KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Ano, Státní veterinární správa je alergická

24/03/09

Zdroj: SVS ČR

Státní veterinární správa ČR je opravdu citlivá na občasné tvrzení, že se u nás drůbež „krmí“ antibiotiky. Není tomu tak, jednak se to nesmí a jednak se o tom přesvědčujeme na základě monitoringu cizorodých látek v surovinách a potravinách živočišného původu, tj. i v kuřecím mase.

 

Dokonce se to dá nazvat i tak, že je  „Státní veterinární správa na toto téma alergická“, jak se zmiňuje 13. 3. Hanka Michopulu v Lidových novinách v článku o biokuřatech (Jak chutná kuře za pětistovku). Tato „alergická“ reakce je celkem pochopitelná, když se i v tomto článku čtenář dozví, že biokuře mimo jiné „nepojídá antibiotika“, jakoby kuřecí brojleři z „konvenčních“ chovů je pojídali.

Zkrátka tedy lze říci, že drůbež z přirozených chovů, popřípadě z těch bio, má nepopiratelně odlišnější kulinářské vlastnosti, však také do porážkové váhy doroste za třikrát delší dobu (jak i správně Hanka Michopulu píše), proto je i dražší. Je ale, domníváme se, zbytečné zdůrazňovat absenci antibiotik v krmné dávce. Antibiotika musejí absentovat v krmné dávce všech zvířat, jejichž produkty končí na kuchyňském stole. To znamená, že se antibiotiky nekrmí ani drůbež, ani skot, ani prasata!

Snad jen doplnit, že se samozřejmě mohou použít léčiva, i na bázi antibiotik, ale jak z pojmenování vyplývá, jen z léčebných důvodů a v ochranné lhůtě, před porážkou se musejí vysadit. Jinak skončí „produkty“ v asanačním podniku. A používání antibiotických léčebných prostředků u kuřat na maso je málo časté, právě vzhledem k jejich krátkému životu.

A možná ještě jeden dovětek ke zmíněnému článku, kde je na konci povzdech, že se o tvrzení Státní veterinární správy chtěla v chovu přesvědčit na vlastní oči novinářka, která si chtěla situaci natáčet skrytou kamerou….. a nebyla vpuštěna. Však to je správné, do chovů hospodářských zvířat žádné cizí osoby nesmějí, vyplývá to i z veterinárního zákona. Důvodem je případné zavlečení nějakého onemocnění (důkazem může být rozvlečení ptačí chřipky na Královéhradecku v roce 2007). Do chovů smí pouze zde zaměstnané osoby, veterinární lékař a státní veterinární dozor, samozřejmě za stanovených hygienických podmínek.

O tom, že kuřecí maso antibiotika neobsahuje, se může každý přesvědčit z výsledků veterinárních kontrol – na stránkách www.svscr.cz je publikace o Kontaminaci potravního řetězce. Kontaminace cizorodými látkami, tj., těžkými kovy, PCB, antibiotiky apod., je prakticky setrvale pod povolenými limity. A pokud se přece jen v rámci rutinních i cílených kontrol veterinární dozor setkal s problémem, vždy tomu dosud bylo ještě před tím, než se surovina či potravina mohla dostat do tržní sítě.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

 

Zařazeno v Veterinární správa