Individuální ustájení telat po narození má dvě nesporné výhody – jednoduché provádění kontroly zvířat a redukci přenosu choroboplodných zárodků. Vysoké pracovní náklady na přípravu mléčného nápoje telatům ustájených v individuálních boxech redukují počet krmení na pouhé dvě dávky za den. Tato rutina omezuje množství mléčného nápoje na 5 až 6 litrů za den a vede k delším pauzám mezi dávkami krmiva (delší období hladu). V případě krmných automatů telata průměrně přijímají 8 litrů nápoje denně v 3 až 5 dávkách dle chuti.

Intenzivnější start spoří čas a přináší lepší užitkovost

Ad libitní příjem plnotučného mléka telaty byl v posledních letech často předmětem různých výzkumů. Podobně jako při pobytu telete u krávy postupně narůstá příjem mléka u telete až se ustálí na vysoké úrovni. Již v průběhu čtvrtého dne může dosahovat celková spotřeba mléčného nápoje 9 až 10 litrů v 5 až 10 dávkách v průběhu dne.

Analýza dvou kanadských a dvou izraelských studií ukázala, že přírůstky telat při krmení automatem byly vyšší o 50 % než tomu je v konvenčním odchovu telat. Příjem jadrných krmiv bylo v tomto případě sice nižší, ale v průběhu několika dní po odstavu se množství u telat obou skupin vyrovnalo. Náskok v užitkovosti z prvních týdnů zůstal patrný i v průběhu celého odchovu (tab. 1). Snížení věku při prvním otelení (VPO) je tak možné dosáhnout i bez nefyziologicky vysokých přírůstků v pozdějším období růstu. Kromě toho je možné prokázat také pozitivní efekt odchovu na výši mléčné užitkovosti na první laktaci (tab. 2). Ztráty zvířat z důvodu onemocnění byly ve skupině pokusných prvotelek o 10 % nižší.

Možnost úspory pracovního času, investic a MKN

Otázkou je, zda je možné využít přednosti krmných automatů již první den života telat. V tomto kontextu jsou předmětem diskuse následující body:

1. Prostřednictvím krmných automatů je možné zkrmit telatům celé množství směsného mleziva, na MKN je možné telata navykat velmi pomalu v průběhu delšího období. Výhodou je vysoká nutriční hodnota směsného kolostra a úspora MKN.
2. Na rozdíl od individuálního ustájení zajišťují chovatelské podmínky ve skupinách větší plochu na jedno tele a rychlejší vytvoření vzájemných sociálních interakcí.
3. Při investování do výstavby nové stáje pro telata je možné uspořit náklady na individuální ustájení. 
4. Je možné uspořit také náklady na pracovní sílu, protože náklady nutné na individuální ustájení telata zde odpadají (čištění, odkliz hnoje, napájení do věder, přemísťování telat).
5. Skupinové ustájení však vystavuje narozená telata riziku onemocnění a úhynu.
6. Kontrola a léčba telat ve skupině je spojena s vyšší pracností. 

Experiment na velké mléčné farmě

Odpověď na otázku, zda je možné již od prvního dne života telata odchovávat pomocí krmných automatů mělo poskytnout porovnávání užitkovosti telat ustájených individuálně a skupinově již od narození.

Pro hodnocení byly vybrány následující parametry:

• Vývoj živé hmotnosti,
• Ztráty telat,
• Morbidita a
• Náklady na léčby telat.

Denně bylo zadokumentována spotřeba mléčného nápoje. Experiment se uskutečnil na velké mléčné farmě s kapacitou 2000 dojnic s průměrným počtem pěti porodů denně. 163 telat bylo rozděleno do kontrolní (n=81) a pokusné skupiny (n=82).

Telata z pokusné skupiny byla bezprostředně po porodu umístěna do skupinového boxu a napájena kolostrem z lahve. Od druhého dne se již krmila z automatu výhradně okyseleným, nepasterizovaným směsným kolostrem (po dobu 3 dnů). Nejprve dosáhl příjem mléčného nápoje cca 8 litrů, během 4 dnů se ustálil na úrovni 9 litrů.

Telata kontrolní skupiny byla prvních 7 dnů ustájena ve VIB a krmena 2x denně dávkou směsného kolostra (3 l) z vědra s cucákem. Poté by la umístěna do skupinové ustájení a krmena automatem výlučně MKN v dávce okolo 8 litrů.
 

