KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Farmáře položí vypovězení smlouvy

21/01/09

Zdroj: AK ČR

 

V nedělní partii Václava Moravce na začátku nového roku vysvětloval v televizi prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, v čem spočívá problém producentů mléka. Za čtyři koruny padesát haléřů nelze prodávat litr mléka, aniž by tím chovatel stále hlouběji nezadlužoval svou farmu. Náklady na tuto produkci jsou skoro až dvojnásobné a vyrábět na dluh nelze dlouhodobě v žádném odvětví.

 

Jan Veleba měl po ruce několik pádných argumentů a vysvětlil, že jednou vybitý chov nelze během krátké doby znovu nastarovat, a je takřka jisté, že krávy se už do prázdných stájí těžko někdy vrátí. To jsou platné zákonitosti živočišné výroby na celém světě a hrozba skomírání českého zemědělství se jen prohlubuje. Po prasatech, cukrovce, zelenině a několika dalších komoditách přicházejí na řadu krávy. Jejich další likvidace je něco národohospodářsky neodpustitelného.

Velmi výstižně to ve svém dopise agrární komoře popsala mladá zemědělská inženýrka, která je již třetí generací pokračovatelů na rodném gruntě. Rodina sedlačila i v době totality, a to skutečně vydržela jen hrstka statečných. „Šla jsem studovat na zemědělskou univerzitu s tím, že chci dál s rodiči a svým přítelem pracovat na usedlosti založené v roce 1927,“ svěřila se Marcela Raabová z rodinné farmy Jana Raaba ze Střeziměřice v jižních Čechách. Jsou soukromě hospodařícími rolníky, členy Agrární komory ČR (AK ČR), a tak se obrátili na jim velmi blízkou organizaci – na regionální pracoviště agrární komory v jižních Čechách. „S paní ředitelkou Hanou Hricovou velmi dobře spolupracujeme a nacházíme u ní vždy podanou pomocnou ruku, teď ale s problémem, který nás těžce postihl, nepomůže ani ona,“ říká Marcela Raabová a její slova nejlépe vystihuje dopis, který zaslala centrále AK ČR s bolestivým voláním o podporu. Na následujících řádcích jsou z něj uvedeny citace v uvozovkách.

Mladá dívka bojuje za rodinnou farmu

„V loňském roce (2008) jsem se stala mladým začínajícím zemědělcem. Těšilo mě, že stát a Evropská unie chce pomoci mladým lidem, přitáhnout je na vesnici a venkov jako takový rozvíjet. To jsem však netušila, že na jedné straně je podpora a na druhé straně je snaha právě toto zničit! Do tohoto programu jsem se zařadila hlavně z důvodu udržení rodinné tradice, která vznikla již v roce 1927, naše farma nepřetržitě fungovala s postupným rozvojem a stejným zaměřením až doposud. Mohu říci, že jako rodinná farma se staráme o okolní pozemky s největší péčí nejen o ty, na kterých hospodaříme, ale i o ostatní, aby to tu všude vypadalo hezky. Prostě vytváříme a chráníme krajinu tak, aby byla pastvou pro oko všem lidem a krásným domovem pro zdejší hospodářské i lesní a polní zvířectvo.

 

Mléko je hlavním příjmem hospodářství

„Naše rodinná farma je zaměřena na produkci mléka (16 krav kombinovaného plemene) s uzavřeným obratem stáda. Mléko a dotace jsou naším hlavním příjmem a dalo by se říci pomalu jediným. Vzhledem k malé výměře 50 ha, jsou příjmy z mléka tou významnější složkou.

