KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Zemědělství nejsou dotace  

24/11/08

Zdroj: AK ČR

Agropotravinářské komplexy našich zemí mají mnoho společného, většinou jde i o stejné problémy, které musíme momentálně řešit. Na obou březích řeky Moravy jim doposud stále ve společensko-ekonomických strukturách nepatří tak významné místo, jaké by si ve skutečnosti zasloužily mít.

 

Mimo jiné také proto, že veřejnost není vždy objektivně informovaná o jejich skutečných přínosech.

Nejednou se lidé na zemědělství dívají prostřednictvím zdrojů podpor, které do agrárního sektoru směřují. Nesprávné, místy až negativistické pohledy na agrární sektor se zintenzivnily po výraznějším růstu cen potravin, který se dával do souvislostí se světovou potravinovou krizí.

 

Zemědělci nezavinili krizi

Přitom všichni dobře víme, že ji nezavinili zemědělci a ještě k tomu už vůbec ne naši. Řešení je třeba především vidět v rozvoji zemědělské a potravinářské výroby při vytváření podmínek, jak účinně pomoci nejchudším zemím světa. Je třeba mimo jiné přizpůsobit globální celosvětovou distribuci potravin potřebám světa.

Potvrzují se slova, která jsme unisono v obou našich státech vyslovovali na půdě samosprávných organizací už v době, kdy mnozí podceňovali význam vlastní produkční základny tvrdíc, že ji nepotřebujeme, neboť Evropa je údajně plná laciných potravin, které se dají kdekoli v jakémkoli množství nakoupit a dovézt. Stačil dost krátký čas na to, aby se sitauce radikálně změnila.Vlastní výroba získává strategický význam a nyní celosvětový zájem o potraviny roste rychlejším tempem, než jaké jsou produkční možnosti. A to se nezmění rozhodně ani v budoucnosti.

 

Systémové zabezpečení farmářů


Zemědělství velmi ovlivňují klimatické změny, proto národní ani mezinárodní agrární politiky nemohou zapomínat ani na tento fakt. Za velmi důležité považujeme nalezení vhodných nástrojů na řízení rizik v agrárním sektoru, spojených se zabezpečovacími mechanismy finančního i nefinančního charakteru. Znamená to, že je třeba uvažovat nejen o zásobách, které by mohly zmírňovat negativní dopady slabších úrod rostlinných komodit, ale také o systémové zabezpečení farmářů v případě výskytu hromadných nákaz hospodářských zvířat, dramatického poklesu produkce, ale také cen na trhu. Bez nich riskujeme oslabování tohoto sektoru, což zároveň vytváří předpoklady pro vznik dalších výkyvů na potravinovém trhu, jež mají charakter krize.

 

Hledání globálních východisek


Vzhledem k tomu, že Slovensko i Česká republika uplatňují společnou zemědělskou politiku EU a světový obchod se v čím dál tím větší míře globalizuje, globální musí být i hledání východisek ze současných problémů. V žádném případě je však není možné vidět v otevření trhů vyspělých  zemí pro agrární a potravinové produkty z třetího světa, co se již některé kruhy snaží dost dlouho prosazovat na jednáních WTO. Největší efekt z toho by totiž měly národní společnosti ovládající světový obchod. Ne tedy chudé země produkující relativně laciné potraviny. Základem by měl být jejich výraznější hospodářský růst vytvářející předpoklady na finanční krytí globálních potravinových trhů. Jakmile budou mnohé státy nadále závislé na potravinové pomoci vyspělého světa a nebudou mít dost peněz na zabezpečení potravin pro své obyvatele, lidstvo v řešení hladu a podvýživy ve světě daleko nepostoupí.

 

Společná stanoviska české a slovenské komory


Z pohledu českého a slovenského zemědělství a potravinářství jsou důležité především ale aspekty evropské agrární politiky. A v tomto ohledu si s českou agrární komorou od doby jejího vzniku velmi dobře rozumíme a notujeme, dokonce tak, že dokážeme předkládat partnerům na národní i mezinárodní úrovni společná stanoviska. Osobně nás těší , že se nám to daří směrem k dalším zemím Visegrádské čtyřky. Historie tohoto svazku se začala poprvé psát u nás v Bratislavě a nyní jednáme již zcela pravidelně. Doufáme, že bude postupně stoupat i naše autorita v nevládních zemědělských organizacích COPA/COGECA, kde jsme se zpočátku necítili jako rovnocenní partneři.

 

Poděkování Janu Velebovi za činnost v COPA

O to intenzivěnji usilujeme, aby se evropské zemědělství rozvíjelo vyváženěji. Za velmi důležitý krok považuji skutečnost, že prezident české agrární komory Jan Veleba se stal viceprezidentem COPA a snaží se tyto skutečnosti, které jsem uvedl, předkládat během jednání těchto organizací. Musím ocenit, že si počíná velmi zdatně. Proto mu chceme poděkovat za odvedenou práci a rád mu tlumočím plnou podporu slovenské zemědělské a potravinářské komory a poděkování za aktivity zaměřené na významnější postavení nových členských zemí v rozhodovacích procesech na evropské scéně.

Při příležitosti kulatého výročí přeji hodně úspěchů při prosazování podnikatelských záměrů v agropotravinářském komplexu České republiky. Věřím, že naše vztahy mezi oběma komorami se budou nadále zkvalitňovat a rozvíjet tak, aby z nich měli oboustranný prospěch jak naše organizace, tak především členská základna. Máme k tomu veškeré předpoklady, odborné, historické i lidské a můžeme se o ně bez obav opírat. Rád předávám prezidentovi Agrární komory ČR Janu Velebovi od naší komory pamětní medaili jako projev toho, že si vztahů s českou agrární komorou velmi vážíme a chceme je dál upevňovat.

(Z přednášky prezidenta Slovenské zemědělské a potravinářské komory Milana Semančíka na kongresu Agrární komory ČR k jejímu patnáctiletému výročí v Brně.)

Milan Semančík
prezident Slovenské zemědělské a potravinářské komory