V celosvětovém měřítku se datuje pěstování geneticky modifikovaných kulturních plodin rokem 1996 a celkový objem jejich ploch neustále narůstá. Modifikace genové výbavy rostlin byla nejprve cíleně zaměřena na vytvoření rezistence vůči herbicidům a škodlivému hmyzu, ale postupně se podařilo vytvořit i odrůdy s rozsáhlou škálou geneticky pozměněných znaků.
 
Nejvýznamnějšími GM plodinami jsou sójové boby, kukuřice, bavlna a řepka. V průběhu loňského roku došlo k nárůstu celkových osevních ploch o 12 na 114 milionu hektarů. Hlavní pěstitelskou zemí GM kultur jsou Spojené státy s 57,7 miliony hektarů, Argentina s 19,1 miliony hektarů, Brazílie s 15 miliony hektarů a Kanada se 7 miliony hektarů.
 
Osevní plochy GM kukuřice v uplynulém roce poklesly na 35 milionů hektarů, bavlny o 1,6 milionů na celkových 15 milionů hektarů. Osevní plochy GM řepky naopak vzrostly o 0,7 milionu hektarů, zatímco osevní plochy sójových bobů zůstaly na relativně stejné úrovni. GM sojové boby se podílejí na světové produkci ze 64 %, což představuje největší podíl ze všech kulturních plodin. V Argentině a Spojených státech se prakticky pěstují již jen GM odrůdy sójových bobů. V Brazílii v uplynulém roce činil podíl GM sójových bobů již celou třetinu osevních ploch.
 
GM řepka se pěstuje v Kanadě od roku 1996 a v roce 2007 tvořil její podíl z celkové výměry 5,8 milionu hektarů osetých ploch celé tři čtvrtiny. GM řepka se kromě toho pěstuje také ve Spojených státech a nejnověji také v Austrálii. V Evropské unii nejsou povoleny žádné odrůdy GM řepky.
 
Naproti tomu má v EU již svoji tradici kultivace GM kukuřice. Poprvé byly osety plochy geneticky modifikovanou kukuřicí ve Španělsku v roce 1997.  V uplynulém roce se zde vypěstovala na 75 150 hektarech. Kromě toho se GM porosty kukuřice nacházejí také ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, v Česku a na Slovensku. Celkem se jedná o výměru 110 000 hektarů GM kukuřice.
 
 
Anbau von transgenen Kulturpflanzen wächst, [2008-05-06],
www.animal.health-online.de