KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Zápis z 6. jednání Antibyrokratické komise (ABK)

26/06/08

Zdroj: AK ČR

dne 4. června 2008 od 10.00 hodin, Mze v Kolegiu ministra

Účastníci jednání:
Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK
Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství
Ing. Petr Krogman, člen výboru Svazu marginálních oblastí ČR
Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR 
Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze
JUDr. Jan Rouček, ředitel kabinetu ministra
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR
Ing. Jiří Felčárek, zástupce Agrární komory ČR
Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel úřadu Potravinářská komora ČR (do 11.30 hodin)
Jaroslav Trávníček, zástupce Společnosti mladých agrárníků ČR
Ing.Martin Plášil, poradce ministra

Omluven:
MVDr. František Sikyta, poradce ministra MZe
Zahájeno v 10.00 hodin

 

1) Plnění úkolů z 5. jednání ABK, organizační záležitosti ABK

Jednání zahájil a řídil S.Němec: shrnul dosavadní vývoj a výsledky činnosti ABK

ABK schválila připravený dopis ministrovi k návrhům na legislativní změny v rozsahu rostlinolékařských předpisů  – viz návrh prezentovaný členům ABK. 

  • Na písemné žádosti ABK o doplnění návrhů na řešení některých stále nedořešených problematik u SRS (ochrana včel) a ÚKZÚZ (evidence hnojení) nepřišla dosud žádná odpověď.
  • Nebyl ani splněn úkol ze strany SVS z minulé schůze předložit stanoviska veterinářů k návrhům ABK.
  • Co se týká odpovědi SZIF ze 7.5. na dopis ABK nelze se spokojit s dosavadním přístupem, neboť u řady projednávaných záležitostí jde pouze o konstatování současného stavu a důvodů, proč nelze konkrétní věci zjednodušit.

Z uvedeného tak vyplývá, že přes snahu některých orgánů st. správy v gesci Mze přistupovat konstruktivně ke snižování přebytečné administrativy, jsou zde i organizace, které nemají zájem předkládat efektivní řešení projednávaných problémů. Je tedy třeba zajistit dostatečnou součinnost státních úředníků s ABK, což je v pravomoci ministra. Navrhuje v tomto smyslu zpracovat dopis ministrovi.  

 

Úkoly:
a)  předseda ABK zašle dopis ministrovi s doporučením návrhů SRS.
b) zpracovat a odeslat opakované žádosti – urgence na SRS, ÚKZÚZ a SVS ve věci plnění dohodnutých bodů na předešlých jednáních ABK. Zpracovat dopis ministrovi ve smyslu zajištění větší součinnosti úředníků Mze s ABK a dále zajištění pravidelné medializace činnosti a výsledků Komise.
Zajistí: J.Šebek

Proběhla diskuse ke způsobu prezentace činnosti ABK:
Navrhuje se prezentovat jednak pozitivně vyřešené problémy s konkrétním uvedením snížení dosavadní byrokracie, dále podávat informace o postupu jednání u dosud uspokojivě nedořešených věcí, popřípadě zvážit například publikování seznamu „největších byrokratických absurdit“.

J.Šebek: informoval o zpracovaném návrhu první tiskové zprávy Mze. Do dnešního dne však Mze informaci o činnosti ABK oficielně nepublikovala. Prezentace činnosti a výsledků ABK tak probíhá pouze prostřednictvím webů a vlastních informačních kanálů jednotlivých  nevl. organizací – to je zcela nedostatečné.
M.Nachtmannová: předmětný návrh TK stále leží v odboru komunikace na Mze. Prověří současný stav, proč ještě nedošlo ke zveřejnění.
J.Stehlík: 12.6. od 10.00 hodin bude zahájeno jednání za účasti Mgr. Chalupské (vedoucí odboru komunikace Mze) k návrhu nových webových stránek Mze. Navrhuje účast zástupce ABK na tomto jednání k ošetření stálé prezentace ABK na webu Mze.
ABK pověřilo účastí na jednání k webu Mze J.Šebka.

