Krmná hodnota kukuřičných výpalků pro dojnice
Zdroj: ÚZPI
Při výrobě etanolu z obilovin vznikají různé vedlejší produkty, které se mohou zkrmovat také skotu. Jedním z vedlejších produktů jsou DDGS (Distillers dried grains with solubles – sušené výpalky s rozpustným podílem), které vznikají mícháním lihovarských tekutých frakcí (uváděné jako sirup nebo řídké lihovarské výpalky) s obilními výpalky. Použití DDGS jako doplněk proteinu do krmných dávek dojnic je dobře známo i když za účelem přímého zkrmování skotu může být vhodné oddělení všech nebo některých tekutých frakcí z DG obilní výpalky). Separace tekutých frakcí by mohla zmírnit některé problémy s nestálostí DDGS, která souvisí se zpětným přidáním různého množství rozpustné frakce do DG, protože rozpustné frakce mají vyšší obsah fosforu (1,35 vs. 0,4 %) a tuku ( 22 vs. 9 %) než DG. Hodnocením zkrmování rozpustné frakce zvlášť mimo DG se zabývalo málo odborných prací. V roce 2005 odborníci dokázali, že zkrmování kondenzovaných kukuřičných výpalků (CCDS) v množství až 10 % ze sušiny krmné dávky zvyšovalo mléčnou užitkovost a mírně snižovalo % mléčného tuku. Někteří výzkumníci uvedli, že zkrmování 1,70 nebo 3,4 kg sušiny CCDS dojnicím úspěšně nahradilo část sójového šrotu a kukuřice v krmné dávce při zachování produkce mléka. Ve Finsku zkrmovali vlhké výpalky, které obsahovaly více proteinu a méně tuku než lihovarské výpalky a zjistili zvýšenou produkci mléka. Dále se ukázalo, že aplikace CCDS může zvýšit koncentraci kyseliny linolové (CLA).
Předmětem pokusu provedeného na univerzitě v Jižní Dakotě bylo zhodnotit zkrmování CCDS dojnicím, stanovit optimální aplikační množství a možnost zkrmování CCDS s nebo bez DDGS.
CCDS zahrnuté do krmné dávky dojnic ve větší koncentraci (20 %) ze sušiny krmné dávky nemělo nepříznivý vliv na produkci mléka nebo příjem krmiva za předpokladu, že celkový obsah tuku nepřevýšil 7 %. Zkrmování CCDS místo DDGS je vhodné kvůli nižším nákladům na kg sušiny. Praktický poznatek je, že aplikace více než 10 % CCDS zvyšuje obsah fosforu v krmivu a může mít nepříznivý dopad na životní prostředí.
J. Dai. Sci., 91, 2008, č.1, s. 279-287
Zařazeno v Aktuality