámcové směrnici o vodách či o soustavě Natura 2000. Kromě nich je to také třeba směrnice o záplavách, nitrátová směrnice, tématická strategie pro půdu či akční plán pro lesy a další.
Nutno poznamenat, že osm zemí z evropské sedmadvacítky již má vlastní národní adaptační strategie. Jde o Dánsko, Finsko, Francii, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Velkou Británii.
Otázka financí
Hlavním problémem bude samozřejmě otázka financí. Bude jich třeba nejen na opatření pro adaptaci na klimatické změny (a to celosvětově), ale také pro rozvojové země, jimž globální omezování emisí bude bránit v normálním ekonomickém rozvoji. Jak Bursík uvedl, podle závěrů rady se předpokládá ročně do roku 2020 zhruba 175 miliard eur na mírnění dopadů klimatických změn a 26 až 50 miliard eur na adaptaci na ně. Upřesnění čísel a zdrojů by mělo padnout na červnové radě. Jedním ze pramenů peněz na zmíněné účely bude patrně prodej emisních povolenek.
Výsledky pražského neformálního jednání
Pražské neformální jednání připravilo návrh závěrů pro červnové jednání rady ministrů životního prostředí. Od něj se čeká, že diskusi o tomto tématu uzavře a navrhne rozhodnutí, která by měla unie do budoucna přijmout.
Cíle adaptačních opatření se pojí se třemi základními tématy, a to s nakládáním s vodami, využíváním půdy a ekosystémy i biodiverzitou.
Pokud jde o vodu, budou zapotřebí s ní efektivněji nakládat, aby bylo možné pokrýt stoupající poptávku po ní a také stimulovat snižování její spotřeby. Podstatné je i omezení ztrát vody třeba ve špatné infrastruktuře, využívání recyklace vody apod.
Nezbytná je také komplexní a systematická ochrana půdy, omezení jejích ztrát podporou venkovské ekonomiky v ohrožených regionech, aby se v nich udrželo zemědělství a vhodné obdělávání půdy. Dalším bodem je zamezení ztrátám organických látek v půdě například zeleným hnojením či vhodným osevním postupem. Mělo by se také podporovat využívání organických hnojiv, kontrolovat eroze a možná salinizace (prosolování) půdy. Je třeba snížit ztráty využitelné půdy například revitalozací tzv. brownfields (opuštěných průmyslových či jiných objektů a prostor) apod.
Pro zachování biodiverzity a přirozených ekosystémů je podstatné třeba obnovení nebo vytváření nových vodních stanovišť, revitalizace vodních toků, které ztratily svůj přírodní charakter lidskými zásahy, obnovování a vytváření stezek pro migrující zvířata a také krajinných prvků, jejichž existence podporuje biodiverzitu.
Dopady na zemědělství
Co lze od klimatických změn očekávat? Jak uvádí citovaná bílá kniha, bude do budoucna možné počítat s vyšším obsahem oxidu uhličitého v ovzduší, zvýšenými teplotami, změnou ve srážkovém režimu a také s častým výskytem mimořádných klimatických jevů, jakými jsou vichřice, ataky sucha či naopak přívalové deště a záplavy. Pokud bude Evropu i nadále omývat Golfský proud, lze očekávat posun klimatických pásů dále k severu. Zatímco pro státy severní Evropy to bude znamenat výhodnější podmínky pro zemědělskou výrobu, jih světadílu bude pravděpodobně postižen suchem a vyššími teplotami. V extrémních případech by mohla hrozit až desertifikace, tj. degradace území na polopouště a pouště. Zatímco na jihu Evropy spadne patrně méně srážek, ve střední a severní Evropě by se mohlo vyskytovat více zimních dešťů a s nimi spojených povodní. K severu se posunou i teplomilní parazité, škůdci a plevele. Mnohé z nich můžeme pozorovat již dnes. Stačí, když si připomeneme dříve výhradně v teplých jižních státech Evropy se vyskytující katarální horečku ovcí (bluetongue) diagnostikovanou nejen u nás, ale také třeba v severněji položeném Dánsku. Třebaže je změna klimatu globálním procesem, její místní dopady jsou rozdílné, upozorňuje komise. Proto se tedy dopady na zemědělskou produkci budou lišit jak v rámci unie, tak i mezi jednotlivými podniky v jednom regionu.
Jak uvádí Evropská komise, podle většiny odhadů by měly očekávané změny klimatu být v příštích třiceti letech pro zemědělství unie spíše výhodné. Zhoršení, zejména vlivem přibývajících mimořádných klimatických jevů, lze očekávat spíše kolem poloviny století.
