Včelím morem – varoázou je napadnuta řada včelstev v jižních Čechách. Příčina asi hlavně kví za dvěma po sobě jdoucími teplými zimami. Ochranná opatření musela vydat Krajská veterinární správa na Strakonicku a na Písecku. Byla vymezena pětikilometrová ochranná pásma kolem ohnisek, jedno sahá až do sousedního táborského okresu. Řešení u postiženého včelstva je prakticky jen jedno, spálit ho.

V oblasti na dobu jednoho roku jsou také zakázány přesuny včelstev. Pohroma pro včelaře se netýká jen Jihočeského kraje, zasaženo je i ke stovce včelstev na Teplicku. Ještě s horší situací zapásí za naší hranicí Bavorsko. Tam vyhynula dokonce celá třetina populace včel. S podobnými problémy se potýkají i "za velkou louží" v USA.

A pro nevčelaře, co je to ta obávaná varoáza? Parazitní onemocnění plodu a dospělé včely medonosné. Parazitem je nepatrný tvor, roztoč. Byl objeven v roce 1944 na včele indické, na níž parazituje odjakživa. Ta mu dokázala odolat bez škodlivých následků. Jakmile však vinou civilizačních prostředků došlo ke kontaktu mezi včelou indickou a včelou medonosnou, nastala katastrofa. Tito roztoči jsou vybaveni přísavkami, které umožňují přidržovat se stěn buněk, či obrvení dospělých včel. Roztoče, přesněji oplozené samičky, přinášejí do úlu nejčastěji trubci. Ti jsou i nejvíce napadáni a roznášejí pak roztoče při zalétávání do cizích včelstev (včely jim nebrání vstupu do úlu). Na plástech s plodem přežívá roztoč až 40 dnů, na uhynulých včelstvech až 16 dnů až 17 dnů. Vývojová stadia i samičky roztoče se živí včelí hemolymfou, krví včel. První příznaky varoázy zjistíme z chování včel obvykle po dvou či třech letech po napadnutí včelstva. Na česně lze zpozorovat, jak zdravé včely vynášejí před úl postižené včely s různými vývojovými poruchami.