KIS Ústecký kraj
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Ústeckého kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Priority agrární komory

26/03/08

Zdroj: AK ČR

Na XV. sněmu Agrární komory ČR hovořil její prezident Jan Veleba o tom, co se v agrárním sektoru a v činnosti komory událo od 10. března 2005, kdy nastoupil do funkce prezidenta, do 13. března 2008, kdy jeho první funkční období končí. Vysvětlil také, jaké úkoly komoru čekají do roku 2011, kdy je další funkční období nového vedení.

Po volbách, kdy Jan Veleba získal v tajném hlasování z 252 platných hlasů plných 248, bude stát po další tři roky v čele komory.

Prezident komory Jan Veleba spolu s novými viceprezidenty Ing. Bohumilem Beladou a Ing. Jindřichem Šnejdrlou chtějí především zpracovat koncepci českého zemědělství, která bude počítat s novými podmínkami. Ing. Bohumil Belada je marketingovým ředitelem Farmtec Tábor a Ing. Jindřich Šnejdrla působí ve firmě Argotech, spol.s r. o., Poličná ,Valašské Meziříčí.

Jednání o letošním rozpočtu

Již v minulém období se velká část kapacity komory soustřeďovala na přípravu Plánu rozvoje venkova na období 2007 – 2013 podporovaného z Evropského agrárního fondu pro rozvoj venkova, včetně diskusních seminářů, přípravě jednotlivých opatření i rozdělení finančních prostředků do jednotlivých os a uvnitř os.

„Jednání o zemědělském rozpočtu na rok 2008 jsme vedli již od srpna minulého roku. Přes všechna jednání je schválený rozpočet na tento rok 2008 u národních dotací nižší než v roce 2007. Původní návrh MZe na krácení dorovnání doplňkových národních plateb top-up o 571 milionů korun, byl po našem tlaku stažen, a zůstala původní loňská výše 7,2 miliardy korun. To však neodpovídá plně možnosti v přístupové smlouvě a podpora dosahuje 77,16 % z 80 % možných ve srovnání s EU-15. Dosáhli jsme však toho, že usnesení zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zavázalo ministra zemědělství k možnému plnému dorovnání,“ uvedl Jan Veleba.

Navýšení národních dotací

Dále se jedná o navýšení národních dotací, které jsou nižší o 340 milionů korun proti roku 2007. Zemědělský výbor doporučil navýšení o 210 milionů korun, ministr financí sdělil připravenost k navýšení národních dotací o 130 milionů korun a ke změně účelu dotací ve výši 100 milionů korun na společnou organizaci trhu. Vláda zvýšení o 210 milionů korun schválila. Kromě toho byly schváleny finance na podporu výrobků označovaných Klasa a vodní hospodářství. „Výrazně jsme v loňském roce pokročili v propagaci českých potravin – je to nezbytná podmínka odbytu i prvotních zemědělských produktů a abychom vůbec mohli vyrábět. Po vyhodnocení prvé letákové akce jsme se rozhodli pro další masovou distribuci letáků v počtu 500 tisíc kusů. Do této akce, která se odehrála v posledních měsících, byla zapojena jak Potravinářská komora ČR, tak i Hospodářská komora ČR. Propagace probíhala i v podobě tiskových konferencí, ve čtvrtletních informačních novinách komory. Naši zástupci také pracují v Odborné radě pro udělování značky Klasa a také v hodnotitelské komisi. Celou akci po sněmu vyhodnotíme a dohodneme další postup,“ řekl přítomným Veleba.

Postoj k chování řetězců je stejný

„Pokoušeli jsme se o další novelu zákona o hospodářské soutěži, která by vymezila chování obchodních řetězců a zamezila zneužívání jejich tržní síly ke stlačování cen pod výrobní náklady s důsledky na složení a kvalitu výrobků. Nakonec Potravinářská komora ČR vypracovala návrh speciálního zákona o významné tržní síle. Tržní síla, která by podléhala detailní kontrole Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, by byla vymezena objemem ročního obratu nižším, než je potřebný podíl na trhu pro dosažení dominance. Druhým ustanovením má být kodex chování obchodního řetězce, který by schvaloval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a potom kontroloval jeho plnění. Takovou zákonnou normu plně podporujeme a pokud bude třeba, pomůžeme lobbovat u poslanců,“ uvedl ve svém vystoupení Veleba..
 
