KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory MZe ČR

Indie se stane rozhodujícím hráčem ve světovém obchodu s potravinami

02/04/08

Zdroj: ÚZPI

Silný ekonomický růst, zvýšení počtu obyvatel na 1,35 miliard a změna struktury spotřeby během dvou desetiletí učiní Indii hlavním hráčem na světových zemědělských trzích. Při předpokládané úrovni produkce bude nucena importovat pro uspokojení domácí poptávky obrovská množství potravin.

Silný ekonomický růst a změny struktury poptávky po potravinách pravděpodobně během dvou příštích desetiletí učiní Indii hlavním hráčem na světových zemědělských trzích. Jak významná bude tato role však závisí na tom, jak bude indická vláda schopná přizpůsobit obchodní a produkční politiku k uspokojení nezbytného růstu poptávky.

Toto je hlavní závěr vyplývající z poněkud mlhavé zprávy Evropské komise o budoucím vývoji indického zemědělského a potravinářského sektoru. V současné době je ve srovnání s ostatními hlavními hráči na světových trzích a vzhledem k velikosti Indie mezinárodní zemědělský obchod této země poměrně slabý. Zahraniční obchod s potravinami a zemědělskými výrobky byl dosud omezený, protože základním cílem zemědělské politiky indické vlády bylo dosažení soběstačnosti. Útvar Komise EU pro analýzu zemědělské obchodní politiky předpovídá, že tato politika indické vlády se pravděpodobně během dohledné budoucnosti radikálně změní.

Indická ekonomika se od roku 2003 zvyšovala ročním tempem o více než 8 %. V letech 2005 a 2006 rostl HDP o více než 9 %. Předpokládá se, že do roku 2015 se bude HDP zvyšovat ročně v průměru o 7 %. Současně s růstem ekonomiky se bude pravděpodobně zvyšovat také efektivní poptávka po potravinách.

Zpráva Evropské komise monitorující zemědělskou politiku * (Commission´s Monitoring Agriculture Policy – MAP) zdůrazňuje, že zemědělský sektor Indie učinil velký skok ve vývoji svého potenciálu. „Zelená revoluce“ na konci 20. století přispěla k masivnímu zvýšení produkce životně nezbytných obilovin a zavedení technologických inovací do zemědělské výroby. Samozřejmě však je nezbytné pokračování reforem a dalšího vývoje zemědělství, aby v bezprostřední budoucnosti bylo zajištěno uspokojení rostoucí poptávky početného a přibývajícího obyvatelstva po potravinách.

Zpráva MAP zdůrazňuje, že zemědělský a potravinářský sektor Indie je velký a různorodý. Znamená to, že dokonce malé změny struktury produkce nebo spotřeby budou mít značný vliv na světové zemědělské trhy.

Tyto obecné závěry však neukazují, jaké jsou protiklady uvnitř struktury indického zemědělského a potravinářského sektoru. Zatímco Indie zvyšuje svoje zemědělské exporty, obrovský počet lidí v této zemi dosud trpí podvýživou. Nyní více než třetina z 1,1 miliardy obyvatel Indie žije pod „hranicí bídy“ definované Světovou bankou. Rostoucí příjmy obyvatel však se musí projevit ve velkém růstu poptávky po potravinách.

Zpráva MAP vyzdvihuje potenciální význam této druhé nejlidnatější země světa ve světovém potravinovém systému. Hledá se odpověď na otázku: jak bude Indie kombinovat vývoj domácí produkce a import s uspokojením poptávky v situaci rostoucích příjmů, postupující urbanizace a změnou spotřebních zvyklostí (pravděpodobné zvýšení spotřeby bílkovin a dalších dnes pro běžné obyvatele Indie těžko dostupných potravin)? Na tuto životně důležitou a nepochybně složitou otázku dosud bohužel chybí adekvátní odpověď. Analýza těchto faktorů je obtížnější také proto, že všechny statistiky o produkci a spotřebě se uvádějí v penězích spíše než v objemových ukazatelích.

Jasnější odpověď poskytuje zpráva Mezinárodního výzkumného ústavu pro potravinovou politiku ** (International Food Policy Researche Institute – IFPRI), která se pokouší projektovat poptávku a nabídku potravin v Indii do roku 2020. Závěry této zprávy se shodují s názorem MAP, že Indie se může stát během dvou příštích dekád hlavním faktorem ve světovém obchodu s potravinami, protože domácí produkce pravděpodobně nepokryje rostoucí poptávku v prosperující ekonomice. Projekce ve studii IFPRI  vycházejí z předpokladu konzervativní míry ekonomického růstu 3,7 % spíše než ze současného průměrného růstu 7 %. Přesto by podle odhadu IFPRI poptávka po mase a vejcích mohla v roce 2020 činit 20 mil. t, což by byl čtyřnásobek proti 5 mil. t z roku 1993. To představuje významný růst denní spotřeby masa a vajec v přepočtu na obyvatele z 0,016 kg na 0,041 kg a mléka a mléčných produktů z 0,161 kg na 0,597 kg. IFPRI dále odhaduje, že poptávka po krmných obilovinách vzroste do roku 2020 na 50 mil. t, což je dvanáctinásobek proti roku 1993. Poptávka po všech obilovinách by roku 2020 dosáhla 296 mil. t, z toho 50 mil. t by připadalo na krmiva a 246 mil. t na potraviny. Při těchto projekcích by Indie měla podstatně velký deficit v obilovinách, který by musela krýt rozsáhlým dovozem.

