Až potud je vše pochopitelné, protože po létech nehybnosti cen potravin, po létech absence agrární politiky dochází k procitnutí. Co však dost dobře nechápu je neobvyklá iniciativa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který opět vytáhl proti zemědělcům, respektive jejich odbytovým organizacím. Až příliš čiší ze „Stanoviska 2008“ ÚOHS k odbytovým organizacím, které jsme se dozvěděli, jak jinak, z tisku, snaha tato uskupení zemědělců paralyzovat. Celý princip, filozofie uvedeného materiálu, je odtržený od života a navíc v příkrém rozporu s tím, co je běžné na západ od našich hranic. Ve většině zemí EU-15 se ceny vyhlašují. V některých těchto zemích je pravděpodobné, že vyhlášené ceny vycházejí dokonce z dohody producentů a zpracovatelů. Pokud by se nás někdo zeptal na názor, pokud by někdo s námi konzultoval praktické záležitosti činnosti odbytových organizací, mohlo se mnoho úřednické práce ušetřit. Zejména se mohly ušetřit budoucí střety, které vidím jako nevyhnutelné.

Vrcholem „absurdistánu“, bídy české agrání politiky a útoků státní administrativy proti vlastním zemědělcům je užívání příkladu o nutnosti zavedení razantních opatření proti odbytovým organizacím na komoditě vepřové maso. Ponechám stranou nesmysly, které vypouští brněnský úřad o Centroodbytu: „Centroodbyt, což je družstvo družstev obchodujících s masem, má prakticky sto procent trhu, a to není zdravé“ uvádí šéf ÚOHS Martin Pecina v sedmém čísle týdeníku EURO v článku, který je v obsahu uveden pod titulkem „Předseda antimonopolního úřadu Pecina našel viníky zdražování“. Mám k tomu tři věci. První je ta, že Centrodbyt ovládá ani ne 20% trhu. Druhá je vážnější. Za minulý rok se díky „blahobytu“ chovatelů prasat snížily stavy prasnic o 28% a pád pokračuje. Naopak se dovezlo za jediný rok už za 6 mld. Kč vepřového masa! No a to hlavní nakonec – za prvních 6 měsíců 2007 byla průměrná spotřebitelská cena vepřové pečeně podle ČSU 82,88 Kč/kg. V roce 1998 to bylo 95,11 Kč a všechna další léta rovněž vyšší. U cen ostatních částí jatečného těla je vývoj podobný. Může mně někdo dát obdobný příklad podobného vývoje maloobchodní ceny?

Co z toho všeho vyplývá? Především zřejmě útok na mne (Centroodbyt jsem zakládal a stále jsem v něm angažován) a na Agrární komoru. Co k tomu říci? Snad jen to, že mnoho úředníků, které si vydržujeme ze svých daní, je odtrženo od života. A také to, že by neškodilo, kdyby se s námi o našich problémech alespoň občas pobavili. A na závěr to, že v tomto případě je morální převaha na naší straně. Už dost dlouho jsme přihlíželi devastaci výroby českého zemědělství a pokud bychom v tom ustrašeně pokračovali, pak by se mohlo stát, že ÚOHS nebude mít co kontrolovat. U zmíněného vepřového, které si vzal na mušku jsme na nejlepší cestě.

Ing. Jan Veleba