KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Dědictví po předcích se rozplývá

07/10/08

Zdroj: AK ČR

Připravovaná novela o prodeji státní půdy rozbouřila již tak neklidnou hladinu dění v zemědělství. Tentokrát lidovci na návrhy Agrární komory ČR a na podklady vypracované Českomoravským svazem podnikatelů v zemědělství nejen nezareagovali, ale naopak je zpochybnili a navrhují vlastně pravý opak, výprodej půdy cizincům, a to bez jakéhokoliv omezení.

 

Navíc zemědělci z domovské země, tedy z České republiky, přednost mít nemají.

Tu navrhovalo ministerstvo zemědělství a drželo se přitom zásady uplatňované ve všech okolních státech. V návrhu dává šanci místním zemědělcům koupit si půdu a rozhojnit tak své farmy o nejdůležitější pracovní nástroj – o půdu. Odpor proti lidoveckému návrhu tak naráz sjednotil všechny agrární organizace, které u nás působí, a rozdílné přístupy k jiným otázkám jsou v tomto případě vedlejší věcí.

Zatímco lidovci se ohánějí evropským právem a snahou umožnit v jedné Evropě přístup k naší státní půdě všem z Evropy, ministerstvo zemědělství a agrární organizace rozhodně nechtějí ustoupit ze svého. „Tak jako v každé zemi na světě má vlastnit půdu ten, kdo na ní hospodaří, a v každé zemi se nejdřív umožňuje přístup k půdě vlastním producentům,“ říká Zdeněk Koubek, předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství. Nepopírá pocit, že lidoveckým návrhem byl zaskočen jako většina zemědělců.

„Obáváme se jediného,“ uvádí Koubek a popisuje hrozbu, která nad lidmi, co podnikají v České republice v zemědělství, visí.“ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo obrany ČR a Ministerstvo financí ČR zpochybňují hlavní principy novely a chtějí zachovat možnost nákupu pozemků rovněž pro osoby, které vlastní v obci a v sousedícím katastrálním území nejméně 10 ha zemědělské půdy, avšak neprovozují zemědělskou výrobu. „My, co v této oblasti podnikáme, říkáme jediné: Investiční firmy mají dostatek volného kapitálu, aby vykoupily státní půdu, navíc smysl zákona, stabilizovat české zemědělce na půdě, nebude naplněn. Prodej za výhodné ceny a na dlouhodobý splátkový režim se tak obrátí proti státu, protože půdní fond nebude přirozeným způsobem chráněn proti záboru, ale naprosto opačně bude za státní podporu urychlen zábor zemědělské půdy pro stavební účely,“ uvádí první protilidovecký argument Koubek. „Návrh, aby se na základě novely zákona počítala hranice 70 % nikoli z nabízených pozemků, nýbrž ze všech pronajatých pozemků, by podpořil tlak na spekulativní přípravu pozemků do nabídek. Dosavadní systém umožňuje podvodné jednání a námi navrhovaný způsob prodeje, to je 70 % z pronajatých pozemků, zabraňuje tomuto jednání. Nedošlo by k odstranění korupčního prostředí na územních pracovištích Pozemkového fondu ČR, kdy nabídky tvořené jen z malého počtu pozemků v jednom kole vedou k eliminaci přednosti zemědělců a umožnění nákupu státní půdy investičním skupinám a velmi výrazně zpomalují celý proces. Odůvodnění předkladatelů je zcela mimo realitu,“ zlobí se Koubek.

A tak i novela přilévá do ohně nelibosti zemědělcům vůči laxnímu přístupu vlády k jejich vážným problémům pověstnou kapku oleje, která může jen připravované demonstrace umocnit. Zemědělci totiž nabývají stále víc nepříjemném pocitu, že jsou ve své zemi nechtěnou skupinou podnikatelů.

Eugenie Línková