M.Nachtmannová: informovala o připravovaném auditu Mze k pracovním postupům v jednotlivých institucích pod Mze. První audit začíná v nejbližších dnech na SRS. Smyslem auditů je zjistit překryvy, resp. duplicity činností mezi jednotlivými OSS, což by mělo také přispět ke snížení byrokracie a eliminaci neefektivní práce úředníků. Cílem je zjistit výchozí stav k případnému jednání o sloučení některých kontrolních orgánů a také snížení nadbytečné administrativy.

P.Krogman: k dořešení některých záležitostí u systému evidence hosp. zvířat navrhuje pozvat na příští jednání ředitele Ústřední evidence zvířat v Hradištku p. Růžičku.
ABK schválilo pozvánku pro ředitele ÚEZ. Pozvánku zajistí: J.Šebek
Dále navrhuje věnovat se intenzivně návrhu ke vzniku Charty práv farmáře. Má zpracovány připomínky k přeloženému materiálu z Irska.
Úkol: P.Krogman zašle připomínky k návrhu Charty práv farmáře členům ABK emailem, kteří je rovněž opřipomínkují emailem a výsledek bude projednán na příští schůzi ABK.

M.Pýcha: vzhledem k závažnosti problematiky cross-compliance navrhuje věnovat schůzi ABK specielně tomuto bodu.
J.Stehlík zaslal členům ABK emailem předběžný – zestručněný návrh mechanismu fungování C-C v ČR dle sboru poradců ministra s důrazem na minimální počty kontrol a jednoduchosti celého systému křížové kontroly.
Celé příští jednání ABK bude věnováno problematice Cross-Compliance. 

 

Vyřizování podnětů veřejnosti:
J.Trávníček: přiblížil podnět SMA ČR týkající se udělování preferenčních bodů u titulu I.3.2. ZČMZ (PRV). Stalo se, že žadatel dostal některé body, které dostat neměl, neboť nesplnil podmínku. SZIF to však v první fázi nezjistil a žadatele vyzval k podpisu dohody. Nyní je žadateli neoficiálně doporučováno, aby dohodu nepodepisoval. Toto řešení nepovažuje za správné, chyba je na SZIFu. Podobných případů je ovšem více.

Po diskusi: 
Tento případ může částečně ilustrovat současný stav administrace některých žádostí. Tyto problémy vznikají také díky tomu, že metodika SZIF se někdy upravuje jen pár dní před zahájením příjmu žádostí – žadatel i úředník pracují v časovém presu, vznikají zbytečné chyby a nedorozumění. Celkově tyto administrativní problémy potom znehodnocují fungování celého PRV v očích veřejnosti.
Bude projednáno se zástupci SZIF.

S.Němec: popsal další podnět, který se týká opatření PRV – podpora cestovního ruchu. Žadatel hodlá přestavět bývalý statek na penzion. Dům je ovšem klasifikován jako rodinný dům a stavební úřad mu nevydá povolení na přestavbu části rodinného domu na ubytovací kapacity, pokud je tato menší než 5 pokojů. Jde o absurdní problém, věc však není v kompetenci Mze.

Bude předáno na MMR. Zjistit odůvodněnost limitu 6 pokojů pro povolení na přestavbu na penzion. Zajistí: J.Rouček.

 

2) Jednání s pracovníky Mze, odbor živočišných komodit.
Ing. J.Machek
Ing. Veselá

Sdružené dodávky mléka:
ABK: Jde o uměle vytvořený problém, který se řeší přes dva roky. Týká se sice malého počtu chovatelů, nicméně je ukázkovým příkladem byrokratického jednání státních úředníků – vyrábí se problém tam, kde není. Jedná se o 2 a více chovatelů-producentů mléka v jedné stáji, u kterých kontroloři SZIF požadují za účelem „identifikace“ nadojeného mléka mít zvlášť sběrné nádoby na mléko a další zařízení. Zemědělci tak museli zbytečně investovat do technologií. Oddělené mléko pak stejně skončí v jednom mlékárenském voze.  

Množství mléka přitom vyplývá z faktur, množství tuku vyplývá z nabraných vzorků. ABK nevidí žádný problém s jednou mléčnicí ve stáji pro dva producenty – nehrozí žádné „černé mléko“, tj. mléko mimo kvótu. Jde pouze o svévolný a alibistický výklad úředníků SZIF, stanovisko EK nebylo jednoznačné zejména proto, že dotazy byly kladen ze strany stálého zastoupení ČR v EK velmi nekompetentně.

Zástupci Mze: Mze k tomu již vedlo se zástupci SZIF několik jednání. Byla zde také provedena konzultace s EK, která požaduje pouze zajistit identifikaci 2 parametrů – množství dodaného mléka a obsah tuku. Neexistuje výslovný požadavek na samostatná zařízení. Upozornil na již schválenou novelu vyhl. č. 136, kterou byl vyřešen nesoulad s veterinárním zákonem – v jedná stáji tudíž zcela legálně může podnikat více producentů mléka. SZIF se pravděpodobně bojí, že by věc neobhájilo před kontrolou z EK, proto jsou vyžadovány tyto nadbytečné investice do oddělených mléčných zařízení podle počtu chovatelů.

EK navrhovala jako další variantu pořízení elektronických obojků a softwarové vybavení, apod. Ani toto řešení nebyla pro SZIF dostatečné, neboť se řeší jen množství mléka nikoli tuk. Nehledě na to, že jde o jinou formu drahé investice, která je po těchto producentech požadována a o žádné zjednodušení by se nejednalo.

Na základě konzultace s metodiky Mze je ABK přesvědčena, že ve sdružených dodávkách mléka jde o umělý problém, který musí SZIF vyřešit bez ukládání povinnosti producentům pořizovat do stájí oddělené technologie.

 

3) 2.kolo jednání se zástupci SZIF
Ing. T.Révesz – ředitel
Ing. M. Šebestyán
Mgr. Havlíček
Ing. Zavadil

S.Němec: uvedl nesouhlasné stanovisko ABK s dosavadním vývojem jednání se SZIF a nedostatečnými návrhy ze strany Fondu k řešení projednávaných administrativních zátěží. Argumentace SZIF byla dosud často v rovině odkazů na předpisy, proč to či ono nejde.
ABK však byla zřízena pro skutečné řešení snížení byrokratické zátěže. Pokud nějakému zjednodušení brání legislativa, ABK může ministrovi navrhnout iniciaci legislativních změn. ABK postrádá konstruktivnější přístup SZIF a návrhy na řešení předložených témat, v tomto smyslu byla proto na předminulém jednání zaslána výzva řediteli Fondu. 

Byly projednány body dle tabulky SZIF – přehled návrhů řešení konkrétních podnětů ABK:

a) administrativa u mléčných kvót – předložené podněty byly úspěšně vyřešeny.
SZIF na základě podnětů ABK dle zaslané tabulky navrhuje snížení administrativy, která vyžadují novelizaci vl. nař. 244/2004Sb. – vypuštění citovaných požadavků.
Jedná se o vypuštění povinnosti předkládat doklady: o zajištění odbytu mléka v rozsahu IRM, o schválení a registraci zařízení, v němž se zachází se živočišnými produkty, o vlastnictví stáda dojnic evidovaných v ÚE hosp. zvířat v Hradištku, o nepřítomnosti nákazy IBR.
Závěr: SZIF zašle paragrafové znění těchto novel. ABK navrhne ministrovi ve shora uvedeném smyslu novelizaci vl.nař. 244/2004Sb.

b) sdružené dodávky mléka
S.Němec: popsal závěr jednání s Mze k SDM a požádal o návrh řešení ze strany SZIF. ABK se domnívá, že jde o umělý problém, lze řešit beze změny legislativy. Pokud je mléko extra fakturované a extra nabírané vzorky na tuk, je zbytečné trvat na oddělené technologii či jiných investicích. Porušení evropských pravidel to nijak neohrožuje. 

SZIF, p. Zavadil: vysvětlil stanovisko EK, požaduje se sledovat množství a tuk – mléko musí být identifikováno. Uvedl, že SZIF tento problém skutečně řeší několik let. Někteří zemědělci však berou jen jeden vzorek na tuk a pak je to neprůkazné, je to jejich chyba. Konkrétní případy se v současné době řeší.

