Nejásejme, dokud není úroda pod střechou

Podle Jindřicha Šnejdrly, viceprezidenta Agrární komory ČR, je na odhady ještě velmi brzy. „Shoduji se v názoru s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou na tom, že případná vyšší úroda nebude mít s největší pravděpodobností žádný dopad do cen základních potravin. To za prvé. Za druhé rád připomínám opakující se avíza Českého meteorologického ústavu o blížících se bouřích, které mají vždy neblahý vliv na porosty obilí i řepky. Jen vichřice Emma dokázala v některých oblastech republiky zlikvidovat velké výměry polí s obilím a řepkou, v některých lokalitách zcela úrodu zničila. Jsem tedy velmi opatrný k předčasným odhadům a dokud není úroda pod střechou, nejásejme,“ říká Šnejdrla a dodává: „Každý sedlák ví, že o výsledku žní může hovořit až v okamžiku, kdy sklidí poslední hektar. Do té doby je to vždy více či méně nejisté, a to podle toho, jaké počasí v daném roce panuje. A letos je těch bouřek poněkud příliš. Na druhou stranu je poctivé říci, úroda by nemusela být špatná. Jsme však na počátku žní a těch vlivů je hodně,“ uvádí Šnejdrla.

S prodejem úrody nepospíchejte

Viceprezident agrární komory Jindřich Šnejdrla hodnotí i dopad prvních odhadů sklizně zveřejněný Českým statistickým úřadem. „Jako první zareagovali obchodníci. Nabízejí ceny, které jsou podle jejich názoru vzhledem k nadprůměrné úrodě reálné. Je to přirozená reakce na prognózu vývoje. Asi bych se choval stejně,“ míní Šnejdrla a radí s prodejem úrody počkat, až jak skutečně dopadnou žně a nejen v České republice.

Skladů je dostatek

V podstatě stejného názoru je i ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Jiří Zedník. „Je předpoklad, že by letošní sklizeň obilovin mohla dosáhnout 7,8 milionů tun. Proti loňskému roku se jde do sklizně s vyšší počáteční zásobou, takže nebude takový tlak na rychlý výkup a ceny, bude se zřejmě vyčkávat,“ říká.

Dodává, že je dostatek skladovacích kapacit, které se v poslední době budovaly zejména díky operačním programům a fondům pro rozvoj venkova. Postavily se tak sklady o celkové kapacitě 0,5 milionů tun. „Zemědělci budou vyčkávat, jak se vyvinou ceny u nás a zejména v okolních státech. Ceny určuje mezinárodní obchod, jak říkáme, rozhodne o ní první kamion který jede od nás,“ vysvětluje Zedník..

„Evropská organizace producentů obilovin očekává celkovou sklizeň ve výši 289 milionů tun, to je v porovnání s rokem 2007 celkem o 30 milionů více. Z bilance vyplývá, že na obchod bude uvolněno 59,5 milionů tun, což je slušné množství. Polsko a Španělsko trpělo v době vegetace přísušky, proto tam letos sklizeň nebude až tak dobrá,“ bilancuje Zedník.

„Náš trh předpokládá, že se vyveze z letošní sklizně 1,4 – 1,5 milionů tun obilovin. Můžeme si to dovolit. V domácí spotřebě rozhodující část tvoří spotřeba na krmiva, což je 3,16 milionů tun.Spotřeba klesá kvůli poklesu stavu prasat, o to více zbývá na export nebo zůstane na zásobách. Zatím vše nasvědčuje tomu, že i kvalita by mohla být letos u obilovin dobrá. Drtivá většina obilovin jde na přímý prodej.Ať jsou to naši nebo zahraniční obchodníci, ti všichni se čím dál více kontaktují přímo na zemědělské firmy,“ konstatuje zajímavá fakta ředitel sdružení..

V České republice je podle něj dostatečná kapacita sil. Většina je kvalitních, betonových sil má skladovou kapacitu 4,5 – 5 milionů tun. K tomu se řadí dál i halové sklady a zejména silové sklady, které rostou, ty mohou pokrýt další 2 – 3 miliony tun. Zbývající jsou přístřešky na velice krátkodobé skladování. Nemusí být proto už zrno na betonu. Velkoproducent může v současnosti už počkat na lepší cenu, proto si staví sila. „Existují i názory, že cena po sklizni nemusí být nejnižší, ale může to být přesně naopak,“ spekuluje Zedník.

Po moři připlouvají levnější přísady

Loňský vzrůst ceny obilí měl pochopitelně vliv i na cenu krmných směsí.“Naše výrobny jsou na velmi dobré úrovni a vyrábíme velice kvalitní krmné směsi srovnatelné s úrovní sousedních zemí.Problém, že obilí výrazně zvyšuje cenu je všude stejný,“ říká Zedník. Přesto  se stává, že krmné směsi z některých okolních zemí jsou levnější. „Narážíte na to, že v pohraničních oblastech se dováží levnější krmné směsi z Bavorska. Je to možné ze dvou důvodů.. Staré země mají moře a dostupnější výpalky obilné z USA a tapiok nebo další komponenty ze zámoří.Pokud by se to k nám přesouvalo, prodražilo by směsi. Suroviny, které se používají jsou jinak všude stejné , je to sója, řepkové šroty , minerální přísady, vysvětluje ředitel sdružení.. „Druhým momentem je snaha farmářů starých zemí EU dodávat do krmiv levnější obilí, s podmínkou, že se to bude kalkulovat do krmných směsí. To se u nás neděje, přitom je to jedna z cest jak podpořit živočišnou výrobu,“ konstatuje Zedník..přiznává také, že větší zastoupení obilovin v krmných směsích je naší výsadou.“Země EU v průměru mají krmné směsi s obsahem 55 % obilovin, u nás je to přes 60% a stejně totéž platí v zemích V-4 a Pobaltí. V zemích EU -15 je to jen kolem 40%. Cena obilí má proto vliv na tvorbu ceny krmiva..Nutriční hodnoty našich směsí a zahraničních jsou ale srovnatelné,“ uzavírá Jiří Zedník.