KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Komora chce bránit členy

02/09/08

Také letošní 35. agrosalon Země živitelka měl svou nezaměnitelnou atmosféru a pro agrární komoru znamenal mnoho aktivit. Jednání, semináře, tisková konference a již tradičně i Národní dožínky.

Hned druhý den po zahájení mezinárodního zemědělského veletrhu se konala tisková konference, na níž společně s Českým statistickým úřadem představili prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer výsledky Agrocensu.

Dvouletý sběr agrárních dat mimo jiné prokázal, že úrodné půdy je v České republiky stále méně. Během tří let jí ubylo až o 128 tisíc hektarů. Zemědělci dnes obhospodařují asi polovinu území ČR – přesně 44,6 procenta. Snížil se také chov hospodářských zvířat, například dojných krav je o 5,4 procenta méně než v roce 2006. Na velice nízké úrovni zůstávají platy zemědělců. Průměrná hrubá mzda v roce 2003 byla 11 648 Kč, loni vystoupila na 15 377 Kč. „Přestože českým zemědělcům od roku 2003 do roku 2007 vzrostla průměrná mzda o zhruba 3700 Kč, pořád se zaměstnancům v ostatních odvětvích dívají na záda. Za průměrnou mzdou zemědělci zaostávají zhruba o 5000 korun," uvedl Fischer.

Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu klesá

„I nadále klesá podíl českého zemědělství na hrubém domácím produktu. Už je to méně než dvě procenta. Blížíme se zhruba úrovni Rakouska, ještě nižší podíl má Německo, výrazně vyšší naopak Slovensko nebo Polsko má 4,3 procenta,“ řekl Jan Fischer.
Z tohoto průzkumu také vyplynulo, že hodně rolníků s menší výměrou půdy se postupně přeorientovává na finančně lukrativnější činnosti a klasickému zemědělství se věnují především větší, průmyslově řízené a fungující firmy. Ty zřejmě budou do budoucna hlavním producentem potravin, zatímco malé usedlosti budou v tomto směru působit jen doplňkově se zaměřením na specifické činnosti . Je to trend vyspělých ekonomik s moderními technologiemi, kterých agrární společnosti ČR využívají. Ne náhodou se proto jejich světoví výrobci každoročně prezentují na Zemi živitelce, kde techniku nabízí a prodávají.
„Čeští zemědělci stárnou, to je další výrazná zpráva. Třetina českých zemědělců je ve věkové skupině 55 a starší,“ zdůraznil Fischer. Celkem zemědělství loni živilo 191 940 lidí, což byl nárůst o 4,5 procenta. O téměř sedm procent naopak ubylo podniků v zemědělství, loni jich statistiky zaznamenaly 39 396.
O téměř pětinu ale přibylo ekologicky obhospodařované půdy, loni její výměra dosáhla 265 446 hektarů. „Počet ekologických farem je pořád relativně malý, tvoří asi tři procenta. Obhospodařují především trvalé travní porosty, nikoli například obiloviny. Pokud jde o strukturu chovaných zvířat, téměř třetinou se na něm podílejí ovce,“ uvedl.

Vyklízíme pozice

Situace v zemědělství není až tak radostná, jak ji prezentují zejména politici pravice a lidé, kteří odborně ne až tak chápou zákonitosti produkce potravin. Hlavní komodity, které jsou této zeměpisné šířce, půdním a klimatickým podmínkám vlastní, vyklízejí u nás pole a pastviny a dochází k prudkému poklesu stavu prasat, ale i dojnic a skotu celkově. Je paradoxem, že třeba Nizozemsko, které má daleko horší půdní podmínky, právě tuto produkci navyšuje. „My jsme snížili stavy prasat do konce tohoto pololetí ve srovnání s minulým pololetím o čtrnáct procent. Sousední Rakousko třeba o jedno procento, Německo o 1,3 procenta. Francie o něco více než jedno procento. Nizozemsko naopak stavy zvýšilo. Na prasatech je prostě vidět, kam až situace spěje a je to vyústění defenzivní agrární politiky tohoto státu,“ uvedl novinářům Jan Veleba.
A jak v takových případech může fungovat pomoc státu? „Francouzi chovatelům prasat odpustili platby sociálního a zdravotního pojištění a pustili je k levným úvěrům,“ dodal Veleba. Nebo v sousedním Německu se zase ministr zemědělství Horst Seehofer postavil na stranu zemědělců při řešení nebezpečného poklesu farmářských cen u mléka a dokonce chce ve velmi krátké době zavést rizikový fond pro případy, že by cena klesla pod úroveň nákladů a právě prostřednictvím této záchytné sítě by se ceny dorovnávaly do doby, než by se jejich úroveň zvýšila, odpověděl prezident agrární komory.
„Jelikož tyto vstřícné kroky v České republice chybí, agrární komora se rozhodla jednat. Během druhého dne veletrhu se konalo zasedání představenstva agrární komory a dozorčí rady, na něm byly ustaveny dvě skupiny. Jedna odborná, která má za úkol přesně spočítat a analyzovat pád hlavních komodit. A druhá je krizovým štábem, který bude reagovat na chystané snížení agrárního rozpočtu,“ oznámil Veleba.
Podle slov šéfa komory má snížením rozpočtu vzniknout nerovnováha v přímých dotacích. Tímto rozhodnutím je jasně řečeno, že vláda nesplní svoje vládní prohlášení a o patnáct procent budeme kráceni. „Tím se vůči okolním, výrazně dotovaným zemím stáváme nekonkurenceschopnými a na to pochopitelně musíme reagovat. Proto budujeme obranu,“ vysvětlil prezident komory, která zastupuje asi 113 tisíc zemědělců, ale i velké procento potravinářů a přepravců agrárního zboží.

