„Před vstupem do Evropské unie, v roce 2003, se dovezlo do České republiky za 1,3 miliardy korun vepřového masa. V roce 2007 se dovezlo do ČR už za 6,7 miliardy korun vepřového masa, což je v přepočtu 129 695 tun. Přitom největší položku dovozu, v celním sazebníku označenou kódem 02031955, tvořilo maso z vepřů chlazené v objemu za 2,196 miliardy korun, v přepočtu na váhu to bylo 35.209 tun. Dále to bylo maso vykostěné, v celním sazebníku pod číslem 02032955, s objemem za 1,088 miliardy korun a v množství 23 915 tun. Když rozklíčujeme obě čísla celního sazebníku, zjistíme, že šlo podle jejich definice o neidentifikovatelné odřezky jatečného těla vzniklé při zpracování ostatních kvalitnějších partií, tedy o laloky, kůže, sádlo, tlamy, cáry masa a další, víceméně masný odpad. Podíl položek méně hodnotného masa, „masného odpadu“, na dovozu vepřového masa nebyl přitom zanedbatelný, tvořil 59 124 tun, což je plných 45,6 %. Pro srovnání podíl kýt , to je kvalitní části, na dovozu vepřového masa představoval 19.527 tun  což je jen 15 %. Kromě těchto položek se dováží vepřový tuk, a to v množství 10 960 tun, což bylo v uplynulém roce za153 milionů korun,“ vypočítal Veleba.

Obchodníci nutí zpracovatele obcházet normy

Znamená to, že se k nám do republiky dováží z nutričního hlediska lidově řečeno „šunt“ a ten vytlačuje z trhu, ať přímo v mase nebo v uzeninách, kvalitní surovinu. „Nechci ale ukazovat prstem na řezníky, vinny jsou především obchodní řetězce, které dávají přednost masu ze svých mateřských států, kde jsou sídla jejich společností, a potom nutí české zpracovatele jít s cenou na co nejnižší úroveň a tím nahrazovat kvalitnější druhy masa méně hodnotnými,“ uvedl dál Veleba.

Poukazoval na to, v čem spočívá výhoda takového ředění suroviny dovozem a dlouhodobě tak obcházet normy pro výrobu jednotlivých uzenin. „Nevím zda je naší předností, že vynikáme jako země podílem onemocnění cév, infarkty a bohužel máme smutné prvenství v rakovině tlustého střeva. Každý lékař potvrdí přímou souvislost se způsobem stravování a co vlastně jíme. Jsou to potraviny s vyšším podílem tuku, než je zdrávo, což má nesporně vliv na naše zdraví,“ konstatoval Veleba.

Evropský parlament vyjádřil nesouhlas

A zatímco Jan Veleba poukazoval v Brně na nešvary řetězců, přesně v tutéž dobu ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) hřímal ve stejném duchu a na tutéž notu předseda EP Hans-Gert Pöttering. Vyjádřil uspokojení nad tím, že písemné prohlášení o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se dopouštějí velké supermarkety působící v Evropské unii, pod které se podepsalo 439 europoslanců vstoupilo v platnost. „Podle jednacího řádu EP to znamená, že uvedené prohlášení nabývá platnosti a představuje oficiální postoj parlamentu,“ řekl. Obchodní řetězce využívají podle poslanců své ekonomické síly a děje se tak na úkor potravinářů a zemědělců, tomu hodlá Evropský parlament nastavit hráz.