Kompenzační platby za cukrovku

„Minulý XIV. sněm ve svém usnesení požádal ministra zemědělství, aby vyhověl návrhu Agrární komory ČR a stanovil výši kompenzačních plateb za cukrovku pěstitelům cukrovky v plné výši. Pro rok 2007 ministerstvo náš požadavek odmítlo s tím, že návrh již zaslalo ke schválení Evropské komisi, pro rok 2008 náš návrh znovu posoudí. Nestalo se tak ani přes naše přesvědčování a naléhání. Pro rok 2007 bylo pěstitelům cukrovky přiznáno 71,4 % a pro letošní rok 85 %. Zbývající platby byly rozpuštěny do plateb na plochu SAPS. Stalo se tak i přes náš protest zaslaný příslušnému generálnímu ředitelství Evropské komise.

Generální ředitel sdělil, že zkrácení plateb pěstitelům cukrovky je v souladu s evropským právem.

Ministr zemědělství tak rozhodl proti usnesení našeho sněmu a proti požadavku většiny zemědělců. Převzal tak plnou odpovědnost za další omezení pěstování cukrovky a omezení využívání vybudovaných zpracovatelských kapacit,“ sdělil na sněmu Veleba.
Vytvoření rizikového fondu je nutné

„Intenzivně jsme se zabývali také řešením důsledků suchého počasí. Protokolárně byly sepsány škody v nejpostiženějších podnicích na výměře více než 300 tisíc hektarů. Kromě běžných, léta používaných odkladů splátek státního zemědělského majetku, popřípadě úročených odkladů plateb daní, ministerstvo zemědělství odmítlo, byť jen částečnou kompenzaci, nejpostiženějším podnikům. Odmítlo i bodové zvýhodnění investic do zemědělského majetku podporovaných v rámci opatření Plánu rozvoje venkova. Toto řešení však budeme prosazovat.

Zaměřili jsme se také na systémové řešení vytvořením rizikového fondu na národní nebo evropské úrovni. Jednání na obou úrovních probíhají, přičemž rozhodující bude, jaké závěry v tomto směru vzejdou ze „zdravotní prohlídky“ společné zemědělské politiky,“ řekl prezident na sněmu.

Novela zákona o prodeji státní půdy

„Spolu s členským Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů jsme usilovali o novelu zákona č. 95 z roku 1999, o prodeji státní půdy tak, aby si ji mohli koupit ti, kteří na ní hospodaří, a ne spekulanti, jak se v hojné míře děje. Návrh také sleduje, aby tito podnikatelé neztratili schopnost splácet privatizovaný majetek.

Vedle toho požadujeme řadu dalších úprav. Po více než ročních jednáních byla v rozporu s našimi požadavky přijata pouze takzvaná malá novela, která pouze zavedla institut kaucí pro kupující. Do značné míry se jednalo o mediální záležitost a postavení dosavadních hospodářů na této půdě, postavení nájemců se tak dále zhoršilo. Proto jsme spolu s členským Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, Zemědělským svazem ČR a Agrární unií ČR na podporu přijetí našich požadavků uspořádali petici, kterou podepsalo 6080 osob. Naše požadavky spolu s podpisy odevzdáme k dalšímu jednání v souladu s petičním právem,“ vysvětlil Veleba.
 
Stanovisko k transformačnímu zákonu

„Naše stanovisko je jednoznačné. Po více než patnácti letech měnit pravidla vypořádání stanovená špatným zákonem, poškozujícím povinné i oprávněné osoby, je nemožné. Transformační zákon neměl srovnatelné paralely, žádné z bývalých východních zemí. Návrh může přinést znejistění v českém podnikatelském prostředí a vyvolat mnoho nových soudních sporů. Řešení skutečných křivd však nedává.

Navrhujeme toto řešení. Ponechme v zákonném rámci dokončení vypořádání u existujících povinných osob, a to již v dohledné době. Pokud došlo někde k porušení zákona, řešme tato porušení podle stávajících platných zákonů, které to umožňují. Pokud je třeba napravit chyby státu, který umožnil vznik nenástupnických podniků, musí i stát vyrovnat oprávněné osoby. Jedině tak se vyřeší současná situace bez narušení stabilizace výroby a venkova,“ konstatoval Veleba.
 
Pracovní síly a agrární školství

České zemědělství se dostalo do situace, kdy není schopno reprodukovat pracovní sílu a řídicí managament, jeho populace rychle stárne. Nadále není únosné, aby zemědělské univerzity vyprodukovaly ročně pouze několik desítek provozních techniků (například zootechniků a agronomů), není únosné, aby střední školství vyprodukovalo ročně jenom několik stovek absolventů, kteří skončí v zemědělství. „V této oblasti vidím největší problém českého zemědělství pro nejbližší léta a přišla doba, abychom konkrétně řekli, co uděláme pro změnu tohoto stavu. Sebelepší technologie bez kvalitní pracovní síly a kvalitního řízení nemohou přinést úspěch,“ uvedl Veleba.