KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Cílené krmení březích a kojících prasnic

27/05/08

Zdroj: ÚZPI

Nedostatky ve výživě březích prasnic mají negativní následky nejenom na užitkovost prasnice v souvislosti se stávajícím vrhem, ale ovlivňují i její reprodukční schopnosti v dalším období.

Pro dosažení dobrého zdravotního stavu a vysoké užitkovosti je nutné v každé fázi reprodukčního cyklu prasnic plně pokrýt jejich nároky na energii a živiny. V rámci kongresu BPT přednesla Dr. Kirsten Stemme z kliniky přežvýkavců univerzity v Berlíně referát zaměřený na nejvýznamnější body jak tohoto stavu dosáhnout. Během rané fáze březosti je bezpodmínečně nutné zabránit přezásobení plemenic energií, protože jinak hrozí nebezpečí ztučnění porodních cest a markantně se zvyšuje podíl těžkých porodů. Také dochází k negativnímu ovlivnění mléčnosti prasnic.
 
Protože plody vykazují velký nárůst hmotnosti především v poslední třetině březosti, je nutné k tomuto časovému úseku směřovat adekvátní přísun živin pro vysokobřezí prasnice. Kojícím prasnicím je třeba podávat krmiva ad libitum, čemuž by ale mělo předcházet období pomalého rozkrmování. Chyby v zásobování organismu prasnic v tomto období reprodukčního cyklu se manifestují nejenom negativním ovlivněním růstu a vývoje selat, ale také negativními dopady na další březost a tím i užitkovost prasnic.
 
Prasnice s vysokou mléčností dosahují na vrcholu laktační křivky produkci mléka srovnatelnou s vysokoužitkovými kravami (přepočítáno na hmotnost). V případě, že v tomto citlivém období prasnice nedostanou krmivo dostatečně bohaté na energii, většinou u nich dojde k postupnému odbourávání tělesných rezerv. Velká ztráta hmotnosti během laktace vede i při vyrovnání poklesu hmotnosti během následující březosti k redukci množství tuku v organismu. Negativním následkem je tzv. syndrom slabých prasnic. Při velkém počtu selat není sice možné úplně zabránit ztrátě tělesné hmotnosti v období kojení, ale měla by být omezena na co nejnižší úroveň.
 
Během laktace by denní nabídka krmiva měla být vypočítána podle následující rovnice:
1 % tělesné hmotnosti prasnice plus 0,45 kilogramu na každé sele.
 
Z důvodu schopnosti prasnic přijmout jen omezené množství krmiva, je nutné, aby jim byla nabízena pouze krmiva s vysokým obsahem energie. Vedle zajištění dostatečného množství energie prasnicím je nutné také věnovat pozornost adekvátnímu množství lyzínu a dalších esenciálních aminokyselin.      
 
Fitte Sauen gezielter Fütterung. Primus, 2008, č. 3, s. 15

Zařazeno v Prasata, WELFARE