 Domácí indická produkce zemědělských výrobků a potravin by se musela podstatně zvýšit, aby pokryla velkou část rostoucí poptávky, ale neexistují záruky, že se tak stane. IFPRI argumentuje, že s dosažitelným zvýšením výrobních faktorů na několika frontách – růstem spotřeby průmyslových hnojiv o 50 %, rozšířením zavlažovaných ploch, lepším využitím genetiky a techniky – by se produkce obilovin mohla do roku 2020 zvýšit na přibližně 260 mil. t. Při stejném scénáři, ale se zhoršením degradace půdy by produkce obilovin činila asi 242 mil. t. Při uvažované úrovni poptávky a produkce by pravděpodobně existoval nedostatek obilovin. Za předpokladu, že průměrný důchod na obyvatele poroste ročně o 3,7 %, se deficit bude pohybovat mezi 36 až 64 mil. t. Při růstu důchodu obyvatel o 6 % ročně by se deficit obilovin zvýšil na 115 až 142 mil. t. Dokonce i při mírném meziročním přírůstku důchodu 2 % by produkce nestačila k pokrytí domácí potřeby.
 
Mezinárodní zemědělští experti uznávají, že Indie má bohatou a rozsáhlou základnu pro výrobu zemědělských produktů, ale využití tohoto potenciálu brzdí nepříznivá struktura odvětví a nevhodná vládní politika. Přes poslední rozvoj ekonomiky dosud žije přes 70 % obyvatel Indie ve venkovských oblastech. Přibližně 60 % všech pracovních sil je zaměstnáno v zemědělství (na počátku devadesátých let to bylo 70 %). Současné procento pracovníků svázaných se zemědělstvím je podstatně vyšší než například v Číně (44 % v roce 2002) a v Brazílii (21 % v roce 2004).

Indie má velký výrobní potenciál ve výměře zemědělské půdy (v letech 2003-2005 asi 170 mil. ha orné půdy a půdy s víceletými porosty), ale na této půdě hospodaří obrovský počet převážně malovýrobních farem.

Podle údajů OECD byla na konci 90. let průměrná výměra zemědělského hospodářství asi 1,4 ha a tento průměr se kvůli přetrvávání dělitelnosti dědictví mezi mnoho potomků stále snižuje. 60 % zemědělců s výměrou méně než 1 ha půdy obhospodařuje asi 17 % celkové plochy zemědělské půdy. Středně velká zemědělská hospodářství nad 4 ha obhospodařují asi 40 % celkové výměry zemědělské půdy.

Podle analýzy USDA z roku 2004 *** brzdou rozvoje indického zemědělství je dosud nízká produktivita s velmi slabými hektarovými výnosy, jež jsou hluboko pod úrovní světového průměru. Ve zprávě se zdůrazňuje, že jsou potřebné velké privátní i veřejné investice do výkonnějších odrůd, zlepšení závlah a postupů ochrany rostlin.

Analytikové se všeobecně shodují, že politika nabídky potravin prováděná indickou vládou všeobecně narušovala trhy podporováním produkce obilovin pro export a hromaděním vládních zásob, zatímco jen málo přispěla ke zmírnění nedostatku potravin pro 300 milionů obyvatel plus pro lidi nacházející se pod hranicí bídy.

Vláda prováděla až do nedávné doby politiku subvencování potravin, kdy podporovala spíše výrobce než spotřebitele a vyžadovala roční výdaje 4,4 mld. USD, které se rovnaly asi 5 % všech výdajů státního rozpočtu. Navíc asi 11 mld. USD bankovního úvěru nebo zhruba 10 % celkového bankovního úvěru v zemi bylo využito na financování státních zásob a podporu exportu pšenice a rýže. Během období 2000-2003 vláda subvencovala exporty asi 3,1 mil. t pšenice a 3,9 mil. t rýže. Nedávný boom na světovém trhu umožnil indické vládě, aby vyprázdnila zásoby, prodala je za vyšší ceny a zkrátila produkční subvence pro zemědělský sektor.

Podle komentáře IFPRI dokončení reformního procesu s plnou liberalizací domácího trhu, zahraničního obchodu a zemědělského odvětví by vedlo ke zlepšení obchodních podmínek pro mnoho zemědělců a povzbudilo zvýšení produkce obilovin a živočišných výrobků. Takový růst by předpokládal využití značné části půdy chudé na vodní srážky.

Kombinace větších investic do výroby plus příznivější podmínky obchodu se zemědělskými produkty by přispěla do roku 2020 k dodatečné produkci 20-30 mil. t obilovin. S paralelním růstem produktivity živočišné výroby by projektovaný deficit potravin byl zvládnutelný.
 
Je jasné, že při pravděpodobném růstu indického obyvatelstva na 1,35 miliard do roku 2020 (přírůstek současného počtu obyvatel o 23 %) a zvýšení důchodů významné části obyvatel spojené s náročnějšími požadavky na stravování by se v Indii zvyšovala potenciální poptávka po potravinách a jadrných krmivech. Mnohem méně jasné je, odkud se bude čerpat zvýšená nabídka. Určitě bude indická vláda usilovat o větší soběstačnost. Avšak vzhledem k limitům růstu domácí produkce lze předpokládat, že se musí podstatně zvýšit indický import potravin.

Zařazeno v Aktuality