Finanční znevýhodnění se prohlubuje

Evropská unie má nastavený dotační plán do roku 2013 a pokud po těchto pět let bude trvale české zemědělství nejen znevýhodněno, ale podpora se vůči nastavenému rámci naopak ještě sníží, bude postupně krachovat i lukrativní produkce s vysokým potencionálem do budoucna. Jsou to specializované chovy s vysokou laktační schopností dojnic, výkrm prasat z nejúspěšnějších šlechtitelských chovů, výkrm býků špičkových plemen nebo výkrm krůt a brojlerů. „My letos máme nárok na devadesát procent přímých plateb, stát je chce ale snížit přibližně o patnáct procent, což znamená, že v tvrdé konkurenci jiných zemí nemůžeme obstát,“ dodal Veleba. Rozpočet kvůli výrazným škrtům sníží objem peněz určených pro zemědělství z letošních 15,6 miliardy korun na zhruba deset miliard korun. Podle zemědělců situaci v jejich resortu teď navíc komplikuje výrazné zdražení minerálních hnojiv, snížení ceny obilí a také mléka.
Čeští zemědělci získali loni na dotacích dohromady zhruba 23,5 miliardy korun a díky těmto podpůrným zdrojům stoupl zisk tohoto odvětví na bezmála 14 miliard korun, které jdou převážně do nutné modernizace výroby. Je proto dost krátkozraké poukazovat na zisky, aniž se v kontextu evropské agrární politiky dodá, jak se k nim došlo, protože umělá podpora zemědělství existuje na bázi obdobných systémů jak v Americe, Austrálii, ale i v Číně a vyspělých zemích třetího světa.

Ekonom Václav Klaus počty zemědělců chápal

S výše uvedenými argumenty vystoupili zástupci agrární komory i při krátké diskusi s prezidentem ČR Václavem Klausem, který chtěl dílčí problémy vysvětlit. Zajímal se například i o kauzu těchto dní, o školní mléko, a to, že stát ustoupil od jeho podpory, rozhodně nekvitoval. Lusknutím prstů nad částkou 40 milionů korun, kterou stát pití mléka ve školách podporoval, dal najevo, že tyto peníze by do zdraví dětí měla státní kasa lehce uvolnit. Na vysvětlení ministra Petra Gandaloviče, že většina školáků má mobil, a tak rodiče jistě na mléko mohou potřebné peníze vydat, reagoval dokonce prezident Klaus podrážděně a ministra napomenul za nesmyslnou argumentaci. Zajímal se i o vnitřní vztahy samotných zemědělců a uvítal vysvětlení předsedy Asociace soukromého zemědělství ze Slaného Petra Nováka, že třenice zůstávají jen na ústředí, zatímco v regionech se táhne za jeden provaz a nesmyslné hrátky na to, kdo je ten pravý zemědělec, dávno neplatí.
Prezident Václav Klaus na jubilejním 35. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka zahájil Národní dožínky, kde k velkému množství návštěvníků poznamenal: „Tento den si nenechám žádný rok ujít, je to pro mne vždycky mimořádná příležitost setkat se s našimi zemědělci. Letos to je zvlášť mimořádné, protože od své nelehké operace před třemi měsíci jsem vůbec na první veřejné akci právě tady na Zemi živitelce,“ uvedl ve svém projevu Klaus.
Zdůraznil, že Národní dožínky jsou oslavou toho, co zemědělci v nelehkých podmínkách produkují. „Je to připomenutí, že na některé tradice nemáme zapomínat. Všichni jsme znali z dětství, že je klíčový moment, jestli se urodí v létě, a potom dožínky. A já jsem rád, že se to drží,“ řekl prezident.
Klaus připomněl, že Země živitelka je také mimořádným setkáním odborníků a pracovníků v zemědělství. „Je to příležitost vidět, co se u nás dělá, co se dá u nás koupit, co se vyprodukovalo,“ poznamenal. Během své pouti výstavištěm si vyzkoušel i nejmodernější techniku a lehce se vyhoupl do kabiny traktoru, aby posoudil, jak vyspělou elektroniku je třeba ovládat.

Eugenie Línková