V poslední době se výrazně zvýšil zájem o využití různých typů trávicích enzymů ve výživě prasat za účelem zvýšení stravitelnosti živin.

Enzymy jsou biologicky aktivní proteiny, které štěpí specifické chemické vazby a umožňují lepší trávení a absorpci živin. Proteázy štěpí proteiny, lipázy tuky a karbohydrázy štěpí glycidy. Všechny uvedené enzymy mohou zlepšit trávení živin a zvýšit absorpci energie.

Účinnost komerčních enzymů a enzymatických směsí aplikovaných do krmiv pro prasata závisí především na tom, do jaké míry odpovídají specifickým chemickým vlastnostem krmných složek v krmivech.

U mladých prasat je vláknina považovaná za antinutriční faktor, který snižuje trávení živin, hlavně proteinu, aminokyselin a minerálních látek. Může také zvýšit rychlost vyprazdňování žaludku a tak ještě více snižovat absorpci živin.

V současnosti zvýšené využívání kukuřice pro výrobu etanolu přináší velké množství vedlejšího produktu, který má nízký obsah energie a vysoký obsah vlákniny a je určen pro aplikaci do krmných dávek hospodářských zvířat.

Prasata, na rozdíl od skotu, využívají vlákninu jako zdroj energie jen málo. Pro zvýšení energetické hodnoty vlákniny v krmivech pro prasata je  nutné použít účinné komerční enzymatické produkty. Ve srovnání s kukuřicí a sójovým šrotem, obsahují DDGS (obilní výpalky) velké množství vlákniny, které může hrát velkou roli ve snižování stravitelnosti sušiny krmné dávky.  Nahrazení kukuřice a sójového šrotu  25 % DDGS  v krmivu pro mladá prasata zvýší obsah dietetické vlákniny ze 14 na 19 %.

Přidávání dietetických enzymů do krmiv pro prasata za účelem zvýšení stravitelnosti živin se zkoumalo desetiletí.

Hlavní komerční enzymové výrobky byly určeny pro mladá prasata nebo drůbež – pro zvířata  s omezenou fermentační schopností tlustého střeva – a přidávaly se do krmiv obsahujících ječmen, oves, hrách, žito nebo pšenici. Jen několik studií hodnotilo jejich užití v kukuřičně sójové krmné dávce.

Nejběžnější enzymy rozkládající vlákninu, přidávané do krmiv pro prasata a drůbež jsou beta glukanáza, xylanáza a celulóza. Enzymy rozkládající vlákninu mohou působit několika způsoby:

• částečnou hydrolýzou rozpustné a nerozpustné vlákniny
• snížením viskozity tráveniny a lepší mikrobiální fermentací ve střevu, zvýšením  energetické hodnoty
• rozrušením buněčných stěn vlákniny a zvýšením dostupnosti obsahu pro trávení
• změnou v populaci a aktivitě střevní mikroflóry.

Studie ukázaly, že při aplikaci krmných dávek založených na pšenici a ječmeni mladým prasatům (hmotnost menší než  25 kg) je reakce na enzymy rozkládající neškrobnaté polysacharidy kladná a relativně stálá; zlepšuje se stravitelnost proteinu a energie a užitkovost.

U rostoucích a vykrmovaných prasat (s hmotností vyšší než 25 kg) výzkum ukázal na snižující se reakci zvířat na doplněk enzymu. Závěry několika studií uvádějí různé reakce na aplikaci enzymových přípravků – od nuly až po významné zvýšení stravitelnosti živin nebo růstu.

Bylo provedeno málo studií, které by hodnotily přídavek dietetických enzymů do krmných dávek založených na kukuřici.

Při aplikaci enzymů do kukuřičně sójové krmné dávky nebyl zjištěn významný vliv na stravitelnost proteinu a energie. V případě, že krmná dávka pro vykrmovaná prasata obsahovala 20 % pšenice nebo pšeničné krmné mouky nebo otrub, byl zaznamenaný příznivý vliv přídavku xylanázy na růst a konverzi krmiva.

Podle výzkumníků z JBS v Sheridanu zvýšil přídavek enzymu do krmiv s obsahem 30 % DDGS růst prasat v odchovu. Zda bude přídavek dietetického enzymu zvyšovat růst u vykrmovaných prasat krmených dávkou se zvýšenou hladinou kukuřičné vlákniny není známo.

Výzkum hodnotí vliv různých komerčních enzymových produktů na energetickou hodnotu krmiv s vysokým obsahem vlákniny a vedlejších kukuřičných produktů.

Aplikace exogenních enzymů pro rozklad nestravitelné dietetické vlákniny přináší různé výsledky pravděpodobně z těchto důvodů:

• různé obiloviny a vedlejší produkty mají různé složení a obsah dietetické vlákniny (substrát pro enzym). Kukuřice má mnohem nižší obsah vlákniny než ječmen a pšenice a proto reakce na doplněk enzymů do kukuřičně sójové dávky  je malá. V případě, že je kukuřičně sójová krmná dávka doplněna vedlejším produktem s vysokým obsahem vlákniny, zvyšuje se významně  potenciál pro reakci na účinný enzymatický zdroj
• potenciální reakce na přídavek enzymů bude větší u mladších prasat, protože jejich denní příjem energie a aminokyselin často limituje schopnost prasat realizovat potenciál pro přírůstek libové tkáně.

Obecně platí, že potenciální reakce na doplněk enzymu je největší u mladých prasat při užití krmných složek špatné kvality (s vysokým obsahem vlákniny).
Nat. Hog. Fmr., 53, 2008, č. 3, s. 18-19