Zemědělci, jejichž louky a pastviny se rozprostírají na svažitých plochách hraničících s povrchovými vodami, by měli při hnojení kejdou zachovávat dostatečný odstup. To se vyplatí ze dvou důvodů: vody se uchrání před smyvem fosforu a nedochází ke ztrátám cenné živiny.

To ukázaly pokusy Bavorského zemského zemědělského ústavu, jejichž výsledky byly prezentovány na zasedání pracovního společenství Trvalé travní porosty a krmné rostliny v Zollikofenu ve Švýcarsku.

Bylo zkoumáno, do jaké míry je možné u svažitých, s povrchovými vodami hraničících ploch luk a pastvin snížit díky nehnojenému okrajovému ochrannému pásu smyv fosforu při silných dešťových srážkách krátce po hnojení kejdou. Přitom byla porovnávána jedna kontrolní varianta bez hnojení s dvěma variantami hnojenými kejdou vždy bez a s 5 metrů širokým nehnojeným ochranným pásem. Silné srážky byly simulovány zavlažováním.

Ukázalo se, že při hnojení kejdou průměrné ztráty fosforu z plochy ve variantě s hnojením kejdou bez ochranného pásu byly výrazně vyšší než průměrné ztráty ve variantě s pětimetrovým ochranným pásem. Z toho lze usoudit, že u svažitých ploch luk a pastvin nehnojené ochranné pásy v blízkosti povrchových vod přispívají k výraznému snížení ztrát fosforu.

Top Agrar, 2008, č. 11, s. 65

Zdroj: Agronavigátor.cz