Masný odpad místo kvality
Zdroj: AK ČR
Na tiskové konferenci v Brně se před týdnem hovořilo především o tom, že dovozy méně kvalitního masa jsou jedním z důvodů klesající konkurenceschopnosti českých chovatelů vepřů. „Dovozy méně kvalitních anatomických částí vepřů jsou pro nás až likvidační,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, než se pustil do srovnávání.
„Před vstupem do Evropské unie, v roce 2003, se dovezlo do České republiky za 1,3 miliardy korun vepřového masa. V roce 2007 se dovezlo do ČR už za 6,7 miliardy korun vepřového masa, což je v přepočtu 129 695 tun. Přitom největší položku dovozu, v celním sazebníku označenou kódem 02031955, tvořilo maso z vepřů chlazené v objemu za 2,196 miliardy korun, v přepočtu na váhu to bylo 35.209 tun. Dále to bylo maso vykostěné, v celním sazebníku pod číslem 02032955, s objemem za 1,088 miliardy korun a v množství 23 915 tun. Když rozklíčujeme obě čísla celního sazebníku, zjistíme, že šlo podle jejich definice o neidentifikovatelné odřezky jatečného těla vzniklé při zpracování ostatních kvalitnějších partií, tedy o laloky, kůže, sádlo, tlamy, cáry masa a další, víceméně masný odpad. Podíl položek méně hodnotného masa, „masného odpadu“, na dovozu vepřového masa nebyl přitom zanedbatelný, tvořil 59 124 tun, což je plných 45,6 %. Pro srovnání podíl kýt , to je kvalitní části, na dovozu vepřového masa představoval 19.527 tun což je jen 15 %. Kromě těchto položek se dováží vepřový tuk, a to v množství 10 960 tun, což bylo v uplynulém roce za153 milionů korun,“ vypočítal Veleba.
Obchodníci nutí zpracovatele obcházet normy
Znamená to, že se k nám do republiky dováží z nutričního hlediska lidově řečeno „šunt“ a ten vytlačuje z trhu, ať přímo v mase nebo v uzeninách, kvalitní surovinu. „Nechci ale ukazovat prstem na řezníky, vinny jsou především obchodní řetězce, které dávají přednost masu ze svých mateřských států, kde jsou sídla jejich společností, a potom nutí české zpracovatele jít s cenou na co nejnižší úroveň a tím nahrazovat kvalitnější druhy masa méně hodnotnými,“ uvedl dál Veleba.
Poukazoval na to, v čem spočívá výhoda takového ředění suroviny dovozem a dlouhodobě tak obcházet normy pro výrobu jednotlivých uzenin. „Nevím zda je naší předností, že vynikáme jako země podílem onemocnění cév, infarkty a bohužel máme smutné prvenství v rakovině tlustého střeva. Každý lékař potvrdí přímou souvislost se způsobem stravování a co vlastně jíme. Jsou to potraviny s vyšším podílem tuku, než je zdrávo, což má nesporně vliv na naše zdraví,“ konstatoval Veleba.
Evropský parlament vyjádřil nesouhlas
A zatímco Jan Veleba poukazoval v Brně na nešvary řetězců, přesně v tutéž dobu ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) hřímal ve stejném duchu a na tutéž notu předseda EP Hans-Gert Pöttering. Vyjádřil uspokojení nad tím, že písemné prohlášení o šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se dopouštějí velké supermarkety působící v Evropské unii, pod které se podepsalo 439 europoslanců vstoupilo v platnost. „Podle jednacího řádu EP to znamená, že uvedené prohlášení nabývá platnosti a představuje oficiální postoj parlamentu,“ řekl. Obchodní řetězce využívají podle poslanců své ekonomické síly a děje se tak na úkor potravinářů a zemědělců, tomu hodlá Evropský parlament nastavit hráz.
Zařazeno v Agrární komora ČR, Aktuality