KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Velkochovy prasat krachují

11/08/08

Skutečností se staly ty nejčernější úvahy o konci chovu prasat v Čechách a na Moravě. Řada významných producentů prasat na výkrm oznámila konec.

Varování prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby jsou ve skutečnosti horší, než která veřejně oznamoval. Smutné je, že končí komodity, které byly pro naše zeměpisné pásmo a půdní podmínky vhodné. Po cukrovce, která je na třetině ploch, krachují velkochovy prasat a smráká se nad producenty mléka.

Předseda Regionální agrární komory Ostravsko František Mariánek s posledním červencovým dnem oznámil, že chov prasat je od roku 2002 v krizi a dál už někteří chovatelé s prodělky v podnikání nepokračují a končí. Moravskoslezský kraj tak oficiálně oznámil, že omezuje a ruší chov prasat. Ještě v roce 2002 se tam chovalo zhruba 198 000 kusů, k letošnímu dubnu jich měli o 40 procent méně. Kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám musejí chovatelé čelit ročně milionovým ztrátám. „Vinu nese de facto cenová politika obchodních řetězců, které donutily chovatele uměle snížit tržní cenu,“ míní Mariánek. Výkupní cena vepřového v živé hmotnosti je podle něho kolem 30 korun za kilogram, náklady na jeho výrobu jsou až o desetikorunu vyšší. To žádný podnikatel dlouho nevydrží a nemůže dál ze svého dotovat výrobu.

Tradiční chovatel Zemědělský podnik Otice na Opavsku proto letos s prasaty končí. Do konce roku chov ukončí také společnost Agrosumak z Novojičínska. Zemědělské družstvo Hraničář na Opavsku a řada dalších o zrušení ztrátového chovu uvažují.

Kvůli milionovým ztrátám se rozhodl ukončit chov prasat například Zemědělský podnik Otice, který ročně produkoval 6000 prasat. Z původních 500 prasnic jich nyní chová jen několik desítek. „Chov definitivně skončí začátkem příštího roku, kdy poslední prasata narostou do jatečných vah,“ řekl ředitel podniku Oldřich Planka, který je uznávaným odborníkem nejen doma, ale dobré jméno má i v zahraničí. „Ekonomika nás bohužel dohnala k tomu, že likvidujeme nikoli kusy, ale významný historický genofond – stádo ve velmi slušném zdravotním stavu,“ dodal zklamaně. Postupným rušením chovu prasat přišly o práci asi dvě desítky lidí. Některé velkokapacitní stáje, pro něž podnik už nebude mít využití, budou srovnány se zemí.

Do konce roku ukončí chov prasat také společnost Agrosumak v Suchdole nad Odrou na Novojičínsku. „Měli jsme i tři sta prasnic, teď jich máme jen šedesát. Hlavním důvodem zrušení chovu je tržní cena. Čekali jsme, zda se zvedne, ale končíme," řekl ředitel tohoto podniku Václav Majkus. Firma, která se zaměřuje především na chov krav a produkci mléka, uvažuje o nákupu selat pro výkrm. „Jen vykrmovat je evropským trendem. Ročně bychom mohli vykrmit asi tisícovku prasat,“ dodal.

Zemědělské družstvo Hraničář se sídlem v Loděnici na Opavsku zatím nerozhodlo, zda ztrátový chov prasat ukončí. „Tržní cena za kilogram živé hmotnosti jatečných prasat se drží pod 30 korunami. Abychom byli na nule, musela by být kolem 38 korun,“ řekl vedoucí živočišné výroby Miroslav Kimpl. Družstvo, které ročně produkuje kolem 6500 prasat, má zpracovaný projekt na modernizaci předvýkrmu a výkrmu za šest milionů korun. Od státu by dostalo čtyřicetiprocentní dotaci. „Budeme bedlivě zvažovat, jestli do toho půjdeme. Zatím to vypadá, že zrušení chovu bude ekonomicky výhodnější,“ uvedl. Dodal, že chov prodražují i rostoucí ceny vstupů, například krmné obiloviny jsou nejméně o 40 procent dražší.

Nedostatek masa řeší zpracovatelé a obchodní řetězce zvýšeným dovozem vepřového z Belgie, Nizozemska nebo Dánska, které vyrábí pětinásobek vlastní spotřeby. „Dovozci budou jednoznačně využívat naši neschopnost vyrábět a také budou chtít prodávat vepřové co nejdráž,“ upozornil Mariánek. Po pádu dalších chovů se to projeví v ceně na pultech. Například v Belgii je vepřové maso v obchodní síti mnohem draží a jeho cena je ve srovnání s cenami ostatních zemí jedna z nejvyšších. Přitom české partie vepřového masa byly díky vysoké kultuře šlechtitelských chovů velmi vyrovnané a mnohem kvalitnější než třeba maso z Polska a řady dalších evropských států.

Zařazeno v Aktuality