Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR se setkání zúčastnili předseda zemědělského výboru Jiří Papež, místopředsedové výboru Pavel Kováčik, Zdeněk Mach a Ladislav Skopal, za pořádající senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Jan Hajda a místopředseda výboru Josef Vaculík, který byl současně garantem celého setkání a řídil hlavní část pracovního jednání.

Nejlepší péčí o krajinu je práce sedláků

S velkým zájmem se setkalo úvodní vystoupení prvního místopředsedy Senátu Petra Pitharta, který ocenil význam akce jako nového významného prvku při ovlivňování celoevropské politiky, kdy význam národních parlamentů v oblasti tvorby evropské legislativy vzroste ratifikací Lisabonské smlouvy. Zdůraznil také nutnost zajištění takových podmínek pro život na venkově, aby evropský venkov i v nových členských státech EU nebyl pouze chudým příbuzným bohatých městských oblastí a aby lidé na venkově žili a hospodařili bez pocitu, že jsou de facto odepsáni jako oběť dogmaticky liberalizovaného světového trhu s potravinami. Vyjádřil svůj osobní názor, že tou nejlepší péčí o krajinu, na které nám mimořádně záleží, je rozumné hospodaření zemědělců a sedláků, nikoli vytváření skanzenů.

Sektorové priority

Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič seznámil přítomné se svou představou budoucího předsednictví České republiky v Radě EU v prvním pololetí roku 2009. Probíhá upřesňování sektorových priorit, jejichž poslední verze byla dne 11. února 2008 schválena na jednání výboru pro EU na vládní úrovni. Sektorovou prioritou v oblasti zemědělství je revize rozpočtu společné zemědělské politiky, budoucí podoba přímých plateb, rozvoj venkova a vymezení méně příznivých oblastí a politika kvality zemědělských produktů a potravin.

Ztráta soběstačnosti

Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR a místopředseda evropského sdružení zemědělců COPA, zdůraznil problematiku ztráty soběstačnosti v některých tradičních komoditách českého zemědělství, zejména cukru, masa, vajec a mléčných výrobků. Jako příklad uvedl produkci vepřového masa, ve které jsme bývali soběstační. Po vstupu České republiky do EU narostl dovoz vepřového téměř na pětinásobek, přičemž reciproční nárůst vývozu se nekonal, což mělo za následek nárůst záporného salda agrárního obchodu na 1,1 miliardy eur. Dále Jan Veleba připomněl, že po žních v roce 2007  zmizely z Evropy přebytky potravin, prudce vzrostly ceny hlavních komodit rostlinné produkce a mléka. Přišel čas poptávky po potravinách a čas nových příležitostí pro výrobu, nikoli její útlum. Situace, které by neměly využít jenom země staré patnáctky, ale na kterou by měli pružně reagovat  také noví členové EU.

Výsledkem několikahodinové diskuse, která byla zaměřena na problematiku zemědělství v jednotlivých zemích po vstupu do EU a na přípravu změn společné zemědělské politiky, bylo přijetí společného prohlášení účastníků setkání, které vysoce hodnotí pozitivní přístup Evropské komise k připomínkám jednotlivých členských států EU, včetně nových členských zemí v oblasti reformy společné organizace trhu s vínem a kvalitu dosaženého kompromisu v této oblasti.

Sjednocení systému podpor

Za velmi důležitý lze považovat zejména požadavek na zabezpečení strategické míry soběstačnosti produkce základních potravin v  Evropské unii, požadavek na podporu energeticky využitelných plodin na zbytkovém potenciálu zemědělského půdního fondu se zaměřením na méně úrodné půdy tak, aby byla omezena konkurence mezi sektorem orientovaným na produkci potravin a sektorem orientovaným na bioenergetiku.

Účastníci prosazují sjednocení systému podpor pro všechny členské státy EU-27 po roce 2013 s preferencí systému podobně nenáročného, jako jsou přímé platby formou jednotné platby na plochu. V oblasti modulace, tedy převodu části prostředků z oblasti přímých plateb do podpory venkova, dávají přednost dobrovolné volbě každého členského státu, přičemž přesouvané částky by měly být v jednotlivých státech srovnatelné, aby se nenarušily rovné konkurenční podmínky pro zemědělce v některých členských státech, a navrhují zavést modulaci pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost a modulovat veškeré částky přímých plateb. Zástupci zemědělských výborů se jednoznačně shodli na potřebě snížení byrokracie v oblasti kontrol, včetně zjednodušení systému.

Dopady změn společné zemědělské politiky by měly být rovnoměrně a spravedlivě rozloženy mezi všechny členské země tak, aby v konečném důsledku bylo dosaženo odstranění všech historicky daných rozdílů a bariér. Přítomní se shodli i na požadavku rozšíření LFA o oblasti, kterých se dotýkají současné klimatické změny, například sucho.

V zájmu zachování trvalé udržitelnosti konkurenceschopného evropského zemědělství požadují zvýšit ochranu zemědělského půdního fondu jak z hlediska kvalitativní degradace, tak plošného úbytku, a navrhují přijmout účinná opatření pro zlepšení hospodaření s vodou v krajině, přičemž základní rámec ochrany bude definován na úrovni unijních předpisů.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že tato setkání jsou velmi užitečná a hlavně potřebná pro prosazení potřebných zájmů jednotlivých států. Bez vzájemné spolupráce a získání spojenců nelze vyjednat potřebné změny a ovlivnit tak žádoucím způsobem budoucí politiku Evropské unie.

Josef Vaculík, Místopředseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR