Odhad každého z aktérů byl na růst ceny jiný,ale ani jeden ze šesti z nich nepotvrdil, že by u cen masa měly zůstat ceny na dosavadní úrovni nebo dokonce klesnout.. Přitom není ani třeba tak zvaně „věštit z křišťálové koule“, jak se občas objevují populistická slova na dané téma v tisku. Stačí totiž fakta z domova i ze světa a k tomu trochu popřemýšlet.

Celosvětové zásoby obilí na minimu

Vliv na to má nejen růst cen obilí , kdy se během roku zdražila pšenice až na trojnásobek. Celosvětové zásoby obilí se nacházejí na úrovni třicetiletého  minima, zásoby v USA jsou dokonce na šedesáti ročním minimu a podle analytiků ze společnosti Colosseum konkrétně pšenice až těsně před Velikonocemi zaznamenala mírní sestup z výšin své ceny a to díky dešťům v Austrálii a příslibu dobré letošní úrody. Drahá ale zůstává i nadále, stejně jako další krmná plodina kukuřice. „Růst její ceny na Chicago Board of Trade  provázely dohady, že by mohlo kvůli dešťům a rozmočení půdy v USA dojít k opoždění setí kukuřice,“ říká analytik Petr Čermák z Colossea. A to samozřejmě má vliv na odhad vyšších cen i v tomto roce. Stejné tendence, udržet  vysokou hladinu cen krmných  plodin konstatuje  i generální sekretář brněnské Plodinové burzy Karel Zezula. Krmiva budou tedy dál výrazně ovlivňovat růst cen masa.“Po vepřovém mase  je třeba počítat s růstem cen i u drůbežího masa,“ dodává Veleba.

Pavel Krejčík z Národního odbytového družstva uvádí, že nejvíce ohrožené jsou velkokapacitní chovy specializované na výkrm prasat. Ty přitom podle něj produkují 40 až 50 procent celkového objemu vepřového masa v České republice. "Jejich ukončení činnosti by skončilo skutečně katastrofou", dodal Krejčík. Zatímco v současné situaci lze předpokládat nárůst ceny vepřového v řádu zhruba dvaceti procent, v případě likvidace české konkurence by to podle Krejčíka bylo mnohem vyšší. Opět je vysvětlení nasnadě. V Polsku, jak nedávno potvrdili zahraniční analytici hraje při tvorbě ceny vepřového nezanedbatelná skutečnost, polským farmářům ročně stát vyplácí na sociálních dávkách přes sto miliard korun, to si samozřejmě  potom tamní chovatelé mohou nepřímo odečíst z nákladů při  tvorbě ceny.

Výkonnost českých zemědělců  je v sedmadvacítce  na lepším středu

Lehce lze také vyvrátit špatné údaje  o výkonnosti českých zemědělců, kteří tak rádi používají jejich kritici. Podle  seriozních zahraničních údajů Pig International, jen dánští farmáři dokázali ve srovnání s německými, rakouskými , britskými ale i českými farmáři vykrmit prase levněji. V roce 2006 dokonce nákladová farmářská cena byla v Dánsku na úrovni 1,32 eura za kilogram, zatímco v Německu a Velké Británii za 1,55 eura a v ČR za 1,53 eura. Letos v lednu  je již po velkém vzestupu cen krmiv farmářská cena v Dánsku 1,72 eura v Německu dokonce 1,.86 eura a v ČR 1,82 eura. I v přehledných tabulkách mnichovské burzy bývá ČR v cenách u masa  zhruba ve středu, zatímco nejvyšší cena se většinou nachází v Belgii a Španělsku a trvale nejnižší v Dánsku. Není tedy pravdou, že by čeští zemědělci produkovali dráž než jejich němečtí nebo  rakouští kolegové, pravda je opačná.“Pro okolní trhy je výhodnější prodat přebytky levněji na našem trhu o velikosti zhruba 10 milionů obyvatel a udržet na svém vlastním trhu se 40-80 miliony obyvatel vyšší cenu ,než za jakou vyvážejí,“ vysvětlil generální ředitel Kosteleckých uzenin a.s. Jan Stoklasa proč i za těchto okolností někdy třeba z Rakouska nebo Německa jde do ČR levnější maso, než za kolik se prodává od tuzemských zemědělců. Ti přitom stále na každém praseti prodělávají v průměru tisíc korun.

Uvolnění zásob mraženého masa nesníží jeho cenu

 Zástupce společnosti Agropol Food, jehož dceřinou společností je vodňanský drůbežářský závod Martin Vacek uvedl, že společnost jíž řídí byla koncem loňského roku nucena uzavřít svoji výkrmnu prasat na jižní Moravě o zhruba 12 tisících kusech. Důvodem bylo právě to, že jejich výkupní cena nedokázala uhradit náklady na výkrm. Podobně podle něj budou postupovat i další dodavatelé.

Zpracovatelé na tom ale nejsou o nic víc lépe než zemědělci a i ti vidí růst cen masa na pultech jako nezbytnost. “Současná maloobchodní  úroveň ceny masa nedovoluje  vytvořit dostatečnou míru marží, která by  pokrývala náklady chovatelů, zpracovatelů a obchodních organizací,“ říká Jan Stoklasa. Jeho slova doplnil o další skutečnost  generální ředitel dalšího masokombinátu  z firmy Maso Planá Emil Kasper, který uvedl, že v Evropské unii je sice  hodně vepřového masa na zásobách v zamraženém stavu, počítá se až s 30 tisíci tunami(v ČR jsou to setiny tohoto množství), ani to však nebude mít vliv po uvolnění na trh nejen na snížení nebo stabilizaci ceny vepřového ,ale i on počítá s růstem.

Připočteme-li k tomu změnu stravovacích zvyklostí v Číně a Indii se zhruba 2,5 miliardami obyvatel a že část produkce obilovin, sóji a kukuřice pohltí lihovary  s produkcí biopaliv, je růst cen masa zřejmě neoddiskutovatelný a je jen otázkou času, kdy nastane.