„Světová ekonomika je v dobrém stavu a zemědělci mohou z této situace těžit díky vysokým cenám surovin, tento vývoj bude pokračovat i blízké budoucnosti. Poptávka po zemědělských produktech dál poroste zejména na trzích třetích zemí, dalším zdrojem jejího růstu budou programy biopaliv,“ citoval Kinga Veleba.

Propad produkce citelně poznamenal české zemědělce

Konstatoval s určitou hořkostí, že ale tento dlouhodobý trend je oproti ostatním resortům národního hospodářství v ČR v zemědělství opačný. „Do roku 2007 došlo od roku 1990 ke snižování HDP absolutně i relativně (2 %), snížila se zaměstnanosti nad rámec optimální potřeby (3,05 %),  stále se prohlubuje saldo agrárního  zahraničního obchodu (-32,9 mld Kč) a hrubá zemědělská produkce ve výši 70 mld Kč neodpovídá ani předválečné úrovni. Postupný převis rostlinné výroby nad živočišnou, tedy nižší finalizace produkce –  strukturální nerovnováha v neprospěch ŽV, tento vývoj je nebezpečný,“ uvedl Veleba. Dokladoval to na následujících údajích: pokles stavu skotu byl z 3,5 milionů  kusů v roce 1990 na 1,39 miliony  kusů v roce 2006, v ČR se na 1 ha zemědělské půdy chová pouze 0,36 kusů skotu (průměr EU 0,57 ks/ha), což neumožňuje ani přirozenou údržbu TTP. Došlo k poklesu stavu prasat ze 4,8 mil ks (1990) na 2,8 milionů kusů(2006), pokles pokračuje.

Kolik odkrojila ze zásob obilí biopaliva

Jan Veleba se vyjadřoval i k biopalivům, která mohou v budoucnosti více ovlivnit ceny potravin než doposud. Uvedl, že rozvojové země dnes dováží 100 milionů tun obilí, díky  biopalivům se  poptávka zvýší na 265 milionů tun. Podle informací  Eurostatu jsou 2 % biosložky  v EU ze 3 % půdy a 10 % biopaliv  tedy představuje 15 % výměry (17,5 mil ha). Podle těchto výpočtů ale  zrušení omezení „půdy v klidu“  neřeší ani plochu pro biopaliva. Navíc v roce 2030 by to mohlo být 25 %.

Intenzita je v zemědělství nezbytností

Jistě v budoucnosti vzroste i význam bioplynových stanic a získávání  energie z dalších alternativních zdrojů, protože  v nepříliš daleké budoucnosti se počet obyvatel této planety zvýší o více než 2 miliardy. Pod tímto úhlem je i unás nutné myslet na nutnou intenzifikaci výroby. Nemáme výměr zemědělské půdy nazbyt jako je tomu třeba v Austrálii, kde si mohou  farmáři dovolit při extenzivním hospodaření získávat třeba z hektarů orné půdy  v průměru 1,8 tuny obilí, zatímco třeba v Rusku nebo na Ukrajině se usiluje o 9 tun a u nás alespoň o šest tun z hektaru. Pod dojmem těchto informací uvedl Jan Veleba  pár dalších konkrétních čísel. „Především  drůbež během 20ti let v rámci  světového trhu zaznamená další vzrůst produkce, podle odhadů až o 50 %. Do roku 2014 jen v samotné EU vzroste  podle prognóz spotřeba sýrů  o 77 tisíc tun  a jen na ně vzroste spotřeba mléka o 6,5 milionů tun. Pro přímý konzum bude také větší spotřeba konzumního mléka, odhaduje se, že vroste o 1,8 milionů tun. A protože roste ve světě spotřeba masa, analytici odhadují, jen pro potřeby výkrmu hospodářských zvířat se světová spotřeba obilí zvýší o půl miliardy tun. „Spokojíme se s řešením vývoje v rostlinné produkci,když máme statisíce hektarů nepotřebných  zelených ploch a ploch ležících ladem ?“ položil přítomným zemědělcům ryze akademickou otázku, která je víc než kdy jindy  i otázkou ryze praktickou a ekonomickou.