Jan Veleba, současný prezident Agrární komory ČR, který již druhé funkční období zastupuje asi 108 tisíc zemědělců sdružených v komoře, vzpomenul v první řadě na nelehké dny samotného vzniku této organizace.

 

Agrární komora ČR jako jediná v České republice zastupuje zemědělce a potravináře ze zákona a jejími členy jsou malí podnikatelé v zemědělství, drobní rolníci, členové velkých firem, manažeři potravinářských podniků a lidé ze zájmových organizací, jako jsou například včelaři, rybáři a lesníci.

 

Uznání těm, co stáli u vzniku komory

„Nemá smysl vyjmenovávat všechny aktivity Agrární komory ČR, nemá smysl zde provádět výčet, čeho všeho jsme dosáhli. Tento den a tyto chvíle je třeba využít především k tomu, abychom složili hold těm, kteří stáli na začátku,“ uvedl Veleba, který jmenovitě oslovil všechny ty odvážlivce, kteří se v porevolučním kvasu snažili o sjednocení řady nově vznikajících organizací, jako byla Českomoravská agrární unie (ČMAU), Agrární iniciativa, Potravinářská unie a podnikatelské svazy. Díky nim vznikla 4. září roku 1993 na ustavujícím sněmu v Olomouci Agrární komora ČR. Vyvrcholilo tak úsilí přípravného výboru, který jmenovala Vláda ČR a předsedal mu Jiří Ekl.

Prvním prezidentem se stal Jiří Netík, po něm Václav Hlaváček a XII. sněmem se do čela Agrární komory R v roce 2005 dostal Jan Veleba. „Od té doby mám tu obrovskou čest stát v čele agrární komory,“ zdůraznil Veleba a připomněl kořeny komory a její úlohu ve společnosti. „Živíme národ a udržujeme krajinu, která je naším společným domovem a naší společnou vlastí. Krásnou českou a moravskou zemi, ve které je nám dobře. Zemi, která je malá, ale která ve svých raných dějinách hrála přední roli na evropské scéně. Mluvím o Přemyslovcích, Lucemburcích, Jiříkovi z Poděbrad i husitské reformaci.

 

Tradice s kořeny v pátém století našeho letopočtu

Tomu odpovídala i úroveň a vyspělost zemědělství, jehož tradice je dokonce starší, než je naše státnost. Sahá až do 5. století našeho letopočtu, příchodu slovanských kmenů, z nichž největší byl kmen Čechů. Už od této doby se na našem území pěstovala pšenice, ječmen, oves a proso, z luštěnin hrách, čočka a vikev. Choval se skot, prasata, ovce, kozy, slepice a v malé míře i koně. Půda byla obdělávána zhruba do 300 m nad mořem. To jsou naše prapůvodní kořeny, kterých si musíme být vědomi, být na ně hrdi a nesklánět se před nikým,“ konstatoval Veleba.

Zavzpomínal také na skvělé osobnosti, které ovlivnily vývoj a posunuly nejenom náš stav, ale celou naši zemi dopředu. Byli to lidé z venkova, kteří pro naší republiku znamenají obrovský posun kupředu.

 

České agrární osobnosti s vynálezy světového významu

Z českých vynálezců zmínil Veleba především zakladatele světové genetiky Gregora Mendela, opata augustiánského kláštera v Brně. Své dílo tvořil v polovině 19. století.

Dále připomněl dílo bratranců Václava a Františka Veverkových z Rybitví u Pardubic, kteří v roce 1827 sestrojili první pluh na světě, který obracel půdu, označený jako ruchadlo, a který znamenal revoluci v obdělávání půdy.

Jmenoval rovněž agrárního politika evropského formátu Antonína Švehlu, který byl jedním z „mužů 28. října“ 1918 a zasloužil se o vznik Československa a jeho prudký počáteční rozvoj.

Mezi osobnosti historie agrárního dění patří zakladatel české zootechniky prof. Josef Taufera, který působil ve dvacátých letech minulého století na brněnské, nově založené Vysoké škole zemědělské. Tento odborník evropského věhlasu složil svůj druhý doktorský titul v říjnu 1910 ve Lvově.

