KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Potvrzeno! Silná koruna začíná škodit

23/07/08

Posilující koruna a vysoká inflace si začínají vybírat svou daň. Poptávka po dražším tuzemském zboží v zahraničí začíná klesat. Upadá i zájem Čechů o zahraniční výrobky. Výsledek: květen byl letos nejslabší co do objemu zahraničního obchodu.

Pro malou ekonomiku otevřenou světu je zahraniční obchod klíčovou veličinou, která podstatnou měrou ovlivňuje zaměstnanost a životní úroveň obyvatel. České hospodářství je světu otevřeno dokořán, zahraniční obchod se na tvorbě hrubého domácího produktu podílí zhruba 60 procenty.

Jenže zahraničnímu obchodu nesvědčí příliš silný kurz domácí měny, který snižuje tržby exportérů v korunách, zdražuje tuzemské zboží na zahraničních trzích a oslabuje tak konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

Zahraničněobchodní bilance Česka nicméně i v květnu skončila v plusu. Přebytek dosáhl 9,2 miliardy korun, tedy téměř o třetinu více než očekávali analytici. Ve srovnání s loňským květnem byl letošní přebytek vyšší o 3,9 miliardy korun. „Na první pohled by se mohlo zdát, že data jasně ukazují, že se exportérům daří a že se proto silné koruny nemusíme bát. Zde je ovšem třeba opatrnější interpretace,“ varuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance.

Průměrný kurz byl v květnu ještě na únosných 25,04 koruny za euro. Minulý týden se pohyboval kolem 23,70 korun za euro. „Jinými slovy, statistika pokrývá období pro exportéry daleko příznivější, než je současnost,“ vysvětluje Pikora.

Za posledních dvanáct měsíců koruna zpevnila o 17 procent. Pokud vývozci v domácí měně hradí většinu svých nákladů, stává se výroba pro export nerentabilní a podniky musejí zavádět úsporná opatření. Podle Asociace českých exportérů ztráty vývozních podniků už dosáhly téměř 80 miliard korun. Proto jednal předseda Asociace exportérů Jiří Grund v posledním červnovém týdnu, těsně před zasedáním bankovního výboru ČNB  s guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou a jeho zástupcem Mojmírem Hamplem, zda by se nedalo s kurzem koruny něco dělat.

Následující zasedání bankovního výboru rozhodlo, že by se s kurzem v podstatě nic dělat nedalo. Snížení úrokových sazeb by sice koruně podtrhlo stoličku, ale zároveň by podpořilo inflaci, která se sveřepě drží sedmi procent, a podpořilo by inflační očekávání, která se odrážejí mj. ve více než desetiprocentním meziročním růstu mezd. ČNB tedy ponechala úrokové sazby nezměněny a omezila se na slovní intervenci proti koruně, když označila výši jejího kurzu za nepodloženou hospodářským výkonem a produktivitou práce. Na devizový trh to moc nezapůsobilo, posilování pokračuje.

Silný kurz má ovšem i své kladné stránky. Oslabuje inflaci „dováženou“, tedy vliv rostoucích cen ropy, průmyslových a zemědělských surovin nakupovaných v zahraničí, pro občany zlevňuje nákup zahraničních měn třeba na dovolenou a měly by klesat ceny dovážených výrobků. Jenže řada z nich přímo konkuruje na domácím trhu tuzemské produkci, a do potíží s konkurenceschopností se tak dostávají i čeští výrobci, kteří na exportu nezávisejí.

Následovat může, a nejspíše také bude, omezování výroby, úsporná opatření spojená s propouštěním zaměstnanců, snižování soukromé spotřeby, pokles ekonomické aktivity, tedy zpomalování tempa hospodářského růstu, poznamenávají analytici.

Varující na květnové obchodní bilanci je i stagnace vývozu, který byl objemově na stejné úrovni jako ve stejném měsíci loni, a pokles dovozu o dvě procenta. Měsíční obrat zahraničního obchodu 401,1 miliardy korun byl v letošním roce zatím nejnižší. To svědčí o slábnoucí poptávce po českém zboží v zahraničí, ale také o slábnoucí tuzemské poptávce po dovážených výrobcích.

Za celý loňský rok činil přebytek v zahraničním obchodu 87 miliard korun, pro letošek analytici předpovídají kladné saldo kolem 80 miliard korun.

Zařazeno v Aktuality