LONDÝN (ČTK) – Británie bude usilovat o změnu politiky biopaliv v Evropské unii, pokud zadané odborné zhodnocení ukáže, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravin a poškozuje životní prostředí. Prohlásil to dnes britský premiér Gordon Brown před schůzkou s rozvojovými experty a zástupci farmářů a maloobchodníků; tématem setkání je první globální potravinová krize od druhé světové války, která vznikla v důsledku prudkého růstu světových cen zemědělských plodin.

Prudký růst cen potravin označil Brown za hrozbu stejně velkou, jako je nynější globální úvěrová krize. Potravinová krize by mohla v rozvojovém světě zvrátit pokrok dosažený v posledních letech a vystavit miliony lidí extrémní nouzi a hladu, uvedl premiér před schůzkou s ředitelkou Světového potravinového programu (WFP) OSN Josette Sheeranovou a dalšími činiteli.

Britská vláda v únoru zadala expertům vypracovat zhodnocení ekologických a ekonomických dopadů produkce biopaliv. "Jestliže toto hodnocení ukáže, že musíme naše přístupy změnit, budeme prosazovat změnu v biopalivových cílech EU," řekl Brown.

EU má vytyčen cíl zajišťovat do roku 2020 deset procent spotřeby pohonných hmot biopalivy a přes rostoucí kritiku od něj zatím nehodlá upustit. Biopaliva měla přispět k omezování emisí skleníkových plynů a snížit závislost na dovozech ropy, vědecké studie z poslední doby však zjišťují, že paliva vyráběná ze zemědělských plodin k těmto cílům praktiky nijak nepřispívají; navíc jsou kritizována za to, že jejich produkce v tropech zvyšuje odlesňování a celkově ubírá zemědělskou půdu potravinám, čímž přispívá k prudkému růstu cen potravin za poslední rok. Nárůst cen vedl letos k sociálním nepokojům v řadě chudých zemí světa.

WFP označil nynější potravinovou krizi za "tiché cunami", které ohrožuje po celém světě 100 milionů lidí. "Toto je nová tvář hladu – miliony lidí, kteří ještě před šesti měsíci hladem ohroženi nebyli, nyní ohroženi jsou," řekla Sheeranová před schůzkou s Brownem. Podle ní tato situace volá po rozsáhlém zásahu světového společenství, jak formou nouzové pomoci, tak dlouhodobějšími způsoby řešení.

Sheereanová poté vyzvala vlády vyspělých zemí světa, aby nabídly chudým zemím nouzovou finanční pomoc, která by kompenzovala růst nákladů na dovoz potravin. "Potřebujeme veškerou pomoc, jakou mohou poskytnout ty vlády světa, které si to mohou dovolit," řekla šéfka WFP na tiskové konferenci po schůzce. Upozornila však, že i přes zvýšený přísun financí budou letos programy potravinové pomoci bolestně zasaženy; WFP již musel například omezit programy školního stravování v Keni a Kambodži.

Sheeranová uvedla, že její fond potřebuje pro nejbližší dobu asi 500 milionů dolarů (osm miliard korun) a z toho již získal 300 milionů. Británie dnes slíbila uvolnit okamžitě 60 milionů dolarů a Evropská komise poskytne na potravinovou pomoc chudým zemím dalších více než 117 milionů eur (186 milionů dolarů), navíc ke 160 milionům eur uvolněným v březnu, sdělil dnes komisař Louis Michel.

V dlouhodobějším horizontu by vlády rozvojových zemí, zejména Afriky, měly věnovat na podporu potravinové produkce nejméně deset procent svých rozpočtů, doporučila Sheeranová.

Brown vyzval k posílení výzkumu plodinových odrůd s vyššími výnosy, které dokážou vydržet horší klimatické podmínky; podle něj musí v rozvojových zemích dojít k další zemědělské revoluci, podobné "zelené revoluci", která v 60. a 70. letech zajistila dostatek potravin v zemích jako Mexiko a Indie. Za potřebnou označil rovněž globální dohodu na liberalizaci trhů a omezení zemědělských subvencí v bohatém světě.