KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Opět nastanou problémy s hraboši

24/11/08

Neocenitelnými pomocníky v ochraně proti hrabošům jsou jejich přirození nepřátelé, pro které je však třeba vytvořit optimální podmínky

Problémy s hraboši se neustále opakují. V současné době však nelze přesně předpovědět, kdy opět nastanou. Je ale známo, že masivní rozmnožování hryzců lze očekávat každých pět až sedm let. Hlodavci vyhrabávající si nory způsobují v důsledku plochých, zvlněných, nepravidelně rozmístěných hromádek půdy vznik mezer v porostech, které osidlují nežádoucí rostlinné druhy. Důsledkem jsou nižší výnosy až totální ztráty na výnosech. Kromě toho hromádky vyryté půdy na povrchu půdy komplikují sklizňové práce a kontaminace krmiva vede k problémům při fermentaci siláže.

V informacích k regulaci populací hrabošů prezentovaných švýcarským Pracovním společenstvím k podpoře pěstování krmných plodin (AGFF) se poukazuje na to, že důsledná regulace hrabošů není sezónní záležitostí. Ochrana na jaře je ale nejefektivnější, protože v zimních měsících je mortalita hrabošů nejvyšší a likvidací jedné samičky na jaře je možné zabránit vzniku několika dalších generací.

Ani v zimních měsících by se však nemělo zahálet. Je to totiž ideální čas na vytvoření příznivých podmínek pro přirozené nepřátele hrabošů, kteří jsou neocenitelnými pomocníky v boji s těmito škůdci. Liška obecná, lasice hranostaj, lasice kolčava, kočka divoká, káně lesní, luňák červený, luňák hnědý, sova pálená, kalous ušatý, puštík obecný a poštolka obecná se až z 90 % živí lovem různých druhů hrabošů. Lasice hranostaj se specializuje na hryzce. Liška uloví minimálně 3000 hrabošů za rok. Také káně lesní se činí – denní jídelníček zahrnuje 2 až 3 hryzce a 4 až 6 hrabošů. Sova pálená zkonzumuje při své noční hostině 6 hrabošů.

Aby lov přirozených nepřátel hrabošů mohl probíhat optimálně, je potřeba splnit jejich požadavky na prostředí. Proto doporučuje AGFF následující:

Poskytnout dravým ptákům lovecká (posedová) stanoviště, jako např. berličky (tyče s bidýlkem), ovocné stromy s kmeny, osamoceně rostoucí stromy, stromy v živých plotech nebo alejích.

Draví savci jsou spíše plaší a při pohybu využívají ochrany přírodních krajinných prvků jako jsou křoviny, okraje lesů nebo hromady kamenů. Propojením přirozeného životního prostoru se zemědělskými plochami lze tyto podmínky optimalizovat.

Stodoly/kůlny využít k instalaci budek pro sovy a poštolky.

Lišky lovit přiměřeně.

Top Agrar, 2008, č. 11, s. 64–65

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zařazeno v Aktuality