Jak se v posledních týdnech ukazuje, nejtíživější dopady prožívají chovatelé mléčného skotu.

Výkupní cena mléka je v současné době ve srovnání s minulým rokem nižší o 40 procent. Chovatelé podle údajů agrárních ekonomů na tržbách přišli za leden o 500 milionů korun, v únoru to bude ještě o 100 milionů víc a když to takhle půjde dál, čeká je v tržbách roční propad pět miliard korun. Při srovnávání farmářských cen u mléka v Rakousku, Německu a České republice jsme na tom u nás nejhůř. Mimo jiné i z těchto důvodů v předminulém týdnu Svaz chovatelů českého strakatého skotu vyzval vládu k pomoci například formou přímých dotací dojných krav.

Patříme k zemím s nejnižší cenou mléka

„V České republice spolu se dvěma baltskými zeměmi máme nejnižší cenu mléka v Evropě, je to kolem 22 eurocentů. Za leden prodělali čeští mléční farmáři 500 milionů korun, za únor ta částka bude vyšší. Majitelé mlékáren prognózují, že v horizontu tří měsíců nevidí jakoukoli změnu,“ konstatoval Veleba. Ministr upozornil na to, že v Evropské unii ale už fungují opatření, na kterých se Česká republika také podílela. „Jsou to především exportní subvence, které vlastně fakticky vytáhnou z evropského trhu přebytky a způsobí, že by se evropský trh měl nějakým způsobem zlepšit. Tak, jak to konzultuji s představiteli velkých mlékáren, tak se skutečně daří v současné době dostávat nadbytečné zásoby mimo náš trh. Takže věřím tomu, že toto bude působit dobře,“ uvedl Gandalovič.

Nejmenovaný zdroj z velkých mlékáren v ČR ale to popírá, o žádné schůzce s ministrem neví a podle něj: „subvence jsou tak nízké, že se to trhu ani netkne,“ řekl po televizním pořadu s tím, že nechce být jmenován. „To je i stanovisko COPA,“ uvádí ve své zprávě zástupce Agrární komory ČR ve strukturách nevládních evropských zemědělských organizací COPA Karel Matoušek.

„Rozhodně chovatelé nemohou v žádném případě říci, že se nesnažíme dělat maximum. Ta opatření v PGRLF umožní přežít to období, kdy jsou producenti mléka pod nákladovými cenami a kdy fakticky mají problém s cash flow. Na druhé straně my nebudeme moci dlouhodobě cenu mléka regulovat, my budeme jenom pro ně vytvářet podmínky. Například budeme působit na to, aby podmínky pro nové členské země v těch přímých platbách byly do budoucna srovnatelné, stejné jako podmínky v těch starých členských zemích,“ řekl dále v pořadu Gandalovič. Na výzvu chovatelských svazů, která v bodech jmenuje, jak by stát mohl producentům účinně pomoci a v případě nezájmu státu připouští i různé formy demonstrací, ministr Gandalovič vyzval zemědělce k jednání. „Teď je spíš čas na to, abychom prostě jednali a nestříleli po sobě v médiích a nedělali demonstrace na náměstích. To určitě nic nevyřeší,“ míní Gandalovič. Upozornil také na to, že se v současné době projednává na úrovni Evropské unie balíček pěti miliard eur, z nichž 3,5 miliardy eur by mělo jít do energetiky, 1,5 miliardy eur do oblasti zemědělství. Do českého zemědělství z toho jedenapůlmiliardového balíčku v eurech by předběžně mohla jít necelá miliarda korun navíc. Jak ale ministr připustil, až od roku 2010.

Nástrojů pomoci je jinde více

V zemědělství se ale takhle dlouho čekat nedá, to by mléčný sektor mohl postupně vyklidit pole jako chovatelé prasat, jichž ubylo během dvou let více než 30 %. „Podle slov ministra zemědělství se zdá být vše vynikající, ale není tomu tak,“ uvedl Jan Veleba s poukazem na jmenovanou pomoc, kterou uplatňují standardně všechny země sedmadvacítky, mimo toho ale jednotlivé státy jednají a uskutečňují podpory vysoko nad tento rámec. „Němci si vyjednali záchranný mléčný fond, k tomu si staré země Evropské unie prosadily, že už letos mohou z uspořených přímých plateb použít peníze na mléko, na podporu krav, to my nemůžeme. Takže ono to vypadá velice dobře, ale skutečnost je u nás jiná,“ vysvětlil Veleba.

Podle Veleby jsou tak alfou a omegou bídy českých producentů mléka, a nejenom jich, příliš rozdílné podmínky, a tím ztráta konkurenceschopnosti. Navíc zemědělci nemohou odpustit české vládě, že jako takřka jediná mezi zeměmi Evropské unie zrušila státní dotaci na školní mléko a nechala jen podporu z unie. Tu poskytuje Brusel všem zemím sedmadvacítky a ze státních rozpočtů si každá země ještě připlácí na to, aby všechny děti měly přístup k levnému ochucenému mléku ve školách, získaly potřebné návyky pít je. Ministr Gandalovič sice oponoval nízkou cenou mléčných produktů v tržní síti a pro tak uspořených 60 milionů korun vidí účinnější využití v PGRLF. „Jedná se o nějakých 60 milionů korun, o kterých my můžeme uvažovat, jestli by nebylo lepší je pustit právě třeba přes PGRLF přímo chovatelům,“ řekl.

Úlet české vlády u školního mléka

Zemědělci spolu s potravináři se podle slov Veleby ale domnívají, že to byl od vlády chybný krok a školní mléko by z hlediska podpory chtěli dostat na úroveň okolních zemí. Je to sice půl procenta z veškerého jeho konzumu, princip jeho pití ale spočívá v získání dobrého návyku v jeho konzumaci. Jedná se o 2600 škol a 200 tisíc dětí!

Vyšší konzum tuzemské produkce mléčných výrobků a zastavení dovozu zahraniční produkce, což je nyní už více než 30 %, by se domácím chovatelům pomohlo a tato opatření by uvítali. Jan Veleba to dokumentoval na příkladu jednoho soukromého zemědělce, člena Agrární komory ČR. „Shodou okolností je to soukromě hospodařící rolník, má 920 hektarů, má 600 kusů skotu. Investoval 53 milionů korun do nového kravína. Dojí měsíčně 190 tisíc litrů mléka a prodělává měsíčně 280 tisíc korun. Tento konkrétní člověk se nemůže spokojit s tím, že za několik měsíců možná něco přijde. Prostě on čeká aktivní roli Agrární komory ČR, státu, ministra, prostě kohokoli,“ uzavřel své hodnocení situace Jan Veleba s tím, že případným demonstracím avizovaným Svazem chovatelů českého strakatého skotu rozhodně agrární komora nebude bránit.

Eugenie Línková