Lepší přírůstky, ale vyšší morbidita

První kontrolní vážení telat proběhlo ve 14 dnech věku a poté při odstavu. Přírůstky u telat pokusné skupiny byly vyšší, ale rozdíl nebyl signifikantní, stejně tomu bylo u procenta ztrát. V pokusné skupině byl zaznamenán vyšší počet nemocných telat, avšak ve skupině kontrolní bylo výrazně více případů následných onemocnění.

Podle očekávání se u telat nejčastěji vyskytovala průjmová onemocnění – v pokusné 60 % a v kontrolní skupině 48 % telat onemocnělo průjmem, což korespondovalo s obavami, které s sebou přináší skupinové ustájení, kde je větší šance přenosu nákazy. Na druhé straně v kontrolní skupině bylo zaznamenáno podstatně více případů onemocnění pupečníku, což se vysvětluje menší ustájovací plochou. 

V telat v pokusné skupině bylo nutné aplikovat více medikamentů, zejména ne na bázi antibiotik (živočišné uhlí), množství podaných antibiotických preparátů bylo v obou skupinách srovnatelné.

Vysoké riziko vzniku onemocnění v průběhu prvních 14 dnů je možné redukovat díky systému jednorázového naskladnění a vyskladnění, kvalitního čištění a dezinfekce, optimalizované hygieny a stájového klimatu. Kromě striktního dodržování všech těchto opatření doporučují experti také používat výhradně kolostrum pasterizované, také s ohledem na sanitaci paratuberkulózy. Aby se zabránilo pomnožení choroboplodných zárodků v zásobním tanku, je nutné mléko chladit nebo okyselit a také striktně dodržovat intervaly čištění a dezinfekce všech částí napájecího systému.
 

Větší přírůstek z litru nápoje

U pokusných telat byl prokázán mezi 3. až 6. dnem výrazný nárůst příjmu mléčného nápoje, poté však došlo k poklesu jeho příjmu, což bylo zřejmě spojeno s výskytem průjmových onemocnění. Třetím týdnem počínaje došlo jako i v jiných obdobných studiích k opětovnému nárůstu spotřeby nápoje.

V průměru konzumovala pokusná telata v průběhu prvních 14 dnů života o 9 l mléčného nápoje víc než telata kontrolní skupiny. Pozoruhodný je rozdíl v konverzi krmiva – v pokusné skupině bylo dosaženo přírůstku na litr mléčného nápoje ve výši 52 g, v kontrolní skupině to bylo pouhých 28 g. Kontrolní telata na kilogram přírůstku spotřebovala 21,4 litru oproti 36,0 litru mléčného nápoje. Důvodem výrazně lepší konverze krmiva v pokusné skupině by podle názorů odborníků mohl být kombinovaný efekt vyššího příjmu směsného kolostra v průběhu prvního týdne života, možnost kontinuálního příjmu nápoje, o něco delší období zkrmování směsného kolostra a intenzivní léčba nemocných telat.      
 

Úspora přináší ještě další rezervy

Delším zkrmováním směsného kolostra prostřednictvím krmných automatů je možné ušetřit v pokusné skupině 0,5 kg MKN na jedno tele. Tento potenciál úspory může být při zužitkování veškerého kolostra vyprodukovaného na farmě významně navýšen. Jalovičkám je možné směsné kolostrum zkrmovat po podobu 2 až 3 týdnů. Při spotřebě 8 litrů na den je možné tímto způsobem dosáhnout úspory cca 15 kg MKN na jedno tele.

Významné jsou úspory spojené s redukcí ustájovací plochy a investic do vybudování individuálního ustájení.

Navykací fáze na příjem nápoje z krmných automatů v průměru trvá pouze 2 dny a její délka není závislá na stáří telete. Mlezivo je telatům podáváno po narození z flašky ve speciálním odděleném boxu, který se zřizuje jako prevence proti vzájemnému vysávání telat. Flexibilní uspořádání boxu v rohu skupinového kotce usnadňuje separaci telat a přijímání nápoje z vědra s cucákem; takto je možné najednou krmit 2 až 3 telata a stejný systém je možné využít i k podávání dietních nebo elektrolytických nápojů.
 
Skupinové ustájení telat ihned po narození je velmi výhodné z hlediska ekonomického, je však nutné minimalizovat rizika spojená s vyšším výskytem choroboplodných zárodků a jejich vzájemného přenosu mezi telaty, je rovněž nutné zkrmované mléko pasterizovat.

MAIER, Constanze; STEINHÖFEL, Ilka. Gruppenhaltung ab erstem Lebenstag? Neue Landwirtschaft, 2008, č. 2, s. 54-58; http://www.agronavigator.cz/attachments/Kopie2.doc