Prezident agrární komory nezapomněl při výčtu osobností , které šířily slávu naší republiky v zahraničí, na východočeského rodáka z Hnátnice Dr. h. c. Milana Vyhnálka, dvojnásobného držitele Řádu Austrálie z roku 1972 a 1993, ve své době světového krále sýrů. Z Tasmánie se vrátil na stará kolena do vlasti a jen zdravotní problémy nedovolily, aby se osobně slavnostního kongresu Agrární komory ČR v Brně zúčastnil a převzal plaketu, jako ocenění jeho celoživotního díla.

 

Začala doba recese

„Dnešní slavnostní den je ale také dnem, který jednou bude historií. Ten zítřejší a další rovněž. Zakládáme tedy svoji budoucí historii a musíme si položit otázku: Jaká bude? Oslavujeme významné výročí významné organizace, ale je na místě při této příležitosti si povšimnout současné doby a jejích aktuálních problémů. Musím konstatovat, že jsme vstoupili do doby, kdy optimismus není na místě. Nejsou na místě slova našeho ministra financí, který nedávno řekl, že skončila doba blahobytu a začala doba normální. Bohužel, nezačala. Začala doba recese, doba nízkých farmářských cen, návratu k přebytkům produkce, doba snížené dostupnosti zápůjčního kapitálu, doba snížené poptávky. Zasažena není jenom Česká republika nebo Evropa, zasažen je celý svět,“ uvedl dále během svého vystoupení na kongresu Veleba.

 

Odhaduje se pokles hospodářského růstu

„Podzimní hospodářská prognóza pro roky 2008 až 2010, která byla zveřejněna 3. listopadu, říká, že růst hrubého domácího produktu v Evropské unii a eurozóně stagnuje. Hospodářský růst Evropské unie by měl v roce 2008 dosáhnout pouhých 1,4 %, což je polovina růstu roku  2007 (2,9 %). V roce 2009 by pak měl prudce poklesnout na 0,2 % a v roce 2010 postupně znovu stoupat na 1,1 %. Podzimní prognóza Evropské komise ukazuje, že na ekonomiky zemí Evropské unie silně doléhá finanční krize. Významná opatření přijatá v zájmu stabilizace finančních trhů postupně obnovují důvěru, situace je však nadále nejistá a rizika prognózy značná,“ vypočítával dále prezident agrární komory.

„Pokud se týká celosvětové ekonomiky, růst se prudce zpomaluje. Předpokládá se, že po mimořádně vysokém průměru ve výši 5 % v letech 2004 – 2007 bude celosvětový růst v tomto roce výrazně zpomalovat až na 3,75 % a na 2,25 % v roce 2009. Nejvíce budou zasaženy rozvinuté ekonomiky. Výhledy i nadále zatemňuje značná nejistota, kdo nakonec ponese tíhu úvěrových ztrát a jaký bude rozsah těchto ztrát. Úvěrové podmínky se značně zpřísnily a očekává se, že bankovní sektor bude navzdory nedávným kapitálovým injekcím nadále snižovat svou zadluženost (deleverage) a při poskytování úvěrů zůstane zdrženlivý.

Vzhledem k uvedeným celkovým podmínkám a po dalším zhoršení předpovědí a konkrétních údajů za poslední měsíce se ve třetím čtvrtletí roku 2008 očekává pokles HDP jak v Evropské unii, tak v zemích eurozóny. Vyhlídky zůstávají ponuré a ekonomiku některých zemí unie už zasáhl hospodářský pokles, nebo jim bezprostředně hrozí.

Investicím, které představovaly ústřední hnací sílu předchozího zlepšení, hrozí náhlý pokles, který způsobilo několik šoků: oslabená poptávka a značný pokles důvěry investorů, přísnější podmínky financování a menší dostupnost úvěrů,“ uvedl Veleba a soustředil se na dopady krize do agrárního sektoru.

 

Dopady krize na agrární sektor

„Je pravděpodobné, že v důsledku zhoršených růstových prognóz ceny komodit v budoucnu spíše poklesnou, než porostou. Uvolnily by se tak inflační tlaky a inflační rizika by se vyrovnala. Jsme proto připraveni neprodleně zahájit dialog s vládou o způsobu řešení vzniklé situace a eliminaci dopadů, o jejichž síle nemají mnozí vůbec představu. Chci vám slíbit, že tuto práci vykonáme se stejným nasazením, s jakým jsme pracovali na změně rozpočtu 2009,” ubezpečil v závěru svého vystoupení přítomné prezident AKČR.

Eugenie Línková