KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

S půdou se v Česku zachází bídně

24/09/08

Zdroj: AK ČR

Určitou bezmoc cítí AK ČR v případě záboru  ornice, které zejména od roku 2000 ubývá denně až o  13 hektarů. „Od roku 1927 do roku 1990 ubylo celkem  826 tisíc hektarů půdy.

Od roku 1990 do roku 2000 její úbytek byl vcelku mírný, což se ale nedá říci o současnosti,“ uvedl (dnes) na tiskové konferenci Jan Veleba, prezident AKČR. Jak dodal, od roku 2000 v podstatě denně ubývá 13 hektarů půdy, kterou zabírají většinou velké průmyslové společnosti, supermarkety a logistická centra..“Je to ročně  čtyři až pět tisíc hektarů. Jen od roku 2002 do roku 2006 ubylo  2 600 hektarů,“ uvedl Veleba. Přitom do budoucnosti  je třeba počítat s tím, že každá země bude bohatá zejména svým půdním fondem, protože změna stravovacích zvyklostí především v rozvojovém světě a v silně lidnatých oblastech jako je Čína a Indie povede  k vyšší spotřebě masa a tím i krmiv a půdy bude nedostatek. Proto země, kde se půdní fond  chrání  a bojují o každý píď země je cena půdy  vysoká. Jak Veleba uvedl, je to příklad především Nizozemska, kde se  za hektar zemědělské půdy platí  875 tisíc korun v přepočtu. Ve Velké Británii , kde si tento problém uvědomují z roku na rok vzrostla cena půdy o 26%. A jako třetí příklad hladu po půdě, který na tiskové konferenci uvedl představitel Agrární komory ČR, je krok  vlády Spojených arabských emirátů, které si v Pákistánu pronajaly pro účely pěstování obilí  na 800 tisíc hektarů půdy.

„Je to jistě chytrý krok, takto investovat peníze z ropy do půdy,“ řekl Veleba a vysvětlil  relace, které budou mít  vliv na růst zájmu o obilí.“V Číně  byla v roce 1985 spotřeba masa na osobu 25 kilogramů. Vloni to již bylo 50 kilogramů a trend většího konzumu masa se dál prohlubuje a spotřeba do budoucna poroste stejně tak i v Indii. Jen vzrůst spotřeby masa v Číně o zmíněných 25 kilogramů na osobu představuje  rozšíření ploch pro obilí o 3 miliony hektarů,“ řekl Veleba. Je to zhruba  taková plocha, jakou má v současné době  celá Česká republika. V přesných číslech je to  nyní 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy a 2,620 milionů hektarů orné. Zatímco řada zemí si tento fakt uvědomuje, podle Veleby to bohužel není případ české vlády, která nemá v materiálu nazvaném reforma ČR ani řádek o ochraně půdního fondu. Jako odstrašující případ jmenoval Jan Veleba  další snahu o zábor kvalitní zemědělské půdy na Znojemsku jednou obchodní společností, která navíc stavěla bez povolení a tuto černou stavbu  chce dál rozšiřovat. „Má na to padnout tisíc hektarů půdy, což je alarmující,“ dodal . Nejvíc ale zemědělce mrzí skutečnost, že se zabírá nejkvalitnější ornice ve „Zlatém pruhu země české“ na Kolínsku.“Jde o rovinatou plochu, kde se nejlépe dá stavět nebo provozovat golfová hřiště a to je dnes priorita a ne výroba potravin,“ uzavřel Veleba.

V současné době je tržní cena  u zemědělské půdy v rozmezí od 40 do 130 tisíc korun. Stavební parcela je ve zcela jiných relacích a pohybuje se podle lokality v rozmezí od 200 korun do 1 500 korun za metr čtverečný.Pokud jde o  pronájem půdy je v rozmezí od 1 do 2 procent z ceny půdy.

Eugenie Línková