KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Diskriminace nových zemědělců  

30/03/09

Zdroj: AK ČR

Pražská demonstrace českých zemědělců, podpořená účastí zemědělců také z dalších nových členských států, se určitě tak, jak to bývá obvyklé, setká s posměchem „velkoměstských“ médií. Nepochybně opět uslyšíme řeči o tom, že farmáři pořád jen žádají o další a další peníze. A že si je vůbec nezaslouží. Je to ale skutečně tak? A nemají náhodou přece jen v něčem pravdu?

 

Druhá kategorie

Pokud demonstrují proti společné zemědělské politice EU a diskriminačním podmínkám na společném evropském trhu, tak rozhodně mají pravdu. A my ostatní bychom je měli ve vlastním zájmu podpořit. O co jde? Je to velmi jednoduché. Při rozšíření EU v roce 2004 a v roce 2007 se novým členským státům včetně Česka nabídlo členství druhé kategorie. V případě zemědělců to znamenalo, že první rok budou z koláče společné zemědělské politiky dostávat 25 procent výše dotací, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. A postupně se tato úroveň bude zvyšovat tak, že až teprve v roce 2013 budou všichni zemědělci v EU dostávat stejně vysoké dotace. Letos dostávají zemědělci z nových členských států 60 procent úrovně dotací poskytovaných zemědělcům ze staré patnáctky. Jelikož bylo všem zřejmé, že to je až příliš jasná diskriminace, tak Evropská unie raději povolila vládám nových členských zemí „dosypávat“ každý rok svým zemědělcům z národních rozpočtů až třetinu tak, aby rozdíl ve veřejné podpoře nebyl tak velký.

 

Důsledky v regálech

Není snad nutné připomínat, že zemědělci z nových zemí EU fungují na společném unijním trhu v podstatě podle stejných pravidel jako zemědělci ze starých členských států. A v důsledku nižší veřejné podpory samozřejmě ztrácí konkurenceschopnost. I my spotřebitelé to můžeme dobře pozorovat v obchodech s potravinami, kde roste počet nabízených německých či francouzských sýrů i jiných výrobků a podíl českého potravinářského zboží znatelně klesá. Právě to je přímý důsledek nespravedlivého nastavení evropských zemědělských dotací.

Od roku 2004 se situace našich zemědělců každý rok řešila tak, že všechny vlády jim vždy poskytovaly ono národní dorovnání. Český státní rozpočet to samozřejmě každý rok stojí obrovské peníze. A tato situace má pokračovat ještě další čtyři roky. Pokud bychom byli plnoprávnými členy EU, tak by naši zemědělci měli již nyní k dispozici stejné dotace jako zemědělci němečtí nebo francouzští. Náš státní rozpočet by tak ušetřil hodně peněz, které by se hodily třeba ve školství nebo ve veřejné dopravě. V takovém světě ale dosud nežijeme.

 

Když už, tak fér

Je paradoxem dnešní doby, že vropská levice vede „kulturní válku“ za prosazení všelijakých antidiskriminačních směrnic a zákonů. Zcela zjevná a skutečná diskriminace zemědělců z nových členských států ji ale nechává klidnou. V rámci Evropské unie potřebujeme rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu. I na tom zemědělském. Sami čeští zemědělci říkají, že nejlepší by bylo, aby do zemědělství neproudily vůbec žádné dotace. Pokud už ale proudí, tak by bylo spravedlivé, aby proudily ke všem firmám ve stejné výši.

Podpořit v tomto smyslu české zemědělce je tedy navýsost spravedlivé a správné. A dát si tento požadavek jako podmínku pro schválení Lisabonské smlouvy, jak požaduje česká agrární komora, je naprosto oprávněné.

Hynek Fajmon, poslanec Evropského parlamentu za ODS