V době zařazení do programu mladého zemědělce jsem byla plna nadšení a odhodlání v zemědělství zůstat a bojovat se vším, co toto podnikání přináší. V podnikatelském plánu mladých začínajících zemědělců jsem samozřejmě počítala s příjmy za mléko, a proto jsem se také k této dotaci přihlásila. S příjmy za mléko jsem se dokázala zavázat k tomu, že každý rok zdaním 120 000 Kč ze zemědělské prvovýroby. Nečekala jsem však ránu pod pás, kterou nejen nám zasadil odběratel mléka Madeta. Od prvého dubna roku 2009 již nemáme zajištěné odběry mléka. Navíc vidím problém v tom, že mléko od nás ani nikdo jiný nevezme vzhledem k tomu, že dodáváme pouze zhruba 200 litrů mléka denně. Ano, každý může nyní říci, to je ruka trhu, je to stejné jako v jiných odvětvích, prostě není zájem, musíte se přizpůsobit.“

 

Zrada na lidech ze zemědělství


„Ale vidí někdo to, že se tímto přizpůsobením zradí a zničí spousta lidí v zemědělství? A to nejen lidí, ale rapidně se nám změní i krajina, protože reakcí na to bude buď skončení činnosti, anebo zatravnění orných půd a přechod k pastevnímu hospodářství. Od mléka na pastvu se přejde snadno, ale zpátky to jde již velmi těžce. Odběr mléka náš odběratel zajišťuje velkým dodavatelům, což chápu, jsou pro něj ziskovější. Jenže mohu říci, že my malí, jsme schopni dodávat litr mléka za méně peněz než ti velcí a přežít, a určitě se staráme lépe o svá zvířata a krajinu okolo nás.“

 

Půjčky nebude z čeho splácet

„Ministerstvo zemědělství slibuje pomoc. K čemu je nám pomoc například ve formě dotování úroků z úvěru, když nebude z čeho půjčku splácet? Když všichni přejdou na pastevní chov, co se stane? Za pár let tu máme velký nedostatek mléka, nadbytek masa a další problémy. Změna zaměření výroby je na delší trať a nový způsob hospodaření nepřinese zisky již v prvním roce, kdy je my mladí začínající potřebujeme ke splnění závazku. A zadlužit se též moc nemůžeme, protože bychom nesplnili finanční zdraví.

Proto bych chtěla upozornit na tento problém. Pokud je snaha mít mladé lidi na vesnici, zachovat si ráz a krásu krajiny, přimluvte se za nás „malé“, abychom mohli nadále vytvářet to, kvůli čemu jsme vznikli a mohli dále pokračovat v tom, v čem jsme začali.“

 

Zamyslí se nad námi malými na ministerstvu?

„Děkuji za váš čas při čtení tohoto dopisu a zamyšlení se nad ním a ve skrytu duše doufám, a to nejen za sebe, že se nějakým způsobem změní situace a malí dodavatelé mléka budou moci dále produkovat mléko a nebudou se muset zaměřit na jiný styl hospodaření nebo v nejhorším případě ukončit svou činnost.“

Uvozovky končí a snimi i citace z dopisu.V telefonickém rozhovoru se Marcela Raabová svěřila se smutným zjištěním. „Po shlédnutí pořadu, v němž byli v duelu Jan Veleba a za společnost Madeta její generální ředitel Milan Teplý, jsem si všimla pro nás tak důležitého sdělení zástupce největší mlékařské firmy, jíž dodáváme mléko. Milan Teplý řekl, že smlouvy se budou teprve uzavírat během ledna, a tak mi svitla naděje, že třeba i s námi se smlouva uzavře a vyškrtnutí ze seznamu dodavatelů bylo jen chvilkové,“ měla radost. Když ale hned následující pondělní den zavolala do Madety, zjistila, že se s nimi skutečně už v žádném případě nepočítá. „Ne, že by mléko nebylo kvalitní,ale jsme malí a ti by měli jít z kola ven,“ s určitou výčitkou vůči společnosti, která hází malé podnikatele v zemědělství v tomto případě přes palubu, konstatuje Marcela Raabová. K čemu je potom taková podpora mladých začínajících farmářů, do níž rodina investovala velké peníze, než získala tuto podporu? „Než totiž získáte milion korun jako začínající farmář, musíte podat projekt a investovat ze svých peněz, v našem případě to byly například dva miliony korun na traktor, do živočišné produkce. Teď to navíc těžko budeme splácet,“ uzavírá svůj černý začátek nového roku 2009 pětadvacetiletá dívka.

Eugenie Línková