KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Vyhledávání a uznávání původů narozených telat

08/04/08

Zdroj: SCHČSS

Počínaje zpracováním kontroly užitkovosti ze dne 27. 3. 2008 se pro zjištění původů právě narozených telat ohlášených v kontrole užitkovosti využívá nejen záznamů o provedených inseminacích a ET, ale i hlášení o působnosti býků v přirozené plemenitbě.

Jedná se o hlášení zasílaná chovateli pro potřeby celostátního systému ústřední evidence skotu.

V souvislosti s využitím této evidence o přirozené plemenitbě došlo k menším úpravám celé metodiky v zájmu zvýšení pravděpodobnosti nalezení otce telete.

V záznamech o inseminacích a ET se vyhledává poslední zabřeznutí matky (respektive příjemkyně) před více než 6 měsíci od narození hlášeného telete. Spočte se délka březosti matky od poslední provedené inseminace (popřípadě reinseminace) do data narození telete. Současně se zjišťuje zda matka telete je registrována v tomto období v přirozené plemenitbě. Pokud je nalezen záznam matky telete v přirozené plemenitbě, ověří se zda je pravděpodobné, že právě hlášené tele pochází z této přirozené plemenitby. Jako pravděpodobný původ telete z přirozené plemenitby je klasifikována skutečnost, kdy matka telete je chována s příslušným býkem v období 295 až 275 dnů před narozením telete, postačuje společné ustájení matky s býkem i jen na jediný den v tomto časovém intervalu. Pokud je v tomto časovém intervalu matka současně inseminována, a to spermatem jiného býka, pak není původ telete uznán z důvodu duplicitnosti býka. Pokud v tomto časovém intervalu není žádná inseminace nalezena, je uznán původ telete z přirozené plemenitby.

V rámci vyhledávání posledního zabřeznutí matky po inseminaci jsou uplatněny ještě dále popsané výjimky. Pokud jsou u matky telete nalezeny registrované inseminace (ET), ale u žádné z nich není registrováno zabřeznutí, je za inseminaci, po které matka zabřezla považována poslední registrovaná inseminace, pokud ovšem byla provedena před více než 6 měsíci. Pokud je poslední registrované zabřeznutí před více než 500 dny od tohoto porodu, je opět za inseminaci, po které matka zabřezla považována poslední registrovaná inseminace, pokud byla provedena před více než 6 měsíci.

Pokud je před inseminací (reinseminací), která je považována za zabřeznutí provedena jiná inseminace, případně více jiných inseminací, ale stále jen spermatem stejného býka, je určena možná délka březosti v rozpětí od porodu do poslední provedené inseminace tímto býkem až do první provedené inseminace tímto býkem v tomto cyklu. Tímto způsobem je vylučováno neuznání původu z důvodu provedení inseminace tzv. „přes tele“ (za předpokladu použití spermatu téhož býka). Pro konečné uznání původu telete po inseminaci pak musí délka březosti splňovat dále uvedené časové rozpětí v závislosti na určeném plemeni narozeného telete.

Pro české strakaté se vyžaduje délka březosti v rozmezí 269-310 dnů, pro dojná plemena v rozpětí 260-303 dnů, pro křížence českého strakatého plemene s dojným plemenem se vyžaduje splnění rozpětí 263-307 dnů a pro masná plemena a jejich křížence pak 263-310 dnů.

Uvedená rozpětí jsou platná při narození jedináčků. Při narození dvojčat nebo více jedinců se uvedené hranice vyžadované délky březosti snižují o 6 dnů.

Zařazeno v Skot, WELFARE