Závěr: SZIF zařadí do příručky informace pro producenty (upozornění na povinnost mít oddělené vzorky, apod.), přičemž konkrétní znění bude předtím zasláno ABK ke konzultaci. SZIF nebude a priori trvat na dvojí technologii u více chovatelů v jedné stáji, ale rozhodne se na základě konkrétních podmínek u chovatelů.

 
c) dvojí hlášení dodávek mléka
ABK, M.Pýcha: SZIF vyžaduje v případě odběratelů tj. odbytových družstev dvojí hlášení dodávek mléka – od mlékárny a od odbytového družstva. Jde o zbytečnou administrativu.
S.Němec: producent posílá ročně 12 hlášení o produkci, a 13.hlášení je v podstatě součtem těch měsíčních. Proč si tento součet neprovede SZIF sám, další hlášení ještě vzniká u přestupného roku. Je povinnost předkládat cifry na 3 desetinná čísla, systém je pak stejně zaokrouhlí na dvě. Generují se minimální nepřesnosti, které se musí dalším opravným hlášením „napravovat“. Tyto požadavky jsou zcela absurdní. Dnes navíc, pokud chce producent využít možnost elektronického hlášení, stejně musí ještě vyplnit papírovou formu, navíc do těchto formulářů nelze nic uložit a musí se vkládat pokaždé znovu). Odběratelé – mlékárny ještě musí paradoxně hlásit množství kvóty, které drží zemědělci-dodavatelé, přitom tyto kvóty jim určil SZIF. Proč tedy povinnost hlásit úřadu něco, o čem úřad dobře ví? Jak může ohrozit  zrušení těchto „povinností“ kvótový systém a jeho plnění? 

SZIF: EK skutečně požaduje jen roční hlášení, nicméně předkládá se využití získaných měsíčních dat získaných z 12 hlášení zpět pro producenty – informace o vývoji na trhu. Co se týká 13.hlášení – Fond vyžaduje, aby součet provedl zemědělec. Hlášení pro přestupný rok nepřímo vyplývá z evropské legislativy. Uznává nadbytečnost některých kroků, ale na začátku kvótového systému to bylo zapotřebí, situace se však vyvíjí a proto tyto podněty projednají.

ABK: jde o čirý alibismus úředníků. Mlékárna je povinná hlásit SZIFu nějaká data, ale ta žádné dotace nebere, tak proč to má takto složitě státu hlásit? Požaduje zjednodušit dosavadní systém. Chovatel přece nemusí mít vůbec počítač apod.

 

Po diskusi:
SZIF zajistí 13. hlášení samostatně – součet dodávek za celý rok a dá jej k verifikaci dodavateli mléka. ABK navrhuje rozšířit portál Farmáře o schválené odběratele mléka a umožnit jim komunikovat se SZIF formou předtisků apod. Co se týká zrušení dvojího hlášení dodávek mléka (písemně a elektronicky) – navrhnout novelu vl.nař. č. 244.

 

d) Zákresy do map
ABK: požaduje přehodnotit požadavek SZIF na ruční zakreslování PB do map včetně barevného označení dotačních titulů apod. Jde o zcela zbytečnou povinnost, neboť veškerá data jsou uvedena v doprovodné sjetině evidovaných půdních bloků.

SZIF: postupně se celý systém podávání nárokových dotací vyvíjí. Již letos byla zavedena jedna společná žádost, což je velký úspěch. Připravují pilotní projekt na přetahování grafických dat do žádosti. Mapa je nedílnou součástí žádosti a proto trvá na vyznačení bloků mapě. Mapa je nedílná součást žádosti

ABK: prověření uvedených odkazů provedených SZIFem na předpisy se nepotvrdila povinnost tyto zákresy provádět. Některé odkazy byly navíc zcela zavádějící. Evropská legislativa naopak hovoří o tom, že žadatel tyto podklady dostane k dispozici, nikoli obráceně, že žadatel musí extra PB zakreslovat.
ABK navrhuje zrušit tuto povinnost a ponechat pouze pro případy více dat pro jeden PB, resp. jeho část. V současné době se dokonce tyto podepsané mapy skenují a přeposílají kontrolorům SZIF k dispozici. To je velmi  nepraktické řešení. Systém by měl být v případě potřeby schopen vygenerovat kolik, který žadatel měl evidováno půdy.  

SZIF: navrhuje konzultaci s ABK k novému systému (cca červen). Pracují na tom, aby vše bylo možné komunikovat v elektronické podobě bez těchto požadavků. Tato řešení konzultují také s PA v ostatních zemích.
SZIF bude pracovat na odstranění tohoto požadavku v dohledné době. Jednání k zákresům do map – přípravy nového systému SZIF se za ABK zúčastní P.Krogman.

 

e) Zavedení lhůt do systému vyřizování žádostí o dotace
ABK S.Němec, P.Krogman: požaduje zavést lhůty pro vyřizování veškeré agendy na SZIF – podávání žádostí, odvolání. Požaduje zavést systém, ve kterém by žadatel mohl například na internetu sledovat, co se s jeho podáním v daném okamžiku děje, ale ne tak jak je to dnes, kdy 95 % doby je u žádosti uvedeno „administrováno na RO SZIF“ – když už má být takovéto sledování žádosti funkční, tak je potřeba, aby tam bylo napsáno i jméno člověka, u kterého to leží – ten se bude chtít žádosti zbavit, tzn. vyřídí svou část a posune ji dál. Zemědělec musí s nějakým předstihem vědět, kdy lze o co žádat a za jakých podmínek. Dále žadatel musí vědět, kdy nejpozději dostane v podstatě nárokové peníze, neboť to významně ovlivňuje ekonomiku jeho farmy a musí své podnikatelské kroky plánovat.  Viz například žadatelé o PUZČ či vyřízení některých žádosti o AEO trvalo mnoho měsíců.

Upozorňuje také na nerovnost podmínek – SZIF požaduje veškerá data a termíny, zemědělec však nemá od SZIF jistotu žádnou a přesto musí plnit podmínky opatření. Svaz marginálních oblastí toto uplatnil jako zásadní připomínku do novely zákony o SZIF, ale dodnes není nic vyřízeno.

SZIF: do 30.9. předloží přehled termínů k podávání žádostí o dotace na následující rok. Upozorňuje na skutečnost, že podmínky opatření se schvalují jen pár týdnů před jejich požadovaným spuštěním, SZIF by na přípravu administrace nově schváleného titulu nebo jeho změny potřeboval alespoň 3 měsíce. Jedná se celkem o 120 dotačních titulů, příprava administrace je náročná. Požaduje součinnost Mze jako dalšího partnera k jednání o těchto návrzích.
SZIF předá do 20.6.2008 emailem na ABK návrh termínů k vyjádření. Poté bude věc znovu projednána včetně návrhu způsobu zařazení těchto lhůt buď do zákona nebo do pokynů.  SZIF se přednostně zaměří zejména nejdůležitější dotační tituly: SAPS, TOP UP, AEO, LFA, PUZČ.

 
f)  Ověřování podpisů
SZIF: trvá jednoznačně na ověřování podpisů při podávání žádostí o dotace. Žadatelé mohou nechat ověřit podpis přímo pracovníkem SZIF.

ABK:  t.č. akceptuje možnost ověřování přímo na RO SZIF, nicméně problematiku nepovažuje za uspokojivě dořešenou a požadavek na ověření podpisu žádostí o dotace považuje nadále za absurdní.

 

g) potvrzování výpisů z el. bankovnictví
h) souhlas vlastníka pozemku
Obě problematiky byly již uspokojivě vyřešeny na předchozích jednáních ABK a SZIF – viz předchozí zápisy.

 

i) Přístup SZIF do externích registrů
ABK: požaduje nastavit IS SZIF tak, aby bylo možné získávat některá data o subjektech z jiných databází – tj. bez zátěže na občana.
SZIF: předložil tabulku s vývojem jednání u vstupu do databází u jednotlivých institucí. Záležitost je nyní intenzivně projednávána a technicky řešena.
Výsledky jednání k externím registrům budou předmětem příštích jednání ABK.
Zápis z jednání ABK bude zaslán na SZIF. 

 

7. schůze ABK se uskuteční ve středu 25.6.2008 od 10.00 hodin na Mze.

Skončeno ve 14.00 hodin
Zapsal:Ing. Jaroslav Šebek, 4.6.2008
Přílohy: dle textu