Rostlinná výroba
Pravděpodobné dopady klimatických změn na rostlinnou výrobu se liší podle regionu i plodin. Vyšší obsah oxidu uhličitého ve vzduchu a delší vegetační období mohou zejména v severněji položených oblastech produkci plodin ovlivňovat příznivě. V těchto státech by se mohla rozšířit paleta pěstovaných plodin na orné půdě a zvýšit jejich výnos. Na druhé straně by důsledkem oteplení mohlo být zrychlení vegetačního cyklu, což by se negativně promítlo do fáze nalévání zrna a závažně tak ovlivnilo jeho jakost. Zvýší se patrně problémy se škůdci a chorobami. Na dostupnost vody a odchylky od optimálních teplot je citlivá zelenina. Ovocné stromy by nemusely být tolik jako nyní ohroženy jarními mrazíky, na druhé straně však zejména v letním období budou patrně čelit podobně jako vinná réva nedostatku vody.
Živočišná výroba
Přímými dopady budou nepříznivé účinky veder na zdraví a produkci zvířat a také nově se šířící nemoci a parazité. Velký problém může nastat u extenzivních pastevních chovů zvláště ve středomořských oblastech, kde se vlivem sucha období pastvy zkrátí a sníží produkce pícnin.
Ohrožené lesy i venkovské oblasti
Změny klimatu se patrně promítnou do častějších bouřek a vichřic. Suchá a teplá období přinesou nebezpečí požárů i šíření škůdců. To ovlivní hospodářskou využitelnost lesů, zejména v jižních oblastech a jejich schopnost absorbovat oxid uhličitý i jinak kladně ovlivňovat životní prostředí.
Venkova se dotknou změny v zemědělství i v lesním hospodářství. Zvýšení teplot přinese méně sněhu do horských oblastí, a tím i odliv turistů z nich. Podobně parné léto a nedostatek vody může vypudit návštěvníky ze středomořských pláží. Naopak situace v jiných regionech se může zlepšit i po stránce zvýšení atraktivity pro návštěvníky.
Co by mělo pomoci
Pro farmáře bude podle materiálů komise rozhodující způsob hospodaření, například velikost zemědělského podniku či intenzita produkce. Dále také rozmanitost osevních postupů a systémů chovů hospodářských zvířat a rovněž možnost jiných příjmů než jen ze zemědělství. Ještě důležitějším než dnes se stane přístup k informacím a schopnost je využít, stejně jako přístup k potřebným technologiím a infrastruktuře. Významnou roli by v tomto směru mělo sehrát poradenství. Nejzranitelnější budou zemědělci s omezenými příjmy a ti, kteří žijí v odlehlých oblastech.
Přizpůsobení na úrovni zemědělského podniku by mělo spočívat ve správném načasování zemědělských operací, zejména doby setí (sázení) a ošetřování. Důležitý bude výběr vhodných plodin a jejich odrůd s ohledem na jejich schopnost přizpůsobit se očekávané změně délky vegetační doby, vyšší teplotě, malé dostupnosti vody nebo naopak zvýšené vlhkosti. Uplatní se i technická řešení, například větrání či klimatizace stájí. Dalším bodem citovaným komisí je přizpůsobení plodin za pomoci stávající genetické rozmanitosti a nových biotechnologických možností. Bude také třeba zvýšit efektivitu opatření na ochranu proti škůdcům a chorobám. Při tom pomůže kvalitnější monitoring, střídání plodin či integrovaná ochrana před škůdci. Zejména v oblastech postižených suchem bude nezbytné zlepšit nakládání s vodou, hlavně metody zavlažování a omezit její ztráty. Zapotřebí bude také zdokonalit obhospodařování půdy tak, aby měla větší kapacitu pro zadržování vody. V živočišné výrobě se uplatní plemena hospodářských zvířat odolnější proti horku a eventuálně i přizpůsobená změněným možnostem krmení.
Pro celý agrární sektor bude zapotřebí stanovit jeho zranitelná odvětví a obory. Důležitou roli by měl sehrát zemědělský výzkum, který si zaslouží podporu. Posílit by se měly investice do závlah i technologií pro využívání vody a hospodaření s ní. Při plánování zavlažovacích systémů bude nutné posoudit jejich možné dopady na zásobování vodou pro obyvatelstvo a další hospodářská odvětví. Podstatné je také vytvoření nástrojů na řízení rizika řešení hospodářských důsledků dopadů nepříznivých klimatických jevů.

Zařazeno v Aktuality