Existuje mnoho důvodů této situace. Jeden z nich je ten, že škody způsobené touto sviluškou je těžké vystopovat včas a některé plodiny škody způsobené sviluškou nevykazují, dokud se nevybudují vysoce početné populace škůdce. Svilušky nelze lapat do lepových pastí, proto je třeba, aby pěstitelé plodiny pečlivě sledovat. Také existuje rychlý vzrůst u množitelského materiálu pod krytem spojený se zvyšováním množstvím svilušek, kterým prospívají vysoké teploty.

Svilušky se mohou stát rezistentními vůči určitým nejběžněji používaným akaricidům (pesticidové přípravky s aktivitou proti roztočům). Ošetření jsou často aplikována příliš pozdě, v době, kdy jsou počty svilušek vysoké, a to znamená, že dokonce 90 % ochranných opatření nebude dostačujících.

Svilušky žijí na spodní straně listů, proto jejich spolehlivé pokrytí postřikem je obtížné, zvláště u hustě rostoucích plodin nebo plodin s voskovým povrchem listů. Teplé letní počasí vede k rychlému zvýšení populací svilušek. Navíc vajíčka nejsou často akaricidy likvidována a nymfy se mohou vylíhnout a přežívat, jestliže nejsou používány další, doplňující postřiky.

Prostředky biologické ochrany jsou často aplikovány příliš pozdě nebo v nedostatečných množstvích nebo nejsou používány důsledně v celém letním nebo časně podzimním období, což má za výsledek špatnou ochranu proti sviluškám. Některé plodiny (např. Phomium) mají voskované listy a kapičky postřiku z nich stékají, proto jsou zde proti sviluškám méně účinné. Činitelé biologické ochrany, jako například draví roztoči mohou fungovat méně uspokojivě na některých rostlinách s chlupatými nebo voskovanými listy, ačkoli tento aspekt je v současnosti málo chápán.

 
Zlepšování ochrany proti sviluškám

Existuje množství způsobů, kterými může být ochrana proti sviluškám v komerčních množitelských provozech zlepšována. Pokyny pro pěstitele jsou tyto:

Za prvé – revidujte vaše předešlé používání akaricidů a programů biologické ochrany s vaším personálem a/nebo konzultantem a hledejte oblasti, kde by věci mohly být zlepšeny. 

Ujistěte se, že máte v zásobě řadu akaricidových přípravků s odlišnými mechanismy působení a střídejte je, abyste omezovali riziko možné rezistence v populacích svilušky. Zjistěte, u každého akaricidu, proti kterému životnímu stadiu svilušky je účinný. Například některé přípravky jsou účinné jen proti vajíčkům a nymfám a mají malý nebo žádný účinek proti dospělým sviluškám.

Revidujte metody aplikace postřiků. Kontrolujte pokrytí postřikem použitím papíru citlivého na vodu a podnikněte nezbytnou činnost, abyste zlepšili pokrytí postřikem, když to bude nezbytné.

Vypracujte si seznam rostlin citlivých vůči svilušce a zvažujte jejich sdružování, jestli to vyhovuje pěstebním plánům. To usnadňuje jak chemickou tak biologickou ochranu pro aplikaci ve vybraných oblastech. Také školte váš personál, aby rozpoznal poškození sviluškou na řadě plodin a rozpoznal užitečné organismy.

Zaznamenávejte výsledky sledování plodin každý týden a věnujte čas procházení kultur aspoň jednou za týden. Naplánujte program integrované ochrany proti škůdcům, který využívá vybrané aplikace akaricidů, když to bude potřebné, ale který se spoléhá hlavně na pravidelné introdukce predátorů na citlivé rostliny jednou týdně.

Nakonec – buďte připraveni revidovat a zvyšovat úroveň biologické ochrany kdykoli, když se na plodinách zvýší počty svilušek.

 
Akaricidy

Tato tabulka níže ukazuje hlavní charakteristiky přípravků chemické kontroly dostupné pro britské pěstitele včetně jejich kompatibility nebo i kompatibility v systémech integrované ochrany proti škůdcům, kde jsou přítomni činitelé biologické ochrany. Navíc existuje několik fyzikálně působících přípravků – jako například SB Plant Invigorator, Majestik a Agri 50-E, které mohou poskytovat určitou kontrolu svilušek, ale působí jen při kontaktu a musí být aplikovány důkladně a v dostatečně velkém objemu vody, aby se zajistilo dobré pokrytí postřikem.

Biologická ochrana

Řada přípravků biologické ochrany dostupných pro britské pěstitele je vynikající a zahrnuje oblíbeného dravého roztoče Phytoseiulus persimilis, ale také další dravé roztoče, jako například Amblyseius andersoni a Amblyseius californicus. Dva poslední jmenované druhy se mohou etablovat i při absenci svilušky chmelové, protože se mohou živit pylem a také jinou malou kořistí, jako například chvostoskoky. Mohou proto setrvávat dokonce, když jsou počty svilušek nízké, zatímco Phytoseiulus persimilis je zcela závislý na sviluškách a hyne, jestliže tato kořist není k dispozici.

Někteří pěstitelé experimentují navíc s bejlomorkou Feltiella acarisuga. Samičky tohoto dvoukřídlého hmyzu při hledání kolonií svilušek poletují a kladou svá vajíčka na plochách napadených sviluškami. Žluté nebo oranžové larvy se postupně vylíhnou a nenasytně se živí  všemi stadii svilušky včetně vajíček.

Kde jsou při použití dravého roztoče Phytoseiulus persimilis získávány špatné výsledky, uvažujte o bejlomorce Feltiella acarisuga, jako doplňku k programu biologické kontroly. 

Horticulture Week, 2008, 17 October, s. 25

Zdroj: Agronavigátor.cz