KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Zahradní zbytky mohou způsobit otravu zvířat

26/09/08

Stále znovu se stávají případy usmrcení pasoucích se zvířat po požití jedovatých tisů, ke kterým se dostanou po vyvezení zahradních odpadů do přírody nezodpovědnými osobami.

Giessen (aho) – V německém Busecku, lokalitě která leží ve středu spolkové země Hesensko, došlo k otravě šesti kusů skotu, které pozřely ostříhané větve tisů a tújí. Ani přivolanému veterinárnímu lékaři se již zvířata nepodařilo zachránit. Zvířata se otrávila odpady ze zahrady, které neznámá osoba odložila na pastvinu. Veterinární úřad se sídlem v Giessenu vyšel z předpokladu, že původce nebo původci jednali „v dobrém úmyslu“. Původce je však i v tomto případě ze zásady právně postižitelný. Nedovolené podávání krmiva cizím zvířatům je hodnoceno jako nezákonné porušení vlastnických práv chovatele těchto zvířat.  
 
Zdůvodnění:
Především v období podzimních měsíců stále znovu dochází k tomu, že majitelé zahrad po ostříhání živých plotů tvořených tisy odpadní rostlinný materiál vyvezou do volné přírody – na pastviny, kde se na něj může dychtivě vrhnout pasoucí se zvířata, protože jehličí tisů je velmi jemné. Následky bývají fatální. První klinické symptomy otravy přicházejí po několika hodinách až dvou dnech po zkonzumování rostlinného materiálu. Již 100 až 200 g jehličí z tisu může usmrtit dospělého koně, smrtelná dávka u dospělého prasete je pouhých 75 gramů. Také skot a ovce se stále znovu a znovu stávají oběťmi nedbalosti majitelů zahrad. U skotu může vyvolat otravu konzumace jehličí z tisu v dávce od 0,5 do 5 kg.   
 
Všechny části tisu jsou jedovaté jak pro lidi, tak i pro zvířata. Obzvlášť vysoká koncentrace jedu je ve starém jehličí. Nejnebezpečnější jedovatkou látkou je taxin B, chemicky komplikovaně odbouratelná látka, která vyvolává obrnu dýchání společně se zástavou srdce. V některých případech jsou popisována také náhlá uhynutí zvířat. Možnosti terapie jsou velmi limitované, většinou dojde u zvířat k jednorázové konzumaci smrtelné dávky jehličí a větviček.
 
Tis je 1 až 15 metrů vysoký stále zelený jehličnatý strom, může však mít i keřovitou podobu. Díky svému atraktivnímu vzhledu jsou tisy často vysazovány do zahrad a předzahrádek jako okrasné dřeviny nebo součást živých plotů. Charakteristickým znakem tisů jsou jejich plody. Dřevnatá, černohnědá semena jsou obalena masitým šarlatově červeným míškem, který vzhledem připomíná plody a mezi tmavě zeleným jehličím září.
 
Také větvičky tújí jsou jedovaté. Toxin v nich obsažený zasahuje ledviny a játra. Následkem jsou žaludeční a střevní obtíže, křeče a změny na játrech a ledvinách.  
 
Wie jedes Jahr: Fremde Rinder mit Gartenschnitt „totgefüttert“
[cit. 2008-09-09], www.animal-health-online.de

Zdroj: Agronavigátor.cz

Zařazeno v Aktuality, Skot, WELFARE